Zvuková tvorba (H0B0031A)

Specializace studijního programu Zvuková tvorba a hudební režie

Zobrazit úplný popis

Od akademického roku 2022/23.

Cíle studia

Profil absolventa

Odborné znalosti

Absolvent ovládá teoreticky jednotlivé fáze nahrávacího procesu spojené s oborem zvuková tvorba (zvuková režie) včetně konceptů a metod nahrávání v historickém kontextu i současné době. Dokáže využít teoretických poznatků v nahrávací praxi při zadání předem stanovených postupů.

Odborné dovednosti

Absolvent je schopen aktivní tvůrčí práce během nahrávacího procesu, zejména v oblasti estetiky zvuku a jeho zpracování, obsluhy elektroakustických zařízení a přístrojů, finalizace nahrávky dle profesionálních kritérií atd.

Je schopen analyzovat kvalitu zvukového signálu, možnosti jeho tvůrčího zpracování, vnímat možnosti i limity záznamové technologie a tvořit tvůrčí tým složený ze zvukového mistra a hudebního režiséra.

Obecné způsobilosti

Absolvent reflektuje aktuální poznatky v uměleckém i technickém zpracování zvukového signálu a je odborně připraven průběžně sledovat stav vývoje v oblastech profesionální zvukové techniky, hudební elektroniky, akustiky a výpočetní techniky. Profesně je připraven na uplatnění jako mistr zvuku při rozhlasovém či televizním natáčení a vysílání, při natáčení snímků pro hudební nosiče (CD, DVD, streaming či elektronická distribuce apod.), při rekonstrukci a remasteringu hudebních nahrávek atd.

V případě, že si absolvent zvolil státní zkoušku z pedagogické způsobilosti, dokáže spolupracovat v oblasti vzdělávání nebo vzdělávat studenty ve vlastním oboru i v oborech využívajících zvukovou tvorbu.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: ten stanovuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace.Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty.

Studijní plán obsahuje jednu skupinu povinně volitelných předmětů: Hudební dramaturgie 1–2, Hudební kritika a popularizace hudby 1–2, Česká hudba 1918–1989 1–2, Dějiny hudby po roce 1950. Studenti specializace Hudební režie mají tuto skupinu rozšířenou o předmět Matematicko-fyzikální minimum. Studenti musí z této skupiny získat během celého bakalářského studia minimálně 8 kreditů.

Studijní plán obsahuje volitelné předměty: Pedagogika, Psychologie, Didaktika/Vyučovatelská praxe hudební režie, Didaktika/Vyučovatelská praxe zvukové tvorby, Autorské právo, Dějiny populární hudby, Teorie interpretace a další volitelné předměty z nabídky AMU. Studenti specializace Hudební režie musí během celého bakalářského studia získat z volitelných předmětů minimálně 15 kreditů, studenti specializace Zvuková tvorba minimálně 18 kreditů.

Specializace: Studijní plán obsahuje specializace Hudební režie a Zvuková tvorba. Student se do specializace přímo hlásí.

Obecné informace o přijímacím řízení

Pro každou specializaci jsou pro každý akademický rok vypisovány přesné podmínky talentových zkoušek. Tyto požadavky jsou každoročně aktualizovány a umísťovány na odpovídající místa studijní části fakultního webu. Takto jsou zároveň k dispozici uchazečům o studium na HAMU.

Bakalářské studium specializace Zvuková tvorba je koncipováno pro zájemce s vynikajícími vrozenými sluchovými schopnostmi, odpovídající požadavkům na profesi mistra zvuku – vnímání prostoru a vyváženosti složek zvukového záznamu, dále s hudebně teoretickými i technickými znalostmi a dovednostmi na úrovni absolventa střední školy typu gymnázia nebo průmyslové školy a konzervatoře.

  1. kolo – teoretická zkouška – elektronický test z dějin hudby a dalších hudebně – teoretických disciplín.

Uchazeč/ka zodpoví stanovený počet náhodně vybraných otázek s možností 3 odpovědí, z nichž jedna je správná. Pro postup do další části 1. kola je nutné splnit stanovený počet správných odpovědí. Pokud uchazeč/ka nesplní podmínky testu, bude přijímací řízení ukončeno. V případě postupu do 2. kola se body z 1. kola nezapočítávají.

  1. kolo – poslechový test:
  2. Písemná prověrka technických znalostí základů akustiky, elektroniky a zvukové techniky na úrovni znalostí středoškolské fyziky.
  3. Sluchový test, zaměřený na základní analýzu zvukového signálu a stereofonního obrazu, rozpoznání melodických a rytmických motivů, zvukových chyb a poruch atd. Dále rozpoznávání různých slohových období hudby a nástrojového obsazení s důrazem na oblast tzv. vážné hudby.
  4. Audiometrické vyšetření sluchu – provádí se jako kontrolní doplňkový test pro odhalení příp. patologických odchylek od tzv. normálního sluchu.

Přijímací komise hodnotí uchazeče souhrnným bodovým hodnocením. Do 3. kola přijímací zkoušky postupuje uchazeč/ka, který/která dosáhl/a hodnocení alespoň 20 bodů.

Pokud uchazeč/ka nedosáhne stanovený počet bodů, bude přijímací řízení ukončeno. V případě postupu do 3. kola se body z 2. kola nezapočítávají.

  1. kolo – talentová zkouška:
  2. Praktická talentová zkouška ruční mixáže mluveného slova, hudby a ruchové stopy v délce cca 2 minut na analogovém režijním stole.
  3. Praktická talentová zkouška ruční mixáže abstraktních elektronických hudebních stop se zaměřením na formotvorné a umělecké vyznění. max. délka mixu cca 2 minuty, digitální režijní stůl.
  4. Zjišťovací prověrka hry na hudební nástroj s předností hry na klavír.
  5. Ústní pohovor s důrazem na vizi vlastního profesního rozvoje v oboru zvuková tvorba.

Souhrnná známka obsahuje hodnocení sluchové rozlišitelnosti a paměti, zvukové představivosti a schopnosti analyzovat zvukovou informaci po kvantitativní i kvalitativní stránce, dále hodnotí základní orientaci v akustice, elektrotechnice a zvukové technice, v hudebních stylech, žánrech a hudebních nástrojích po zvukové stránce.

Přijímací komise hodnotí uchazeče ve všech čtyřech bodech 3. kola přijímacího řízení souhrnnou známkou.

Po ukončení 3. kola vytvoří přijímací komise pořadí dle průměru bodových hodnot jednotlivých uchazečů/uchazeček ve 3. kole a k přijetí doporučí ty uchazeče/uchazečky, kteří/Které se umístili/y do pořadí odpovídajícímu směrnému číslu pro studijní program Zvuková tvorba a hudební režie, specializace Zvuková tvorba s podmínkou, že jejich celkové hodnocení dosáhlo stanovený počet bodů.

Podmínky přijímacího řízení včetně stanovení způsobu bodového hodnocení, jeho rozmezí a směrného čísla, ošetřuje pro každý akademický rok příslušná vyhláška děkana, která podléhá schválení akademickým senátem fakulty.

Pokud nebude dostatek uchazečů splňujících podmínku bodového hodnocení, směrné číslo se nenaplní.

Návaznost na další typy studijních programů

Absolventi bakalářského programu Zvuková tvorba a hudební režie mají možnost se přihlásit do navazujícího magisterského programu Zvuková tvorba a hudební režie na HAMU v Praze nebo do jiných příbuzných programů na školách v České republice i v zahraničí.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

VŠKP se skládá ze dvou částí:

  1. Absolventský umělecký výkon – realizace autonomního zvukového díla v rozsahu minimálně 20 minut (příslušné předměty profilujícího základu: Praxe zvukové tvorby a hudební režie, Seminář zvukové tvorby a hudební režie, Seminář zvukové tvorby, Avid ProTools, Elektronický zvuk, Hudební elektronika)
  2. Písemná práce – rozsah minimálně 20 NS

Umělecký, nebo vědecký výzkum z oblasti zvukové tvorby nebo akustiky

(příslušné předměty profilujícího základu: Teorie zvukové tvorby, Seminář zvukové tvorby a hudební režie, Seminář zvukové tvorby, Avid ProTools, Elektronický zvuk, Hudební elektronika, Proseminář kvalifikační práce)

Státní závěrečná zkouška

  1. Obhajoba absolventského uměleckého výkonu (příslušné předměty profilujícího základu: Praxe zvukové tvorby a hudební režie, Seminář zvukové tvorby a hudební režie, Seminář zvukové tvorby, Avid ProTools, Elektronický zvuk, Hudební elektronika)

Hodnotí se kvalita koncepce i provedení zvukového snímku, explikace řešení, vyjadřovací schopnosti, schopnost fundovaně diskutovat i polemizovat.

  1. Obhajoba písemné práce (příslušné předměty profilujícího základu: Teorie zvukové tvorby, Seminář zvukové tvorby a hudební režie, Seminář zvukové tvorby, Avid ProTools, Elektronický zvuk, Hudební elektronika, Proseminář kvalifikační práce)

Hodnoceny jsou výběr tématu, kvalita výběru pramenů a odborné literatury, zpracování textu, volba výzkumu ať už uměleckého nebo vědeckého, použitá metoda i způsob zpracování dokumentace. Schopnost diskuze nad výsledky práce, včetně obhajoby a polemiky.

  1. Teoretická ústní zkouška (příslušné předměty profilujícího základu: Teorie zvukové tvorby, Úvod do akustiky pro hudebníky, Hudební akustika, Úvod do psychoakustických měření, Akustika hudebních nástrojů, Akustika)

Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky

1.TEORIE ZVUKOVÉ TVORBY

Zvuk jako obecný fyzikální jev

Zvuk jako prostředek praktické i umělecké komunikace

Praktické aspekty práce se zvukem

Umělecký přístup při tvorbě zvukového díla

  1. HUDEBNÍ AKUSTIKA

Fyzikální akustika

Hudební signál

Prostorová akustika

Akustika zdrojů hudebního zvuku

Psychoakustika

Další studijní povinnosti

Účast na nahráváních zajišťovaných Zvukovým studiem HAMU, účast při možnosti náslechu profesionálních projektů i mimo fakultu, zájem o nové informace v oboru v České republice i v zahraničí. Snaha se zapojit aktivně i mimo rámec studijních povinností v oblasti teorie i praxe – účast na mezioborových seminářích, workshopech, koncertech apod.

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Profesně se může uplatnit jako mistr zvuku (zvukový režisér), při rozhlasovém či televizním natáčení a vysílání, při natáčení snímků pro hudební nosiče (CD, DVD, streaming či elektronická distribuce apod.), při rekonstrukci a remasteringu hudebních nahrávek atd.

Platnost akreditace

Studijní program platný od Platnost studijního programu končí
26. 3. 2021 26. 3. 2031