Hudební režie 1

Kód:

108HR1

Zakončení:

Z

Kredity:

4

Rozsah:

2/T

Vyučující:

Jaroslav Rybář, Jaroslav Smolka

Anotace:

Předmět má svou seminární a přednáškovou část. Spočívá v rozborech nahrávek, jejich interpretace i zvukového zpracování. Dále se hodnotí vlastní pracovní výkony studentů v předmětu Praxe ve studiu. Přednášková část obsahuje výklad problematiky nahrávání hudby a práce hudebního režiséra ve studiu.

Požadavky:

Semestrální seminární práce, srovnávající různé nahrávky po zvukové a interpretační stránce. Zvládnutí příslušných témat, probíraných v přednáškové části.

Semestr končí zápočtem.

Cíle studia:

Jako hlavní předmět oboru má syntetizující a završující význam při přípravě a výchově hudebních režisérů. Jeho úkolem je vybavit posluchače základními i specializovanými vědomostmi a návyky, potřebnými při práci hudebního režiséra - tj. při řízení - v průběhu nahrávání, střihu a postprodukční úpravy nahrané hudby pro trvalé zvukové nosiče nebo k použití v rozhlase, televizi, filmu či dalších médiích. Dále vede posluchače ke kritickému rozlišování, srovnávání a hodnocení nahrávek vydaných na CD či jiných nosičích zvuku a pořízených jinými nahávacími týmy.

Osnova (a sylabus):

Seminární část.

roSávání různých nahrávek po stránce interpretační i zvukové.

Prezentace komparačních studií studentů (semestrální seminární práce).

Přednášková část.

Stručná historie technického vývoje zvukového záznamu

Realizace zvukového záznamu z hlediska historického vývoje

Historický vývoj profese hudebního režiséra

Sylabus - Záznamová technika: mechanický záznam (1877 fonograf - voskový váleček, 1896 gramodeska), elektrický záznam (gramodeska 78 ot., 1948 gramodeska dlouhohrající 33 ot., mgf pás), digitální záznam (mgf pás, CD, počítač). Do poloviny 50.let- jednokanálový monofonní záznam, později dvoukanálové stereo. Pokusy s vícekanálovým záznamem od 60.let. Komerční uplatnění vícekanálového záznamu až v současnosti. Významný je objev optického záznamu, který způsobil revoluci v oblasti filmu (1927).

Zpočátku prostý záznam zvukového zdroje pomocí ozvučného trychtýře, který mechanicky přenášel akustický tlak přímo na záznamové zařízení-rycí jehlu. Vytvoření elektrického řetězce, mikrofon - zesilovač - záznam, podstatně zvýšilo kvalitu nahrávání, především jeho plasticitu a dynamičnost. Příchod mgf záznamu přinesl možnost střihové montáže, se kterou se při pořizování zvukových nahrávek stále více počítalo. S příchodem stereofonie a možností míchání zvuku z více mikrofonů výsledná nahrávka představuje estetický názor nahrávacího týmu. Do té doby šlo o pořízení srozumitelného záznamu v rámci daných technických možností. Nyní jde o svébytný estetický názor na daný předmět a jeho vyjádření prostřednictvím ZZ. Využívá se rozdílné charakteristiky mikrofonu, ale i možnosti dodatečně hotový snímek zvukově upravovat. Příchod digitální techniky přináší další zdokonalení, zejména v oblasti čistoty nahrávky, zbavené průvodních šumů. Dokonalejší jsou i střihové možnosti, zejména fakt, že střihem se nepoškozuje původní materiál. Historický vývoj profese hudebního režiséra

Počátky v Českém rozhlase koncem 30.let. Úkolem hudebního režiséra bylo posouzení výsledného zvuku při radiovém přenosu, dále dbát na soulad mezi znějícím a deklarovaným, tj. znějící hudba odpovídala ohlášení nebo (v případě nahrávky) doprovodnému, tzv. křestnímu listu a především příslušnému notovému textu. Se zdokonalením techniky nahrávání vzrůstala i úloha hudebního režiséra. Se zavedením mgf záznamu se objevuje střih a s ním další růst úlohy hudebního odborníka - hudebního režiséra - nejen při zpracování, ale i během pořizování hudebního snímku. Úlohy zvukaře a hud. režiséra mohou někdy splynout, ale přítomnost erudovaného hudebního odborníka je žádoucí vždy a často i nutná.

Studijní materiály:

Notový materiál. Ucelená specializovaná literatura k této problematice neexistuje. Vychází se z výše uvedených poznámek (sylabus), které se stanou východiskem pro vytvoření skript.

Poznámka: