Divadelní antropologie

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Obsah

Student se seznámí se základní problematikou a hlavními tématy divadelní antropologie, s významnými osobnostmi a tvůrci, kteří tento směr určovali – ve světě i u nás. Divadelní antropologie (antropologické divadlo) zkoumá člověka, vztahy člověka a společnosti v paradigmatu divadla a v interakci jednotlivých komponentů jevištního díla. Zajímá ji každé vystupování na scénu: ať je to scéna divadelní, scéna každodenního života, scéna politiky nebo scéna jazyka. Ptá se po smyslu bytí člověka na scéně a dává jeho bytí do kontextu svět-divadlo. Snaží se poznat člověka v jeho celistvosti skrze / prostřednictvím uměleckého díla.

Výsledky učení

Student má potřebné teoretické znalosti, které může aplikovat ve své praxi a poznání. Je schopen nahlížet tvorbu divadelních antropologů v kontextu současného divadla a umění vůbec a vyvozovat patřičné postuláty a inspirativní ideje pro své vlastní projekty. Orientuje se v tvorbě hlavních představitelů a klíčových osobností této oblasti i s ohledem na české specifikum (J. J. Rousseau, A. Artaud, J. Grotowski, E. Barba, P. Brook, R. Schechner, M. Mauss, Gardzienice a W. Staniewski, V. Mikeš, B. Blažek, J. Pilátová ad.)

Předpoklady a další požadavky

Disertační výzkum, Praxe

Literatura

ARTAUD, Antonin. Divadlo Antonina Artauda II – Texty. 1. vyd. Kulturní dům hlavního města Prahy, 1988.

ARTAUD, Antonin. Divadlo a jeho dvojenec. Praha 1994.

AUGÉ, Marc. Antropologie současných světů. 1. vyd. Brno: Atlantis, 1999.

BARBA, E., SAVARESE, N. Slovník divadelní antropologie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidových novin a Divadelní ústav, 2000.

BRAUN, Kazimierz. Druhá divadelní reforma? 1. vyd. Praha: Divadelní ústav, 1993.

BROOK, Peter. Pohyblivý bod. 1. vyd. Praha: Nakladatelství studia Ypsilon, 1996.

FISCHER-LICHTE, Erika. Estetika performativity. 1. vyd. Mníšek pod Brdy: Na konári, 2011.

GROTOWSKI, Jerzy. Texty. 1. vyd. Praha: Pražské kulturní středisko, 1990.

MIKEŠ, Vladimír. Proč hrát. 1 vyd. Praha: Nakladatelství Pražská scéna a Výzkumné pracoviště KALD DAMU, 2017.

Myšlení o divadle I-II. 1. vyd. Praha: Herrmann a synové, 1993.

NOVÁK, V. Umění jakožto jedna z možností poznávání světa. S-E-T [online], č. 1., cit. 1.2.2022.

PILÁTOVÁ, Jana. Hnízdo Grotowského: na prahu divadelní antropologie. 1. vyd. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2009.

ROUSSEAU, Jean Jacques. Dopis D’Alembertovi. 1. vyd. Praha: Kant, 2008.

SCHECHNER, Richard. Performancia: teórie, praktiky, rituály. 1. vyd. Praha: Divadelní ústav, 2009.

VOJVODÍK, Josef; HRDLIČKA, Josef. Osoba a existence. 1. vyd. Brno: Host, 2009.

Hodnoticí metody a kritéria

1. Aktivní účast na semináři (70 %).
2. Odborné ověření proběhne formou diskuse nad zvoleným tématem týkající dané oblasti případně vypracováním seminární práce na zadané téma (rozsah 4-5 stran).

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů