Inscenační tvorba 1

Kód:

201IR1

Zakončení:

ZK

Kredity:

18

Rozsah:

20/T

Vyučující:

Jan Burian, Milan Černý, Jakub Korčák, Jana Kudláčková, Anna Rottová

Anotace:

Předmět zaměřený na systematický proces tvorby inscenace v podmínkách profesionálního divadla.

Požadavky:

Profesionálně vybavená školní scéna, intenzivní spolupráce s katedrou scénografie, produkce, případně dalšími pracovišti.Spolupráce s výrobou, agenturami, médii.Externí spolupracovníci v návaznosti na typu připravované inscenace. Spolupráce s dalšími ročníky oboru herectví KČD a KALD.

Cíle studia:

Prokázat schopnost samostatné tvůrčí práce na inscenaci od první inspirace po její realizaci před divákem.Spolupráce s ostatními tvůrci na komplexním tvaru s plnohodnotným využitím všech dostupných audiovizuálních prostředků.Produkční, organizační a marketingová součást práce režiséra. Příprava vlastní, společná, studium inscenace a její provádění. Proměna inscenačního záměru ve vazbě na spolupracovníky i diváky. Režisér jako vůdce i součást týmu.

Osnova (a sylabus):

1. Úvod do studia inscenace

2. Čtené, prostorové, herecké,technické, osvětlovací, hlavní, generální zkoušky, první uvedení, premiéra, reprízy

4. Vedení a spolupráce inscenátorů a herců

5. Vedení individualit a kolektivu, taktika a strategie zkoušení

6. Pohybová, choreografická, zvuková, hlasová a pěvecká spolupráce

7. Inscenace a její propagace

Sylabus

Výuka je zaměřena na praktickou realizaci divadelního představení v rozsahu celovečerního díla s využitím plné škály výrazových prostředků.Student musí při své práci zohlednit individuální a společná témata spolutvůrců, kontext divadla, kontext místa a kontext ostatních inscenací divadla. Učí se smysluplně propojit jednotlivé složky divadelního představení prostřednictvím živé komunikace s vybranými spolupracovníky. Provádí náročnou tematizovanou montáž z hlediska obsahu i formy s využitím plnohodnotné scénografie, hudby, zvuku. Učí se správnému rozvržení postupu práce, zadávání úkolů spolupracovníkům a komunikaci s nimi. Poznává, co je průběžné hledání tvaru a schopnost rozvíjet zamýšlené téma. Vytváří si příslušný poznámkový aparát a jeho uspořádání a vyhodnocování, užívá samostatně pomocnou literaturu, ověřuje si svou inspiraci mimo divadlo v umění a v realitě.

Studijní materiály:

Artaud, A.; Divadlo a jeho dvojenec; Herrmann, Praha 1994

Barba, A.; Slovník divadelní antropologie; Div. ústav, Lid. noviny; Praha 2000

Brecht, B.; Myšlenky; Čs. spisovatel; Praha 1958

Brockett, 0. G.; Dějiny divadla; Lidové noviny, Divadelní ústav; Praha 1999

Brook, P.; Prázdný prostor; Panorama; Praha 1988

Brook, P.; Nitky času; Divadelní ústav; Praha 2004

Burian, E. F.; O nové divadlo; Praha 1946

Císař, J.; Člověk v situaci; ISV; Praha 2000

Císař, J.; Základy činoherní režie; Horizont; Praha 1984

Čechov, M.; O herecké technice; Divadelní ústav; Praha 1996

Efros, A.; Divadlo má láska; Panorama; Praha 1980

Efros, A.; Povolání ? Režisér; Panorama; Praha 1986

Frejka, J.; Divadlo je vesmír; Divadelní ústav; Praha 2004

Grossman, J.; Analýzy; Čs. spisovatel; Praha 1991

Hilar, K. H.; O divadle; Divadelní ústav; Praha 2002

Hyvnar, J. ; Herec v moderním divadle; Pražská scéna; Praha 2000

Kraus, K. ; O divadle; Lidové noviny; Praha 1990

Pilátová, J. ; Jerzy Grotowski a teatr Laboratorium; PKS; Praha 1990

Stanislavskij, K. S.; Můj život v umění; Praha 1962

Vostrý, J.; O hercích a herectví; Achát; Praha 1998

Vostrý, J.; Režie je umění; AMU; Praha 2001

Poznámka: