Rozbor skladeb 2B

Zapsat

Kód:

108RS2B

Zakončení:

Kredity:

Rozsah:

2/T

Vyučující:

Ivana Bažantová

Anotace:

Seminární předmět pro 1. a 2. ročník magisterského studia společně, probíhá ve čtyřech povinných otevřených setkáních během školního roku a jednom úvodním semináři. Předmět je ukončen zápočtem. Slouží jako příprava k rozpravě při státních závěrečných zkouškách z uměleckého oboru.

Podmínky zápočtu: Povinná účast na semináři je minimálně 50% (tedy tři účasti z pěti). Zápočet udělí ve II. a IV. semestru magisterského studia Prof. V. Tichý nebo o. as. I. Bažantová na základě prezence. Posluchači, jejichž prezence bude shledána nedostačující, splní náhradní úkol ve formě vypracování a obhájení textu (rozsah od osmi stran) k některému z bodů osnovy předmětu při odborné rozpravě u výše jmenovaných pedagogů.

Konkrétní rozpis seminářů je třeba sledovat na vývěskách (oborové, studijní, seminární ve vestibulu).

Požadavky:

Kvalitní příprava na seminář dle individuálního termínu, zpracování písemné elektronické s patřičnou úpravou v rozsahu nejméně 3 strany čistého textu ve velikosti 12, plus případné příklady, přílohy, grafy.

Cíle studia:

Přehled tematických okruhů:

Průprava k interpretační činnosti

Příprava interpretačního výkonu

Manuální, dechové, hlasové techniky

Specifika a rozlišnosti interpretačních škol

Pódiová a studiová praktika

Interpretační zákonitosti v orchestrální, komorní, sborové, sólistické a nahrávací praxi

Historicky poučená interpretace

Specifika interpretace hudby 2. pol. 20. století

Psychologické a metodické předpoklady k interpretační činnosti

Interpretační výkon jako duševní vlastnictví a jeho vazba na autorský zákon

Vynikající interpreti naší minulosti a současnosti

Zápis hudebního díla a jeho interpretační výklad

Osnova (a sylabus):

Stručná osnova předmětu:

Přehled tematických okruhů:

Průprava k interpretační činnosti

Příprava interpretačního výkonu

Manuální, dechové, hlasové techniky

Specifika a rozlišnosti interpretačních škol

Pódiová a studiová praktika

Interpretační zákonitosti v orchestrální, komorní, sborové, sólistické a nahrávací praxi

Historicky poučená interpretace

Specifika interpretace hudby 2. pol. 20. století

Psychologické a metodické předpoklady k interpretační činnosti

Interpretační výkon jako duševní vlastnictví a jeho vazba na autorský zákon

Vynikající interpreti naší minulosti a současnosti

Zápis hudebního díla a jeho interpretační výklad

Sylabus:

Poetika je mj. definována jako souhrn uměleckých prostředků a zásad určujících styl určitého směru, autora nebo literárního díla (Akademický slovník cizích slov, Academia Praha 2001). Předmět poetika (hudebně) interpretačního výkonu je svým názvem jasně specifikován. Slouží k rozšíření obzoru možností při přípravě a akci interpretačního výkonu, stimuluje k jeho vědomému uchopení na vysoké úrovni. Semináře vede vždy někdo z profesorů fakulty a ve spolupráci se svým doktorandem. Seminář dává prostor pro prezentaci tvůrčí práce mezi uměleckým pedagogem a jeho doktorandem v daném oboru, a to na libovolné téma, většinou takové, které si doktorand připravuje do své disertační práce. Není to však pravidlo, tematika je otevřená. V dosavadní praxi těchto seminářů se osvědčila také účast odborníků z řad veřejnosti, kteří jsou pozváni na spoluúčast a oživení seminárního výstupu. Není to však podmínka.Takováto prezentovaná spolupráce, rovněž strukturování a vyznění celého semináře mají posloužit i jako určitý příklad vybraného problému nebo momentu tvůrčí práce a jejich vysoce profesionálního uvědomění. Především však jako podnět pro veřejnou diskusi, určenou právě posluchačům magisterského studia. Očekává se spontánní reakce auditoria, otázky zvídavé i kritické, polemiky, doplňky, vlastní zkušenosti náměty. Poetika hudebně interpretačního výkonu tak příkladně připravuje posluchače k rozpravě při státní závěrečné zkoušce.

Studijní materiály:

Literatura není vyčerpávající, záleží na vhledu a tématu. Tato literatura slouží také jako zdroj písemných prací, které je nutno vypracovat pro případ absencí v semináři.

Literatura (česká) - výběr:

Bach, C. Ph. E.: Úvaha o dobré hře na klavír, Paido Brno 2003

Černý, M. K.: Problém hudebního díla, jeho podstaty, identity a forem existence, in Estetika 11/1974, č. 3 (str. 164 - 182) ač. 4 (str. 193 - 212)

Dušek, Bohumil: Dialektika metra, tempa, hybnosti, rytmu a melodie v hudebních skladbách, in: Opus Musicum 10/1978, č. 9, str. 263

Dolmetsch, Arnold: Interpretace hudby 17. a 18. století, SNKLHU 1957

Etudy o klavíru. Interpretace, technika, pedagogika, estetika. Editio Supraphon 1987

Ginzburg, Lev: Estetika studia nástrojové hry. Supraphon Praha 1968

Holečková-Dolanská, Jelena: O deklamaci zpívaného slova. Živá hudba VII, 1980

Hudební věda II, kap. 2 Problém pojetí hudby ve smyslu hudebního díla, str. 316,

- kap. 7 Teorie a dějiny hudební interpretace, str. 572, SPN 1988

Jiránek, Jaroslav: Hudební sémantika a sémiotika, skriptum, Univ. Olomouc 1996

Jindrák, Jindřich: K interpretační problematice Dvořákových Biblických písní. Živá hudba VII, 1980

Klinda, Ferdinand: Orgánová interpretácia, Opus Bratislava 1983

Kratochvíl, Jiří: Otázka původního znění Mozartova Koncertu pro klarinet a Kvintetu pro klarinet a smyčce. Hudební věda 1967, č. 1.

Kratochvíl, Jiří: Interpretace dechových koncertů W. A. Mozarta na Mezinárodní soutěži PJ 1968. Hudební věda 1969/4.

Kratochvíl, Jiří: Několik poznámek k historii dechového kvinteta. Referát ze sympozia o A. Rejchovi. Hudební věda 1970, č. 3

Kratochvíl, Jiří: Dechové nástroje v klavírních koncertech W. A. Mozarta. Živá hudba VII, 1980

Kratochvíl, Jiří: Úpravy a retuše v praxi. Živá hudba IX, Praha 1986

Kratochvíl, Jiří: Koncertantní dechové nástroje ve vokálních skladbách J. J. Ryby. Živá hudba VIII, Praha 1983.

Kratochvíl, Jiří: Mozartovské otazníky. Živá hudba X, Praha 1989

Kuna, Milan - Bláha, Miloš: Čas a hudba. K dramaturgii časových prostředků v hudebně interpretačním výkonu Studie ČSAV č. 18, Praha Academia 1982

Mozart, Leopold: Důkladná škola na housle. temperament, Ivan Černý 1999

Nejgauz, Genrich: Poetika klavíru

Novotný, Břetislav: Partity J. S. Bacha. Komentář interpretace polyfonní hudby na smyčcové nástroje.

Quantz J.J.: Pokus o návod, jak hrát na příčnou flétnu.

Růžičková, Zuzana: Interpretační praxe v barokní hudbě se zřetelem k cembalu a klávesovým nástrojům

Slovník české hudební kultury, Supraphon Praha 1997 (doporučená hesla: hudebně rétorické figury, hudební myšlení, interpretace, notace, poezie)

Stanislav, Ján - Kresánek, Jozef: Zo vzťahou medzi rečou, hudbou a spevom. K problematice umeleckého majstrovstva, in Hudební rozhledy, roč. II, sv. 5, Praha 1956

Sýkora, Václav Jan: Dějiny klavírního umění. Praha 1973.

Sýkora, Václav Jan: Improvizace včera a dnes. Praha 1966.

Váňová, Radana: Grafické znaky rozličných druhů pizzicata. JAMU Brno 1980

Zich, Jaroslav: Instrumentační práce se skupinami. SNKLHU, Praha 1957.

Zich, Jaroslav: Prostředky výkonného hudebního umění. SNKLHU, Praha 1959.

Zich, Jaroslav: Instrumentace Smyčcové serenády Josefa Suka. Živá hudba 1962, SPN, Praha 1962.

Zich, Jaroslav: Instrumentace Dechové serenády Antonína Dvořáka. Živá hudba IV, 1969.

Zich, Jaroslav: Orchestrace koncertu pro smyčcový nástroj (A. Dvořák: Koncert pro violoncello) Živá hudba VI, 1976

Zich, Jaroslav: Instrumentace Páté symfonie Dmitrije Šostakoviče. Živá hudba VII, 1980

Zich, Jaroslav: Orchestrace klavírní skladby (A. Glazunov, Chopiniana, op. 46). Živá hudba VIII, Praha 1983.

Zich, Jaroslav: Orchestrace finále Čtvrté symfonie Gustava Mahlera (Zpěv s orchestrem). Živá hudba IX, Praha 1986

Zich, Jaroslav: Sdělovací schopnost hudby. In: Kapitoly a studie z hudební estetiky. Supraphon, Praha 1975.

Zich, Jaroslav: Orchestrace a sborová sazba.

Poznámka:

Maximální počet ve skupině: 12