Scenáristika a dramaturgie (B0211A310010)

Typ programu Forma studia Profil programu Standardní doba studia Jazyk výuky Katedra
bakalářský prezenční akademicky zaměřený 3 roky česky Katedra scenáristiky a dramaturgie

Garant studijního programu

Petr JARCHOVSKÝ

Cíle studia ve studijním programu

Navazující magisterský studijní program je dvouoborový: scenáristika a dramaturgie. Oba obory se vzájemně doplňují a nelze je studovat odděleně. K výbavě autora scenáristy patří dramaturgická zkušenost, schopnost analýzy vlastního i cizího scénáře

a tvůrčí aplikace dramaturgických postupů na výstavbu filmového a televizního scénáře.

Po absolvování navazujícího magisterského studijního programu se může absolvent dle svých dispozic specializovat v praxi jako scenárista nebo dramaturg, nicméně zkušenosti z absolutoria obou vzájemně se prolínajících disciplín se vzájemně podmiňují.

Cílem navazujícího magisterského studijního programu Scenáristika a dramaturgie je především vychovat komplexní

a jedinečné tvůrčí osobnosti, akademicky a profesně vzdělané odborníky, kteří jsou samostatně i v týmu schopni vytvářet předlohy ke všem druhům audiovizuálních děl i nových médií, jakož i působit v organizačních a řídících složkách producentských center na postu řídícího dramaturga, showrunnera nebo člena writer'swriter´s room.

Absolvent magisterského stupně programu Scenáristika a dramaturgie by měl umět nahlédnout jak své vlastní autorské dispozice, rozpoznat a cíleně rozvíjet svoje žánrové a tematické preference. Měl by dokázat porozumět specifikám a zákonitostem žánrů a tyto dovednosti pak aplikovat při dramaturgické práci na cizích látkách.

Absolvent magisterského stupně studijního programu získává, oproti stupni bakalářskému, široké povědomí o problematice producentské dramaturgie, teoretické znalosti a praktické zkušenosti se základy filmové a televizní režie, má zkušenost s převáděním vlastních i cizích textů do různých filmových a televizních formátů, získal základní zkušenosti s tvorbou a převáděním textů pro další média (rozhlas, komiks). Orientuje se v současných trendech v oblasti audiovize a je teoreticky i prakticky obeznámen s problematikou filmové kritiky. Dokáže v rodném i anglickém jazyce veřejně prezentovat filmové a televizní projekty a získává základní zkušenost v přípravě těchto projektů v návaznosti na hlavní tvůrčí profese, jakými je filmová režie a filmová produkce.

Cíle programu jsou vedle standardní výuky realizovány též formou seminářů a přednášek odborníků, expertů a profesionálů z oblasti filmu, televize, literatury a dalšího spektra humanitního vzdělávání. Prostor je věnován možnosti vlastní profesní profilace, a to zejména v příležitosti výběru vedoucího tvůrčí dílny, ve které student magisterského stupně pracuje na svém stěžejním úkolu – diplomovém autorském scénáři k celovečernímu hranému filmu, anebo k pilotnímu dílu televizního seriálu či minisérie a synopsemi k jejich dalším dílům. Teoretickým protějškem pak je práce na magisterské teoretické diplomové práci, která se dotýká problematiky témat a žánrů, jimiž se absolvent sám, jako kreativní autor, zabývá.

Profil absolventa studijního programu

Odborné znalosti: Absolvent studijního programu Scenáristika a dramaturgie zná historii světové kinematografie, historii základních estetických teorií vztahujících se k oboru scenáristika a dramaturgie; je seznámen s aktuálními trendy v současném teoretickém myšlení i se staršími teoretickými koncepcemi. Absolvent má osvojeny základní dramaturgické pojmy a odbornou terminologii. Orientuje se ve všech fázích procesu vzniku audiovizuálního díla, jak filmového, televizního, tak příbuzných médií (preprodukce, vývoj scénáře, výběr lokací, natáčení a postprodukce). V obecné rovině se orientuje v trendech výtvarného umění a dramatu. Odborné dovednosti: Absolvent studijního programu Scenáristika a dramaturgie dokáže vytvořit literární scénáře ke krátkometrážním, středometrážním i celovečerním audiovizuálním dílům. Dokáže vytvořit průvodní texty k prezentaci filmovému projektu: anotace, treatment, synopse, filmová povídka, námět filmového a televizního díla. 5 Dokáže samostatně i ve spolupráci s dramaturgem vytvořit původní literární scénář k filmovému nebo televiznímu dílu. Dokáže rozpoznat potenciál literárního díla a adaptovat jej do podoby filmového nebo televizního scénáře. Dokáže provést dramaturgickou analýzu literárního scénáře i hotového filmového díla, a navrhovat dramaturgická řešení k otázkám jeho struktury, jeho tématu, rytmu, charakterům atd. Absolvent je obeznámen s principy všech profesí, podílejících se na vzniku filmového díla, je schopen kriticky analyzovat filmovou řeč, jednotlivé složky tvořící celek filmového díla a jejich dramaturgické funkce. Je schopen tvůrčím způsobem přinášet dramaturgická řešení jak ve fázi vývoje scénáře, tak v průběhu střihové fáze tvorby filmového díla, a reagovat na podněty producenta a režiséra ve smyslu dotváření filmového scénáře. Absolvent studijního programu Scenáristika a dramaturgie je schopen svůj tvůrčí záměr kvalifikovaně prezentovat odbornému publiku jak v jazyce českém, tak anglickém. Obecné způsobilosti Má konkrétní, praktické i teoretické, metodologické dovednosti nutné pro psaní odborného teoretického textu či kvalifikačních prací. Absolvent zná obecné dějiny světové literatury a její provázanost směrem ke kinematografii, orientuje se v současných moderních trendech světové i české literární a filmové tvorby.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotví vznikající Akreditační řád AMU: ten stanoví parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenese část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty. Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, 6 vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru. Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky. Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus. Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii. Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná. Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů. Studijní plán navazujícího magisterského studijního programu Scenáristika a dramaturgie je postaven na pevném pořadí předmětů, jimiž studenti postupně budují znalosti a dovednosti (172 ECTS kreditů); dále obsahuje 8 ECTS kreditů určených pro povinně volitelné předměty zajišťované přímo katedrou, případně jinými katedrami FAMU, např. Dějiny audiovizí, Dějiny hudby, Moc obrazu, obraz moci, Filmová řeč, Imaginární světy, Realizace estetických kategorií ve filmu atd. Tyto předměty mohou jednak prohlubovat znalosti a kompetence scenáristicko dramaturgické nebo rozšiřovat znalosti a dovednosti studenta směrem k jiným uměleckým oborům. Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí. Studijní plán obsahuje skupiny povinně volitelných předmětů: Dějiny kultury (za předměty této skupiny student musí během studia získat 3 kredity) a Spektrum audiovize (za předměty této skupiny student musí během studia získat 5 kreditů). Studijní plán neobsahuje žádné volitelné předměty Specializace: Studijní program Scenáristika a dramaturgie nemá specializaci.

Obecné informace o přijímacím řízení

Úspěšné složení dvoukolové přijímací zkoušky sestávající z části teoretické a části talentové. Talentová zkouška má v přijímacím řízení největší váhu, na základě předložených autorských prací se u uchazeče zjišťuje především prokázání dramatického talentu, originalita, žánrová orientace, tvorba charakterotvorných dialogů, svébytná poetika, schopnost komponovat a vizualizovat příběh.

  1. KOLO

Uchazeči zašlou na e-mailovou adresu katedry scenáristiky a dramaturgie FAMU v určeném termínu kompletní složku domácích talentových prací. Složka domácích talentových prací obsahuje:

PRAKTICKÁ ČÁST:

a) Tři původní literární povídky v rozsahu 3 – 5 stránek textu formátu A4, velikost fontu 12 ve standardním řádkování 1,5. Hodnotitele, kteří posuzují literární povídky, zajímá schopnost autora vytvořit dramatickou situaci mezi výraznými charaktery, vystižení motivací postav k jejich jednání, schopnost vytvořit dramaticky nosnou fabuli a téma. Podstatné je: vystižení a vykreslení prostředí, ze kterého postavy a jejich konflikty vyrůstají, základní uchopení žánru, volba narativního pojetí a stylu, originalita autorské poetiky, imaginace a schopnost autora evokovat obrazovou atmosféru odpovídající zvolenému tématu. Komise nemůže hodnotit texty psané ve formě scénáře, dále pak texty esejistické, žurnalistické, experimentální prózu či poezii.

b) Námět k původnímu celovečernímu hranému filmu v rozsahu 2 – 5 stránek textu formátu A4, velikost fontu 12 ve standardním řádkování 1,5. Hodnotitelé posuzují originální nosný dramatický potenciál látky, která míří ke zřetelnému obrazovému zpracování a svým rozměrem odpovídá zadanému formátu. Měla by vykreslovat zajímavé a nosné charaktery, postihovat základní dramatickou situaci, základní peripetie, naznačovat vývoj postav a vyústění děje. Měla by evokovat žánrové vymezení i poetiku budoucího filmu, postihnout téma, o kterém vypovídá, a naznačovat schopnost formálního uchopení zamýšleného filmového tvaru.

TEORETICKÁ ČÁST

a) Dva rozbory filmového díla dle vlastního výběru v rozsahu max. 5 stránek textu 8 formátu A4, velikost fontu 12 ve standardním řádkování 1,5. Hodnotitelé posuzují schopnost analýzy filmového díla, uplatnění analytické metody, postižení a hodnocení zvolených filmových postupů, pojmenování jejich významu pro vyznění díla, vystižení poetiky, žánrové zařazení a zařazení do kontextu tvorby zvoleného tvůrce a celkového kontextu kinematografie, dále pak schopnost elementární interpretace filmového díla a vyjádření kritického postoje a názoru k analyzované látce.

b) Seznam přečtené odborné literatury a beletrie Obsahuje výčet děl, která pro sebe pokládá uchazeč za významná a pro jeho tvůrčí směrování určující. Tato složka není bodově hodnocena, seznam slouží pro přijímací komisi jako významný orientační bod a jako vodítko rozpravě u přijímacího pohovoru během druhého kola přijímacího řízení.

ZPŮSOB HODNOCENÍ:

Zkušební komise je tvořena celkem devíti kmenovými pedagogy katedry. Skládá se z šesti praktických scenáristů a dramaturgů a tří teoretiků, odborníků z oblasti filmové a literární teorie a historie. Předsedou komise je vedoucí katedry, případně jeho zástupce, členem komise je garant studijního programu.

V první fázi prvního kola přijímacího řízení praktickou část domácích prací hodnotí vždy nejméně tři hodnotitelé, praktičtí scenáristé a dramaturgové. Dle svého uvážení udělí svá bodová hodnocení literárním povídkám a námětu k hranému filmovému dílu. Za praktickou část domácích prací může uchazeč od každého hodnotitele získat ohodnocení v rozmezí mezi 0-40 body. Na společné schůzi přijímací komise se bodová hodnocení od jednotlivých členů komise oznámí, prodebatují, sečtou a vydělí počtem posuzovatelů. Výsledek je pak přidělen uchazeči.

Teoretickou část prvního kola přijímacího řízení hodnotí vždy nejméně dva hodnotitelé, filmoví a literární teoretici. Dle svého uvážení udělí svá bodová hodnocení rozborům filmového díla. Za teoretickou část domácích prací může uchazeč od každého hodnotitele získat ohodnocení v rozmezí mezi 0 – 20 body. Na společné schůzi zkušební komise se bodová hodnocení od jednotlivých členů komise oznámí, prodebatují, sečtou a vydělí počtem posuzovatelů a výsledek je pak přidělen uchazeči.

Bodová hodnocení praktické a teoretické části prvního kola přijímacího řízení se sečtou a vytvoří se pořadí prvního kola. V prvním kole může uchazeč získat celkové bodové ohodnocení v rozmezí mezi 0 – 60 body. Do druhého kola přijímacího řízení postupují ti uchazeči, kteří v prvním kole obsadili prvních patnáct míst celkového pořadí a přesáhli limit 40 bodů.

  1. KOLO

Uchazeči se v určeném termínu osobně dostaví na Filmovou a televizní fakultu AMU na katedru scenáristiky a dramaturgie. Během třídenního přijímacího řízení druhého kola splní tyto úkoly:

PRAKTICKÁ ČÁST

a) Uchazeči napíší v časovém limitu tří hodin literární etudu na zadané téma. Hodnotitelé praktické části posuzují schopnost autora reagovat na podnět zadaného tématu, flexibilitu, schopnost pracovat pod časovým tlakem, schopnost fabulovat, zvolit si žánr, rozvrhnout si materiál, vytvořit dramatickou situaci, zajímavé charaktery ve vzájemné interakci.

TEORETICKÁ ČÁST

a) Uchazeči shlédnou komisí vybrané filmové dílo a v časovém limitu 3 hodin napíší jeho rozbor. Hodnotitelé teoretické části posuzují schopnost autora analyticky reflektovat aktuálně shlédnuté filmové dílo, postihnout filmové narativní postupy v něm uplatněné, jeho stylové znaky. Všímají si uplatnění relevantních hodnotících kritérií, formálního postupu při vytváření textu a jeho strukturace, schopnosti používat elementární odbornou terminologii. Oceňují i schopnost interpretace rozebíraného filmu a v případě klasického díla jeho vřazení do kontextu kinematografie.

b) Uchazeči vyplní písemný test všeobecných kulturních znalostí, který je zaměřený především na orientaci v oblasti dějin světové a české kinematografie a dějin světové a české literatury, s možností přesahu do oblasti výtvarného umění a hudby. Hodnotitel posuzuje správnost odpovědí.

c) Uchazeči splní písemný test z oblasti základů teorie dramatu, naratologie a literární teorie. Test klade tři základní, elementární otázky z oblasti teoretické terminologie a předpokládá rozvinutější písemný rozklad či vysvětlení konkrétního termínu. Hodnotitelé posuzují schopnost správně vysvětlit a popsat konkrétní termíny z oblasti teorie literatury a dramatu.

OSOBNÍ POHOVOR S UCHAZEČEM

Druhé kolo přijímacího řízení je zakončeno osobním pohovorem s uchazečem před přijímací komisí složenou z pedagogů katedry. Tvoří ji šest hodnotitelů praktické a tři hodnotitelé teoretické složky prací prvního i druhého kola přijímacího řízení. Komise hodnotí uchazečův verbální projev, znalosti a kompetence v oblasti zvoleného studijního programu, schopnost reflexe a sebereflexe, způsob argumentace a vhled do problematik obsažených v pracích uchazeče a hodnocených testech.

ZPŮSOB HODNOCENÍ

Praktickou část druhého kola přijímacího řízení – literární etudu na zadané téma - hodnotí šest členů přijímací komise, praktických scenáristů a dramaturgů. Dle svého uvážení ohodnotí uchazečův výkon v rozmezí mezi 0-20 body. Bodová ohodnocení jednotlivých členů komise se sečtou a vydělí počtem hodnotitelů. Výsledné bodové ohodnocení je přičteno k bodům, které uchazeč získal v prvním kole přijímacího řízení. Teoretickou část druhého kola – rozbor filmového díla vyhodnocují nejméně dva členové přijímací komise, odborníci z oblasti filmové a literární teorie, test všeobecných kulturních znalostí jeden člen přijímací komise, odborník z oblasti filmové a literární teorie, a test základů teorie dramatu, naratologie a literární teorie dva praktičtí dramaturgové. Ve druhém kole jsou literární a teoretické předpoklady uchazeče (dodané talentové práce čtené jinými členy zkušební komise) hodnoceny v rozmezí 0-60 bodů Rozbor filmového díla ve druhém kole přijímacího řízení je hodnocen v rozmezí mezi 0-10 body. Test všeobecných kulturních znalostí je hodnocen v rozmezí mezi 0-8 bodů. Test základů teorie dramatu, naratologie a literární teorie je hodnocen v rozmezí mezi 0-4 body. Při pohovoru s uchazečem hodnotí každý člen přijímací komise motivační předpoklady uchazeče udělením bodů v rozmezí 0-1 body. Celkově může tedy uchazeč za osobní pohovor získat ohodnocení v rozmezí 0-8 bodů. Celkově může uchazeč ve druhém kole za praktickou a teoretickou část přijímacího řízení ohodnocení v rozmezí mezi 0-110 body. Součtem bodového hodnocení druhého kola vznikne výsledné pořadí uchazečů po absolvování přijímacího řízení. Limit k přijetí do studijního programu scenáristika a dramaturgie je získání minimálního počtu 65 bodů. Na základě výsledků přijímacího řízení přijímací komise navrhne děkanovi počet uchazečů, kteří splnili všechna kritéria k přijetí do studijního programu scenáristika a dramaturgie FAMU. V určeném termínu děkan rozhodne o přijetí uchazeče do studijního programu a studijní oddělení fakulty uchazeči zašle písemné vyrozumění o výsledku přijímacího řízení.

Návaznost na další typy studijních programů

Do bakalářského studia programu Scenáristika a dramaturgie se hlásí především absolventi gymnázií, v menší míře absolventi středních odborných škol a absolventi s již získaným vysokoškolským vzděláním, často z oboru filmová věda (FF UK), případně stávající studenti jiných vysokých škol. Absolventi bakalářského studia programu Scenáristika a dramaturgie se ve významně majoritním poměru hlásí k přijímacímu řízení na navazující magisterské studium programu Scenáristika a dramaturgie, případně na jiné studijní programy Filmové a televizní fakulty AMU. Jakkoli je počet studentů ukončujících své studium programu Scenáristika a dramaturgie již státní závěrečnou bakalářskou zkouškou minimální, studium v tomto programu je koncipováno tak, aby jeho absolvent byl prakticky i teoreticky kompetentní působit jako filmový a televizní scenárista a dramaturg.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

VŠKP se zpravidla skládá ze dvou částí:

  1. Absolventský umělecký výkon – scénář hraného celovečerního filmu
  2. Písemná práce

Státní závěrečná zkouška sestává z těchto součástí:

  1. Obhajoba absolventského uměleckého výkonu – scénáře celovečerního hraného filmu.

Příslušné předměty profilujícího základu: Scenáristický seminář 1 - 6 Dramaturgický seminář 1- 6 Současné TV formáty Velká klauzurní adaptace

  1. Obhajoba písemné práce – teoretické práce z oblasti filmové a televizní historie, filmové vědy, teorie dramaturgie, filmové naratologie, mediální teorie, odborné publicistiky a příbuzných disciplín.

Příslušné předměty profilujícího základu: Koncept teoretické bakalářské práce Moderní literatura 1 – 2 Seminář k teoretické bakalářské práci 1 - 2 Světová literatura 1 – 4 Literatura ve filmu 1 – 2 Dramaturgický seminář 1 - 6

  1. Teoretická ústní zkouška má tři tematické okruhy:

Dějiny světové literatury

Dějiny světové kinematografie

Teoretická dramaturgie.

Příslušné předměty profilující základu: Dramaturgický seminář 1 – 6 Přehled dějin světové kinematografie 1-3 Světová literatura 1 – 4 Literatura ve filmu 1- 2 21

Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky Dějiny světové literatury:

  1. Antická tragedie: vznik, tvar, příklady tragických hrdinů a konfliktů.
  2. Vybrané žánry středověku:
  3. Francouzská klasicistní tragedie; anglické romanopisectví 18. století.
  4. Epistolární román
  5. Evropský romantismus: německá romantika, anglická romantika („Jezerní škola“)
  6. Románová tvorba Jane Austenové a sester Brontëových
  7. Francouzský realismus 19. století.
  8. Ruský román 19. století.
  9. Francouzský naturalismus, dílo Émila Zoly.
  10. Dekadentní estetismus v literatuře.
  11. Mistři krátké prózy a novely.
  12. Proměna dramatické formy u A. P. Čechova
  13. Počátky a vývoj realistické tendence v americké literatuře.
  14. Literatura a první světová válka
  15. Velké románové experimenty 20. století.
  16. Uplatnění montážního principu v románech 20. století.
  17. Ztvárnění mýtu v literatuře 20. století.
  18. Varianty „vyprávěcí situace“ a časové strukturace v díle Williama Faulknera.
  19. Velké osobnosti ruské literatury 20. století.
  20. Základní teze a kategorie existencialismu. Existencionalismus a literatura.

Dějiny světové kinematografie tematické okruhy:

  1. Raný film
  2. Desátá léta
  3. Francie 20. let – impresionismus a anvantgarda
  4. Německo 20. let – expresionismus a nová věcnost
  5. Sovětská kinematografie 20. let
  6. USA, 20. léta
  7. Žánrový film v USA 1930-45
  8. Francie 1930-45 – poetický realismus, Lidová fronta
  9. Poválečný evropský film
  10. USA do konce 50. let
  11. Francouzský film do konce 50. let
  12. Poválečná Británie a Skandinávie – do konce 50. let
  13. Nové vlny – Francie, Británie, Německo
  14. Kinematografie východní Evropy – 60., 70. léta
  15. USA 60., 70. léta
  16. Kinematografie bývalého Sovětského svazu – 60., 70. léta 22
  17. Dokumentární film do roku 1945
  18. Experimentální film do roku 1947 – první filmová avantgarda
  19. Experimentální film 1947 – 1970 – Německo, Rakousko, USA

20. Současná kinematografie východní Evropy; „nové vlny“

Teoretická dramaturgie Tematické okruhy:

1/ Motiv a téma

2/ Filmový žánr

3/ Filmový čas

4/ Subjektivizace vyprávění ve filmu

5/ Nelineární vyprávění ve filmu

6/ Refrén a variace

7/ Symbol a klišé

8/ Tragédie a tragický hrdina

9/ Kýč

10/ Absurdita a groteskno

11/ Mystifikace a persifláž

12/ Patos

13/ Montáž

Další studijní povinnosti

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent studijního programu scenáristika a dramaturgie se může na trhu práce uplatnit jako: Autor původních předloh k audiovizuálním dílům v oblasti filmu, televize a internetových platforem. Autor adaptací literárního díla do podoby filmového a televizního scénáře, případně i dramatu. Pracovat v tvůrčích týmech, jakými jsou televizní tvůrčí skupiny, dramaturgická a producentská centra ve veřejnoprávních i soukromých médiích. Působit jako člen writersroomu anebo jako jeho showrunner (kreativní vedoucí). Je kompetentní působit i jako vzdělaný a kompetentní odborník v dalších příbuzných oblastech kultury jako je divadlo, on-line platformy, nakladatelská činnost a reklama, programová dramaturgie filmových a televizních festivalů. Může se uplatnit jako autor původních literárních a dramatických děl nebo jako žurnalista v oblasti audiovizuální kultury.

Platnost akreditace

Studijní program platný od Platnost studijního programu končí
7. 4. 2020 6. 4. 2030

Studijní plány programu