Interpretační seminář 5

Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
202ISB5 Z 2 3 hodiny výuky týdně (45 minut), 23 až 33 hodin domácí příprava česky zimní

Garant předmětu

Michal ČUNDERLE

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Michal ČUNDERLE, Martin PŠENIČKA, Libor VODIČKA

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Naučit studenty pozornému čtení a hledání souvislostí „teorie“ s praktickou divadelní prací. V návaznosti na předchozí interpretační semináře přejít od četby dramat k četbě textů o dramatičnosti, o divadle a divadelnosti, o proměnách funkce divadla v různých kulturách a obdobích, a v souvislosti s tím o proměnách herectví, divadelního prostoru, režiséra, dramatika a dalších účastníků divadelní tvorby, o proměnách pojmu „divadla“ a dalších klíčových pojmů, užívaných k charakteristice toho kterého projevu divadla a divadelnosti.

Forma studia

Na základě vlastního studia zadaných textů interaktivní rozvíjení témat v historickém kontextu. Občas s pomocí videozáznamů, občas s návštěvou vybraných představení, propojování sféry idejí se sférou realizace.

Předpoklady a další požadavky

Absolutorium předchozích dvou ročníků interpretačního semináře.

Obsah kurzu

Východiskem je zadaný text a jeho podrobná interpretace. Od nejstarších textů (Aristoteles, Bharata) k Diderotovi, Lessingovi a dalším klasickým autorům míříme k moderním divadelníkům a reformátorům divadla z počátku dvacátého století a pak ke „druhé divadelní reformě“ (Artaud, Grotowski, Schechner). Jde o základní představu o rozpětí a proměnlivosti smyslu divadla a kontextech a důsledcích těchto proměn pro divadelní praxi.

Doporučená nebo povinná literatura

BEJBLÍK, Alois: Shakespearův svět. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1979.

BRECHT, Bertolt: Myšlenky. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967.

ECO, Umberto: Meze interpretace. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004.

DÜRRENMATT, Friedrich: Problémy divadla. 1. vyd. Bratislava: SVKL, 1965.

HYVNAR, Jan: Francouzská divadelní reforma: od Antoina k Artaudovi. Praha: Pražská scéna, 1996.

HYVNAR, Jan: Herec v moderním divadle: k divadelním reformám 20. století. 2. vyd. Praha: KANT, 2011.

KERR, Walter: Jak nepsat hru. 1. vyd. Praha: Orbis, 1962.

KOTT, Jan: Shakespearovské črty. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1964.

LEHMAN, Hans-Thies: Postdramatické divadlo. 1. vyd. Bratislava: Divadelný ústav, 2007.

RUT, Přemysl: Příběh a Shakespeare. 1. vyd. Praha: AMU, 2005.

STYAN, John Louis: Černá komedie. 1. vyd. Praha: Orbis, 1967.

STYAN, John Louis: Prvky dramatu. 1. vyd. Praha: Orbis, 1964.

Hodnoticí metody a kritéria

Po zimním semestru zápočet na základě seminární aktivity, prezence (75%) a ústní seminární práce, diskutované na kolokviu. Student má odpovědět na otázku, kterou si sám zformuloval; odpověď se má opírat o hlubší studium některého probíraného tématu, o vlastní studium odborné literatury a o komplementární příklad z divadelní praxe (dílo, které mohou znát i ostatní studenti, možné je i video). Po letním semestru týž typ práce písemně a text rozeslaný předem, aby diskuse byla konkrétnější.

Poznámka

Pro studenty 3. ročníku.

Rozvrh na zimní semestr 2022/2023:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2022/2023:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů