Interpretace barokní hudby 3

Zapsat

Kód:

104IB3

Zakončení:

Kredity:

Rozsah:

1/T

Vyučující:

Ivana Bažantová

Anotace:

Příprava k orientaci a základní znalosti interpretační problematiky barokní epochy, s možnou aplikací a zaměřením na interpretaci barokní klávesové hudby. Probírají se jednotlivé kapitoly podle systematiky Doningtonovy.

Požadavky:

Vypracování několika příkladů v průběhu semestru, ústní zkouška z některých reálií.

Cíle studia:

Získání uceleného pohledu na vývoj ornamentiky, jejího opodstatnění v hudebním vyjadřování v průběhu dané epochy a praktické ozkoušení vlastního řešení v předkládaných příkladech v komparaci s původním zněním.

Osnova (a sylabus):

Stručná osnova předmětu:

5) Prstoklady

6) Ornamentika, její úloha a funkce. Italské diminuce. Skupiny franc. a itals. ornamentiky - základ.

Sylabus předmětu:

Vývoj a samozřejmosti dobové praxe a hlavně podmínky jejich osvojování nevyžadovaly v baroku tak detailní zápis interpretačních pokynů, které postupně sílily až se změnou společenského a estetického řádu kolem poloviny 18. století a rostly subjektivní individualizací projevu v romantismu, ale částečně i v době tzv. stylu empfindsamer. Proto je obtížnější řešení jak rytmické, někdy i metrické stránky barokní hudby, ale i artikulace, frázování, akcentace aj. prvků, protože je k nim třeba daleko širšího vhledu a pochopení výrazu barokní hudby než u mnohých stylů pozdějších epoch. Otázka artikulace je zejména v klávesové hudbě navázána na řešení prstokladu. I zde je možné se opřít o dobové požadavky. Opět však rozhoduje znalost dobové „řeči a výslovnosti“.

Požadavky proměn rytmického zápisu sledujeme od konce 16. století ve španělských, italských (Caccini) a zejména francouzských pramenech (jeu inégal). Možnost variabilního zacházení s tečkovaným rytmem nebo se zápisem i rovných drobnějších hodnot je závislé na taktu, slovních nebo artikulačních pokynech nebo nemusí být vůbec zapsány a jsou z jiného ohledu (žánru, stylu apod.) samozřejmostí.

Obávaná kapitola ornamentiky vyžaduje cit pro výraz a smysl dílčích skladebných komponentů, aby jejich realizace nebyla proti smyslu hudby. Zároveň volnost v oblasti willkürliche Manieren vyžaduje fantasii a specifickou technickou zdatnost. K pochopení zdroje této virtuózní ornamentiky je potřeba znát princip italských diminucí (nástrojových i vokálních), pro ornamentiku wesentliche Manieren pak určitou typologii značek, která je však dobově i regionálně proměnlivá. Množina znaků a možností má však své obecné zákonitosti a vyhraněné typy, jejichž znalost usnadní orientaci v této problematice.Vrcholné a pozdní baroko je pak zřetězením všech možných vlivů a typů ornamentiky.

Studijní materiály:

Literatura předmětu:

Česká a slovenská

BACH, Carl Philippe Emanuel, Úvaha o správném způsobu hry na klavír, Paido Brno 2002

BUKOFZER, Manfred, Hudba v období baroka, Opus Bratislava 1986

DOLMETSCH, Arnold, Interpretace hudby 17. a 18. století, SNKLHU, Praha 1958

KAZÁROVÁ, Helena, Barokní taneční formy, AMU 2005

MOZART, Leopold, Leopolda Mozarta, velkoknížecího salcburského vicekapelníka důkladná škola na housle, Praha 2000

QUANTZ, Johann Joachim, Pokus o návod jak hrát na příčnou flétnu, Supraphon, Praha 1990

RUMLOVÁ, Gabriela, Historické tance XV. - XVII. století, skriptum AMU, SPN 1981

RŮŽIČKOVÁ, Zuzana, Interpretační praxe ?, skriptum AMU, SPN

Slovenská hudba. Revue pre hudobnú kultúru. Antologia renesancia a barok, roč.XX, rok 1994, číslo 3-4

Cizojazyčná

Hudební encyklopedie MGG a Grove - příslušná hesla vypracovaná nejlepšími světovými odborníky v oblasti hudební teorie a historie

The Companion to Baroque Music, Ed. J. A. Sadie, Oxford University Press 1998

AHLGRIMM, Isolde, Manuale der Orgel- und Cembalotechnik, L. Doblinger 1982 Wien

DONINGTON, Robert, Interpretation of Early Music, Faber - Faber, London 1963, New Version London 1989

- Style and Performance. A Handbook, Faber Music 1982

FERGUSON, Howard, Keyboard Interpretation from the 14th to the 19th Century, Oxford University Press, London 1975, 1987

FROTSCHER, Gothold, Aufführungspraxis alter Musik Heinrichshofen, Wilhelmshaven 1971 (a další)

HAAS, Robert, Aufführungspraxis der Musik, 2. vyd. Paperback, Laaber, Regensburg 1979

HARICH-SCHNEIDER, Eta, Die Kunst des Cembalo Spiels, Bärenreiter

LAUKVIK, Jon, Orgelschule zur historischen Aufführungspraxis, Bärenreiter 1990

LINDE, Hans-Martin, Kleine Anleitung zum Verzieren alter Musik, Schott, Mainz 1978

LOHMANN, Ludger, Studien zu Artikulationsproblemen bei den Tasteninstrumenten des 16. - 18. Jahrhunderts, Gustav Bosse Verlag, Regensburg 1982

MATTHESON, Johann, Der vollkomenne Capelmeister, 1739, Faksimile (2. vyd.) Bärenreiter, Kassel, 1969

Grosse-Generalbass-Schule oder: Der exemplarischen Organisten-Probe II/1731, Georg Olms Verlag, Hildesheim 1994

MERTIN, Josef, Alte Musik - Wege zur Aufführungspraxis,Lafite, Wien 1978

MIEHLING, Klaus, Das Tempo in der Musik von Barock und Vorklassik, Florian Noetzel Verlag, Wilhelmshaven 1993

NEUMANN, Friderik, Ornamentation in Baroque and Post-Baroque Music, Princeton 1978

REIDEMEISTER, Peter, Historische Aufführungspraxis. Eine Einführung, Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1988

SCHMITZ, Hans-Peter, Die Kunst der Verziehrung im 18. Jahrhundert, 4. vydání, Bärenreiter, Kassel 1983

SCHOTT, Howard, Cembalo spielen, Artemis Verlag, München/Zürich 1983, anglický original Faber-Faber, London 1971

TAUBERT, Karl Heinz, Höfosche Tänze: ihre Geschichte und Choreographie (s notovou přílohou pro klávesové nástroje), Schottt, Mainz, roč. neuveden

VEILHAN, Jean-Claude, Die Musik des Barock und ihre Regeln für alle Instrumente nach Bach, Brossard, Couperin, Hotteterre, Monteclair, Quantz, Rameau, d´Allembert, Rousseau u.a., Alphonse Leduc, Paris 1982

Poznámka: