Fotografie (N0211A310010)

Samostatná katedra fotografie vznikla na FAMU v roce 1975 a v Evropě patří k nejstarším katedrám svého druhu. Nabízí tříletý bakalářský studijní program a navazující dvouletý program magisterský, oba v českém i anglickém jazyce.

Studium probíhá primárně v rámci pěti kmenových ateliérů vedených výraznými osobnostmi fotografie i současného umění obecně – Ateliér imaginativní fotografie, Ateliér dokumentární fotografie, Ateliér klasické fotografie, Ateliér nové estetiky a Ateliér intermédií.

Studenti se v nich mají možnost seznámit s celým spektrem technik produkce a postprodukce fotograficky založených obrazů, poznat a pochopit jejich možnosti a limity, nalézat a vynalézat vlastním záměrům i preferencím odpovídající tvůrčí prostředky. Příležitost získávat v průběhu studia zkušenosti na dalších pracovištích FAMU (kamera, střih, zvuk apod.) navíc podporuje přesahy do oblasti audiovize. Nedílnou součástí výuky jsou i kurzy z dějin a teorie fotografie a médií.

Typ programu Forma studia Profil programu Standardní doba studia Jazyk výuky Katedra
magisterský navazující na bakalářský prezenční akademicky zaměřený 2 roky česky Katedra fotografie

Garant studijního programu

Štěpánka ŠIMLOVÁ

Cíle studia ve studijním programu

Navazující studium oboru fotografie je zaměřeno na další tvůrčí a intelektuální rozvoj studenta, na prohloubení jeho znalostí a talentu s ohledem na jeho individuální zaměření a schopnosti. Magisterské studium klade důraz na intenzivní, hlubokou a soustředěnou práci na vlastním vzdělávání v úzké součinnosti s pedagogy a vede studenty ke schopnosti reflexe v oblasti tvůrčí i teoretické. Program podporuje zvídavost, autorský přístup s hluboce pěstovanou morálkou, ctící vše lidské, pěstuje diskuzi a respekt k jiným názorům při zachování vlastní integrity, rozvíjí schopnost práce se zpětnou vazbou, pozitivní kritikou a dialogem jakožto základními pomůckami k reflexi a rozšiřování tvůrčí osobnosti a její práce ve prospěch společnosti.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent navazujícího magisterského programu fotografie je komplexní a samostatnou tvůrčí osobností a potenciálně úspěšným vizuálním umělcem. Je vybaven znalostmi, dovednostmi a kompetencemi, díky kterým je schopen samostatné či týmové tvůrčí práce, reflexe vlastní tvorby, kritického myšlení ve vztahu k různým podobám a způsobům užití širokého spektra médií, zejména pak fotografie a technických obrazů. K vizuálnímu umění a vizuální kultuře dokáže přistupovat z teoretické, historické, technologické, sociální, a filosofické perspektivy. Kromě rozvoje svého talentu a nabývání dalších znalostí, posluchač upřesňuje svoje vědomí role umělce ve společnosti, prohlubuje svoje postoje a názory, které vycházejí z humanistického názoru, aktivně se zajímá o palčivé problémy současného světa a společnosti, vytváří platformy, které tyto problémy pomáhají řešit, nebo do podobných platforem vstupuje. Na základě porozumění stávajícím systémům, hledá pozice, z nichž je možné systémy reflektovat a měnit.

Odborné znalosti

Absolvent studijního programu:

Odborné dovednosti

Absolvent studijního programu:

Obecné způsobilosti

Absolvent studijního programu:

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: určuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS – European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A-E (F = nevyhověl), ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Studijní plán obsahuje povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Z hlediska kreditové zátěže se liší první ročník od druhého: v prvním studenti musí získat v každém semestru téměř 30 povinných kreditů, v druhém je to pak 20 (v ZS) a 17 (v LS). První ročník je tak více zaměřen na přímou výuku, druhý na samostatnou tvůrčí činnost v rámci ateliérů. Mezi povinné předměty patří i výuka cizích jazyků. Každý student musí za povinné jazykové kurzy získat během celého studia právě 6 kreditů.

Klíčovými povinnými předměty jsou ateliéry. V akreditačním spisu je to vždy jeden povinný předmět za 4 kredity – Ateliéry katedry fotografie 1 až 4. Pod tímto předmětem je zahrnuto pět samostatných ateliérů, ze kterých si student vybírá právě jeden na daný semestr (tzv. paralelky).

V prvním ročníku jsou dále důležitá magisterská praktika, jež studenti absolvují vždy dvě za semestr (podzimní a zimní praktika v ZS, jarní a letní praktika v LS). Každé z praktik je rozděleno do čtyř samostatných předmětů (Autorský výzkum a analýza, Teoretický úvod do tématu, Tvorba vizuálního projektu, Verbální explikace a prezentace). V rámci praktik studenti vždy zpracovávají jedno určité téma, v jehož rámci se učí orientovat teoreticky, historicky a zejména pak dané téma tvůrčím způsobem uchopit a své dílo umět náležitě prezentovat a vysvětlit. Důraz je přitom kladen zejména na samotný proces bádání a tvoření, méně již na samotné výsledky, které z hlediska záměrně omezeného času na dílčí témata mají často povahu rozpracované idey. Ve výuce projektů se střídají vedoucí ateliérů (podle tématu se jich může zapojit i více), teoretickou a výzkumnou část projektů zajišťují teoretici katedry. Praktika nejsou součástí výuky v ateliérech, jedná se o samostatné skupiny předmětů, jež výuku v ateliérech doplňují a rozšiřují. Podrobný popis několika vybraných témat praktik je k dispozici v samostatné příloze vložené na konec akreditačního spisu za část Dl.

Teorie je kromě části magisterských projektů (Teoretický úvod do tématu) rozvíjena v předmětech Texty a kontexty 1 a 2 (intenzivní čtecí a diskusní seminář) a dále pak v druhém ročníku v rámci Diplomového semináře 1 a 2.

Dovednostní výuka je kromě ateliéru a projektů rovněž rozvíjena v rámci předmětu Grafický design a fotografie 1 až 4, ve druhém ročníku pak v rámci předmětu Nová média a multimédia 1 a 2.

Program nabízí studentům dvě skupiny PV předmětů. PV předměty typu A (předměty profilového základu) zahrnují prakticky a řemeslně orientované fotografické a výtvarné dílny. V této skupině je studentům nabízeno osm dílen, každá z nich je ohodnocena 3 kredity. Každý student musí v této skupině získat minimálně 9 kreditů.

V další skupině jsou pak fakultní PV předměty typu B z oblasti dějin a teorie umění a společenských věd.

Studenti absolvují povinné předměty celkem za 100 kreditů (v těchto je zahrnuta i výuka cizích jazyků za 6 kreditů), dílny (předměty PV A) minimálně za 9 kreditů, předměty PV B minimálně za 6 kreditů. Zbývajících 5 kreditů je rezervováno pro volitelné předměty.

Většina předmětů je zajištěna interními členy KF.

Studijní plán obsahuje volitelné předměty: Volitelné předměty jsou nabízeny jak na fakultní úrovni, tak samotnou katedrou fotografie. Mezi volitelné předměty zajišťované katedrou patří například Profilová autorská výstava (doc. Mgr. Martin Stecker, doc. Mgr. Štěpánka Šimlová, prof. Mgr. Rudolf Prekop, doc. MgA. Hynek Alt, MgA. Markéta Kinterová, Ph.D., 1-2 ZS/LS) a Moduly KF (zajišťované zpravidla ve spolupráci s externími umělci a odborníky a zaměřené na specifická témata a specifické aspekty současného umění a uměleckého provozu: např. Dokumentární fotografie a sociologie, Ferrotypie v exteriéru, Fotogram, Knižní vazba, Modul inscenované fotografie, Video formáty a kodeky).

V nabídce volitelných předmětů jsou i klíčové znalostní a dovednostní předměty z bakalářského stupně studia (např. Dějiny a teorie fotografie 1 a 2, Současná fotografie a umění 1 a 2, Techniky fotografie 1 a 2, Práce s počítačem a digitální zobrazování 1 a 2, Úvod do současného grafického designu 1 a 2). Studenti tak mají možnost si dané znalosti, které jsou předpokladem studia v navazujícím stupni, doplnit či zopakovat.

Výuka je v ZS realizována v průběhu dvanácti týdnů, v LS pak v průběhu čtrnácti týdnů.

V letním semestru jsou poslední dva týdny výuky tzv. “realizační”. V těchto týdnech neprobíhá výuka podle rozvrhu, nýbrž studenti podle individuálního harmonogramu pracují na dokončování svých tvůrčích výstupů či teoreticky zaměřených písemných prací.

Pedagogové všech předmětů jsou studentům k dispozici k individuálním konzultacím na základě vzájemné domluvy mezi studenty a pedagogy.

Obecné informace o přijímacím řízení

Účelem přijímacího řízení je ověřit schopnost uchazeče k dalšímu rozvoji jeho talentu, teoretických znalostí a profesních dovedností. Uchazeč se o přijetí do magisterského studia uchází podáním přihlášky a magisterského projektu s povinnými pracemi.

Přijímací řízení je dvoukolové. V prvním kole posoudí komise předložené domácí práce bez přítomnosti uchazeče. Druhé kolo se skládá z následujících částí: test z dějin a teorie umění a všeobecného kulturního přehledu; fotografování zátiší v ateliéru; koncepční úkol na zadané téma; explikace domácích prací; pohovor, během kterého uchazeč ozřejmí svou představu o studiu.

Talentové a znalostní předpoklady uchazeče ke studiu posuzuje přijímací komise formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí. Přijímací komise navrhne uchazeče, kteří tuto hranici splnili, děkanovi FAMU k přijetí do studia.

K přijímacímu řízení do magisterského studia na katedře fotografie uchazeč předkládá:

1) výstavní soubor 8-12 fotografií reprezentujících uchazečovu tvorbu

2) maketu autorské fotografické publikace

3) soubor 8-20 fotografií či intermediální projekt z oblasti vizuálního umění na libovolné téma (odlišné od fotografií odevzdávaných v předchozích souborech – bod 1 a 2)

4) projekt magisterského studia, který obsahuje:

– název projektu

– popis projektu

– zvolená média, rozsah a zdůvodnění volby

– obrazovou přílohu (skici, inspirační zdroje, vizualizace)

– časový rozsah, jak dlouho chce uchazeč na projektu pracovat

  1. motivační dopis, který obsahuje

– základní biografické údaje a data o své dosavadní činnosti a studiu

– přihlášku do jednoho z ateliérů katedry Fotografie a její zdůvodnění.

– představu uchazeče o studiu, jakým způsobem chce své studium naplnit, v jakém směru či oborech si chce doplňovat vědomosti, jaké plánuje stáže, jak konkrétně plánuje rozvržení studia apod.

– základní představu uchazeče o závěrečné magisterské práci fotografické i teoretické

  1. teoretickou bakalářskou práci, pokud uchazeč neabsolvoval bakalářské studium na KF FAMU

K přijímací zkoušce si posluchač přinese:

1) vlastní předměty, které použije k vytvoření zátiší, které bude fotografovat v ateliéru

2) libovolné grafické potřeby (papír, nůžky, psací potřeby, notebook) a obrazový materiál (vlastní digitální archiv, časopisy, fotografie), které použije během práce na koncepčním úkolu na zadané téma

Talentové a znalostní předpoklady uchazeče ke studiu posuzuje přijímací komise formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí. Přijímací komise navrhne uchazeče, kteří tuto hranici splnili, děkanovi FAMU k přijetí do studia.

Návaznost na další typy studijních programů

Navazující magisterský studijní program Fotografie navazuje na bakalářský studijní program Fotografie. Absolventi navazujícího magisterského programu Fotografie mají předpoklady k tomu, aby se mohli ucházet k přijetí do doktorského studijního programu Filmové, televizní a fotografické umění a nová média.

Do programu se mohou rovněž hlásit absolventi bakalářských studijních programů z uměleckých škol různého zaměření, rovněž tak ze škol poskytujících vzdělání v oblasti humanitních a sociálních věd. Program je v zásadě otevřený všem talentovaným a motivovaným absolventům bakalářských studijních programů libovolného zaměření.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

VŠKP se skládá ze dvou částí:

1) Absolventský umělecký výkon (váže se k předmětům Ateliéry katedry fotografie 1– 4; Jarní/Letní/Podzimní/Zimní magisterské praktikum: Autorský výzkum a analýza; Jarní/Letní/Podzimní/Zimní magisterské praktikum: Tvorba vizuálního projektu; Jarní/Letní/Podzimní/Zimní magisterské praktikum: Verbální explikace a prezentace; Klauzurní zkouška 1–4; Výstavní projekt 1–3; Autorská prezentace; Nová média a multimédia 1, 2; Technická příprava na SZZ; Příprava na uměleckou část absolventského výstupu; Grafický design a fotografie 1–4; Dílna nestandardních fotografických technik; Kresba 1, 2; Sítotisková dílna: Vlastní barevný prostor 1, 2; Typografie a současný obraz; Fotografování ve studiu; Autorská dílna)

2) Písemná práce (váže se k předmětům Seminář diplomové práce 1 a 2)

Státní závěrečná zkouška

1) Obhajoba absolventského uměleckého výkonu (váže se k předmětům Ateliéry katedry fotografie 1–4; Jarní/Letní/Podzimní/Zimní magisterské praktikum: Autorský výzkum a analýza; Jarní/Letní/Podzimní/Zimní magisterské praktikum: Tvorba vizuálního projektu; Jarní/Letní/Podzimní/Zimní magisterské praktikum: Verbální explikace a prezentace; Klauzurní zkouška 1–4; Výstavní projekt 1–3; Autorská prezentace; Nová média a multimédia 1, 2; Technická příprava na SZZ; Příprava na uměleckou část absolventského výstupu; Autorská dílna)

2) Fotografická kniha (váže se k předmětům Ateliéry katedry fotografie 1–4; Grafický design a fotografie 1–4; Kresba 1, 2; Sítotisková dílna: Vlastní barevný prostor 1, 2; Typografie a současný obraz)

3) Obhajoba písemné práce (váže se k předmětům Seminář diplomové práce 1, 2)

4) Teoretická zkouška z dějin a teorie fotografie (váže se k předmětům Texty a kontexty 1, 2; Seminář diplomové práce 2)

Při teoretické ústní zkoušce se losují dvě otázky/tematické okruhy (seznam okruhů viz níže). Student/ka má 30 minut na samostatnou přípravu. Zkouška se skládá ze dvou částí:

a) Teoretická ústní zkouška – přednáška: Souvislý výklad studenta/studentky ve formě desetiminutové přednášky na první vylosované téma. Doplňující dotazy členů komise probíhají až po skončení přednášky. Ta nemusí téma systematicky vyčerpat, student/ka by měl/a představit svůj přístup k tématu a skloubit v něm historiografické údaje s teoretickým názorem. Doporučuje se vybrat několik konkrétních příkladů (umělců, teoretiků…), na nichž bude student/ka svůj postoj a porozumění problému přesvědčivě demonstrovat.

b) Teoretická ústní zkouška – rozprava: Rozprava se členy komise nad druhým vylosovaným tématem.

Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky

1. Specifičnost fotografie a intermedialita

2. Reprodukovatelnost (grafické, fotografické a digitální techniky reprodukce; problém reprodukce a dokumentace umění)

3. Fotografický portrét a problém identity v moderní a současné době

4. Objektivita jako epistemický ideál: vědecká fotografie

5. Fotograf coby svědek: etické a politické rozměry fotografování

6. Vernakulární (amatérská a komerční) fotografie

7. Aparáty a stroje vidění: technické podmínky fotografie

8. Umění jako postprodukce: fotografie nalezené, přisvojené, recyklované, archivované

9. Fotografický kánon a jeho institucionalizace (historiografie, výstavnictví, trh)

10. Fotografie a nová média (remediace, vypočítané a operativní obrazy, technologická konvergence)

Seznam literatury k SZZ je zveřejněn na stránkách katedry: https://foto.amu.cz/studenti/magisterska-zkouska-dejin-teorie-fotografie/

Další studijní povinnosti

nejsou

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent je díky systematické péči a pozornosti, jíž se dostávalo jeho talentu, uměleckou osobností či odborníkem s pevným vzdělanostním základem a s předpoklady dalšího tvůrčího růstu. Kromě rozličných možností v různých žánrových oblastech fotografie (umělecká, dokumentární a dokumentační, reportážní, reklamní, módní, portrétní, průmyslová či např. vědecká fotografie) je vybaven i pro oblast publikační, kurátorskou, pedagogickou a pro spolupráci na audiovizuálních dílech. Dále se může uplatnit jako samostatně činný vizuální umělec, fotograf v rámci týmu, fotograf freelancer či art director. Absolventi mohou rovněž najít uplatnění ve vědeckých projektech či v rámci různých kulturních platforem (galerie, časopisy, festivaly, agentury atd.). Absolventi mohou pokračovat v dalším studiu v rámci doktorského studijního programu na FAMU nebo v rámci doktorských studijních programů jiných českých či zahraničních škol.

Platnost akreditace

Studijní program platný od Platnost studijního programu končí
28. 1. 2021 28. 1. 2031

Studijní plány programu