Režijní tvorba 2

Zapsat

Kód:

201REZ2

Zakončení:

Kredity:

Rozsah:

2/T

Vyučující:

Jakub Korčák

Anotace:

Předmět zaměřený na teoretické i praktické seznámení s procesem režijní práce a na konfrontaci s nejdůležitějšími tendencemi moderní a současné české i světové režijní tvorby. Po teoretickém osvojení elementární terminologie a obeznámení s klíčovými metodickými postupy je studium v odpovídající míře určováno přípravou, průběžným zobecňováním a reflexí práce na inscenačních úkolech. Příprava se rozvíjí především na bázi interpretace literatury pro divadlo, zejména pak dramatu, kterou režie buduje prostředky jeviště jako celistvou strukturu a specifický systém.

Požadavky:

Cíle studia:

1. Seznámení s programem a cíli studia činoherní režie.

2. Seznámení se základními estetickými pojmy čihorerního divadla a režie.

4. Pochopení základních inscenačních principů a divadelních funkcí na historických

příkladech.

5. Vymezení funkce a prostředků novodobé divadelní režie.

Osnova (a sylabus):

1. Stanislavskij: „Být sám sebou v daných okolnostech“

2. Michail Čechov, „psychologické gesto“ a „imaginární dvojník“

3. Vachtangov a „zdivadelnění divadla“

4. Mejercholdova technika montáže a biomechanika

5. Brechtovo „epické divadlo“ a „zcizovací efekt“

6. Grotowského „chudé divadlo“ a „svatý herec“

7. Brookův „prázdný prostor“

Sylabus: V rámci semestru se studenti seminárním způsobem seznamují s klíčovými režijními osobnostmi a metodami práce, které rozhodujícím způsobem ovlivnily vývoj současného evropského divadla. Je probírána metoda herecké práce K. S. Stanislavského s důrazem na práci s podtextem, schopnost „být sám sebou v daných okolnostech“ a motivaci jednání. V metodě Michaila Čechova je zdůrazňována práce s „psychologickým gestem“ a „imaginárním dvojníkem“. Při probírání Vachtangovovy metodiky je poukazováno zvláště na možnosti propojení vnitřní techniky s expresivitou stylizovaného vnějšího výrazu. Mejercholdova metodika složí především k představení možností „biomechaniky“ a systematické práce s montáží, mizanscénou a temporytmem. Dále jsou představovány principy Brechtova „epického divadla“ a „zcizovacího efektu“ s důrazem na princip ozvláštnění. V Jerzy Grotowském se při seznamování s jeho „chudým divadlem“ studentům představují možnosti divadla jako cesty poznání, setkání a sdílení i principy moderního hereckého tréninku. Peter Brook je představován jako klíčový představitel současné režie, který systematicky pracuje s kombinací nejrůznějších metodických přístupů.

Studijní materiály:

Artaud, A.; Divadlo a jeho dvojenec; Herrmann, Praha 1994

Barba, A.; Slovník divadelní antropologie; Div. ústav, Lid. noviny; Praha 2000

Brecht, B.; Myšlenky; Čs. spisovatel; Praha 1958

Brockett, 0. G.; Dějiny divadla; Lidové noviny, Divadelní ústav; Praha 1999

Brook, P.; Prázdný prostor; Panorama; Praha 1988

Brook, P.; Nitky času; Divadelní ústav; Praha 2004

Burian, E. F.; O nové divadlo; Praha 1946

Císař, J.; Člověk v situaci; ISV; Praha 2000

Císař, J.; Základy činoherní režie; Horizont; Praha 1984

Čechov, M.; O herecké technice; Divadelní ústav; Praha 1996

Efros, A.; Divadlo má láska; Panorama; Praha 1980

Efros, A.; Povolání - Režisér; Panorama; Praha 1986

Frejka, J.; Divadlo je vesmír; Divadelní ústav; Praha 2004

Grossman, J.; Analýzy; Čs. spisovatel; Praha 1991

Hilar, K. H.; O divadle; Divadelní ústav; Praha 2002

Hyvnar, J. ; Herec v moderním divadle; Pražská scéna; Praha 2000

Kraus, K. ; O divadle; Lidové noviny; Praha 1990

Pilátová, J. ; Jerzy Grotowski a teatr Laboratorium; PKS; Praha 1990

Stanislavskij, K. S.; Můj život v umění; Praha 1962

Vostrý, J.; O hercích a herectví; Achát; Praha 1998

Vostrý, J.; Režie je umění; AMU; Praha

Poznámka: