Seminář režijního myšlení 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
302SRM2 Z 2 2ST česky

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

● Student prohloubí svoji schopnost uvažovat o prostoru a dalších audiovizuálních aspektech připraveného

filmového díla

● Student zná možnosti stylizace hereckého projevu a dokáže o nich uvažovat v souvislosti s dalšími

formálními prostředky filmového stylu

● Student chápe možnosti stylizace zvukové a hudební stopy a dokáže o nich koncepčně přemýšlet

Forma studia

semináře

Předpoklady a další požadavky

nejsou

Obsah kurzu

Seminář se zaměřuje na práci s filmovým jazykem. Jeho cílem je překonání literární a dramaturgické tendence,

které se věnuje většina času náplně režijních dílen a směřuje k praktičtějším otázkám oboru, jako vedení námětu

praktického cvičení k režijní explikaci, technickému scénáři a filmovým vizuálům. Dál se zaměřuje na hledání

režijního klíče a pojetí vybrané látky. Obsah semináře je rozvíjen při projekcích KR, na kterých se představují díla

výrazných filmových autorů současnosti.

Seminář 2 dále rozvíjí vizualizaci AV díla: formální posun od literárního scénáře k technickému scénáři a

storyboardu, určení stylu hereckého projevu, vedení herců ve vztahu ke kompozici a pohybu kamery, režijní koncept

zvukové a hudební složky, rytmizace a filmový pohyb.

Doporučená nebo povinná literatura

BACHELARD, Gaston. Poetika prostoru. Praha: Malvern, 2009. ISBN 978-80-86702-61-2.

BACHELARD, Gaston. Poetika snění. Praha: Malvern, 2010. ISBN 978-80-86702-71-1.

KATZ, Steven D. Film directing shot by shot: visualizing from concept to screen. Studio City, CA: Michael Wiese

Productions in conjunction with Focal Press, c1991. ISBN 0941188108.

SHERMAN, Eric. Directing the film: film directors on their art. Los Angeles: Acrobat Books, 1976. ISBN 0918226155.

BORDWELL, David. Figures traced in light: on cinematic staging. Berkeley: University of California Press, c2005.

ISBN 0520241975.

HENKEL, Katharina. Zwischen Film und Kunst: Storyboards von Hitchcock bis Spielberg. Emden: Kunsthalle

Emden, [2011]. ISBN 9783939429883.

ROY, Rajendra, Anke LEWEKE, Thomas ARSLAN, et al. The Berlin school: films from the Berliner schule. New

York: The Museum of Modern Art, [2013]. ISBN 9780870708749.

DE LUCA, Tiago a Nuno Barradas JORGE. Slow cinema. Edinburgh: Edinburgh University Press, [2016]. Traditions

in world cinema.

TUPITSYN, Masha. Picture Cycle. Semiotext(e), 2019. ISBN 978-1635901047

TUPITSYN, Masha. Laconia: 1,200 Tweets on Film. John Hunt Publishing, 2011. ISBN 1846946085.

COUSINS, Mark. The Story of Looking. Canongate Books, 2017. ISBN 1782119116.

GREEN, Eugène. Poétique du cinématographe. Actes Sud, 2009. ISBN 2742785450.

Seznam filmových ukázek ze semináře režijního myšlení na téma Herecký projev v AV díle.

Úterý po Vánocích ( Marti, dupa Craciun, 2010 ), r. Radu Muntean – Rumunská nová vlna, ( autenticita hereckého

projevu, divák v pozici pozorovatele, vložený rovnou do konkrétní situace, jednozáběrová nazkoušená scéna plná

jemných hereckých gest a pomlk, mimozáběrový prostor)

Můj pomalý život ( Mein langsames Leben, 2001), r. Angela Schanelec – Berlínská škola, ( civilní dialogy, rytmika

dialogu, aranžmá scény, vrcholící v tichu )

The Portugese Nun ( 2009 ), r. Eugene Green – bressonovský režijní přístup

Wendy and Lucy ( 2009 ), r. Kelly Reichardt – nový americký nezávislý film, ( civilní herecký projev, odstředivý

nedramatický dialog )

Aurora (2010), r. Cristi Puiu – Rumunská nová vlna, ( kamera slouží hereckému projevu, pomlky, prázdné

nedramatické momenty k dokreslení postav, část dialogů mimo záběr )

Let červeného balónku ( 2008 ), r. Hou Hsiao Hsien – Taiwanský filmový zázrak, ( improvizované dialogy a pohyb

kamery na základě herců, nové pojetí mizanscény u Houa, popírá pravidla osy, často stříhá po ose, herecký projev

v jeho filmech jako základní vodítko pro snímání, dialogy často vznikají až před kamerou )

Literatura na téma herecké metody a práce s hercem:

STANISLAVSKIJ, Konstantin Sergejevič. Moje výchova k herectví. Praha: Orbis, 1954. Knihovna divadelní tvorby.

STANISLAVSKIJ, Konstantin Sergejevič. Dotvoření herce: kapitoly o pracovní a umělecké disciplině herce, jeho

etice a vzdělání. Praha: Athos, 1949. Knihovna divadelní vědy.

DIDEROT, Denis. Herecký paradox. Přeložil Josef POSPÍŠIL. Olomouc: Votobia, 1997. Malá díla. ISBN 80-7198-

187-7.

ČECHOV, Michail Aleksandrovič. Hercova cesta: O herecké technice. Vydání druhé, první společné vydání

v nakladatelství KANT. V Praze: KANT – Karel Kerlický pro AMU, 2017. Disk (Akademie múzických umění v Praze).

ISBN 978-80-7437-241-4.

VINAŘ, Josef. Divadlo J. Grotowského. I. Díl, Sešit druhý. Praha: [s.n.]], 1985. 131 s. fotogr.

VINAŘ, Josef. Divadlo J. Grotowského. I. Díl, Sešit první. Praha: [s.n.]], 1985. 73 s. Fotogr.

BROOK, Peter. Prázdný prostor ; z 137eori. Orig. Přel. Alois Bejblík ; dosl. Naps. Lída Engelová. Praha: Panorama,

  1. Dramatické umění.

Pohyblivý bod: 40 let divadelního výzkumu 1946-1987 / Peter Brook ; Překl. [z 137eori. Orig.] Jan Hančil. – 1. vyd. –

Praha : Nakladatelství Studia Ypsilon, 1996. – 246 s.

VYSKOČIL, Ivan. Dialogické jednání s vnitřním partnerem. Praha: Brkola, 2012-. ISBN 978-80-905152-5-3.

DÜRRENMATT, Friedrich. Problémy divadla. Bratislava: Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry, 1965. Knižnica

estetického vzdelania.

Aristotelés. Poetika. Překlad Milan Mráz. Vyd. V Antické knihovně 1., celkem 8. Praha: Svoboda, 1996. 226 s.

Antická knihovna; sv. 67. ISBN 80-205-0295-5.

a další

Aristoteles: Poetika – základní pojmenování stupňů dramatu a jejich funkcí (antické divadlo)

Stádia dramatu dále rozvíjí Gustav Freytag: Technika dramatu

Freytagovská pyramida – iniciace hlavní postavy ( mainstreamový film nejvíce používá )

Denis Diderot: Herecký paradox – vnější, racionální kontrola emocí a hereckého projevu, maska. Herec nemá nikdy

úplně podlehnout svým emocím, stále je mít pod kontrolou, herec jako pozorovatel sebe sama, odstup

K.S. Stanislavskij: Výchova k herectví, Dotvoření herce, Monology o herectví

Steiger…) založená na citové paměti, prožívání jako základ herecké metody, psychoanalýza, rozbor

psychologického profilu postavy, hledání styčných souvisejících prvků mezi postavou a jejím představitelem.

Stanislavskij také rozvíjel metodu fyzického jednání, která byla v kontrastu s emoční pamětí a rozebírala vnější

stránku hereckého projevu, v jeho práci je spoustu paradoxů, stále sám sebe zpochybňoval, nicméně metoda

prožívání je základem.

Bertolt Brecht: Psychická distance, Technika herectví a zcizující efekt, Epické divadlo

komentář.

Michail Čechov: Hercova cesta, O herecké technice, Rozum, cit, vůle

Navazuje na Stanislavského, ale dále rozvíjí vnější herecké gesto, tělo je většinou vedeno automatismy, bez

vnitřního prožití, psychologické gesto jako určující pro vytvoření postavy

Jerzy Grotowski: Divadlo J. Grotowského I, II

Inspirace Jungem, osvobození se od psychologie skrze mučené tělo, fyzické divadlo, hledání svatého herce,

asketický herecký projev, nehrát, ale být.

Ivan Vyskočil: Dialogické jednání

Hledání vnitřního partnera, prázdný prostor a jeho naplnění, vyprázdnění mysli, často nekontrolované gesto či pohyb

může propojit s vnitřním partnerem, pravdivost tady a teď, zbavit se předem vytvořených nánosů a konstrukcí

Peter Brook: Pohyblivý bod, Prázdný prostor

Inspirace východní filozofií, buddhismem, herectví jako meditace, herecká synergie v prostoru tady a teď

Robert Bresson: Poznámky o kinematografu

Herec jako součást mizanscény, bez prožívání a emocí.

Emoce dodá filmový pohyb sám, herec nemá nic hrát, jen být, filmová řeč je určující.

Hlavně žádné analýzy! Ztišení, duchovní rozměr. Transcendentní film.

A dál:

Antoine Artaud: Divadlo krutosti

Friedrich Durrenmatt: Problémy divadla

Sanford Meisner: Actor‘s notebook

Eugéne Green: Poétique du Cinématographe

Hodnoticí metody a kritéria

Student předkládá režijní explikaci spolu s vizuálem či moodboardem, na jejichž podkladě nachází a rozvíjí své

režijní pojetí, koncepci a stylizaci látky u praktických cvičení. Svou koncepci dál rozvíjí například při kamerových

zkouškách a práci na technickém scénáři nebo storyboardu. Cílem je, aby ještě před samotným natáčením měl

vyjasněný koncept mizanscény.

Poznámka

-

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů