Dějiny cembala

Zapsat

Kód:

104DCE

Zakončení:

Kredity:

Rozsah:

1/T

Vyučující:

Ivana Bažantová

Anotace:

Vývoj stavby cembala 15.-20. století, těžiště v baroku (konstrukce, materiál, vnější úprava, rozsah, registry, mechanika atd.).

Požadavky:

Předmět je zakončen zkouškou v podobě testu. Předpokládá se samostatná aktivita v poznávání nástrojů historických i běžně používaných v současnosti - stavebně a zvukově.

Cíle studia:

Porozumění nástroji, jeho předpokladům a možnostem v interpretační praxi (navazuje ladění, dějiny literatury pro cembalo aj.

Osnova (a sylabus):

Stručná osnova předmětu:

1) Drnkací klávesové nástroje - rodina a jejich zástupci (cembala, spinety, virginaly, clavicytheria aj.) - stručná charakteristika, společné a rozdílné znaky.

2) Cembala - italská, španělská, vlámsko-holandská, francouzská, německá (sever a Skandinávie, jih a Švýcarsko), britská, území Čech.

3) Situace ve 20. století - moderní konstrukce, kopie.

Sylabus:

Cembalo je podobně jako jiné nástroje nositelem obecných znaků kultury v době a místě, ve kterých se používá, přizpůsobuje se jim konstrukčně, využitím dostupného materiálu a hlavně snahou o určitou kvalitu a charakteristiku zvuku, která z předcházejícího vyplývá. Velké barokní cembalo má vesměs daný tvar a možnosti, ale většina jeho stavebných komponentů ovlivňuje zvuk nebo se k určitému zvukovému ideálu doby, stylu, účelu přetvářely. Těžiště poznání v dějinách cembala je seznámení s historickými „školami“, jejich kvalitami a možnostmi, protože většina dnes hraného repertoáru se odbývá na kopiích těchto historických typů cembal. Samozřejmě i kopie mají ducha současnosti (materiál, fúze jednotlivých typů apod.), i když snaha přiblížit se jednotlivým typům „zlatého věku“ cembala z doby baroka stále panuje a navíc jsou hráči vyhledávána pro adekvátní zvukovost k vybranému druhu skladby (Byrd na anglickém virginalu, Frescobaldi na italském nástroji, Bach na kopii Hasse apod.).

Výklad se opírá zejména o sledování originálních dochovaných nebo dostatečně popsaných a zobrazených nástrojů : Týká se tedy velikosti nástroje, jeho tvaru, pokud je možné umístěním žeber, materiálu resonanční desky, strun, sloupků, plekter, typu rejstříkových táhel nebo jiných mechanismů, vnější skříně, dekorování (malba, lak, intarzie, tapety aj.), klávesnice (rozsah, dělení kláves), počtu manuálů a typu spojek, pedálových nástrojů, přestavby atd. Výklad je dokumentován obrazovým materiálem, příležitostně i zvukovým (nahrávky dobových nástrojů). Není opomíjen ani vývoj moderního cembala ve 20. století a návrat ke stavbě kopií podle historických originálů. Výklad obsahuje i údaje o některých význačných stavitelích minulosti i současnosti.

Studijní materiály:

Literatura předmětu:

Boalch, Donald, Makersa of the Harpsichord and Clavichoird 1440-1840, 2. rozš. vyd., Clarendon Press, Oxford 1974

Henkel, Hubert, Kielinstrumente: Spinette, Querspinette, Virginale, Cembali, Clavicytherien, DVfM, Leipzig

Heyde, Hubert, Musikinstrumentenbau 15.-19. Jahrhundert (kunst - Handwerk - Entwurf), 2.vyd., DVfM, Leipzig 1986

Hubbard, Frank, Three Centuries of Harpsichord Making, 4. vyd., Cambridge/London, 1972

- Harpsichord Regulating and Repairing, 9. vyd., Boston Tuner´s Supply Inc., 1980

Rueger, Christoph, Musikinstrument und Dekor, Ed. Leipzig 1979

Russell, Raymond, The Harpsichord and Clavichord, 2. vyd. Faber a Faber, 1973

Grove a MGG - příslušná hesla podle nástrojů

Poznámka:

Počet posluchačů ve skupině: 10