Proměny loutky 1

Kód:

204PRL1

Zakončení:

Z

Kredity:

1

Rozsah:

2/T

Vyučující:

Alois Tománek

Anotace:

Studium dobové dokumentace jednotlivých technologií loutek v kontextu významných realizovaných inscenací. Konstrukční technologie, loutka jako výtvarný objekt.

Požadavky:

1. Základní znalost dějin divadla a divadla loutkového

2. Schopnost prostorového cítění

3. Schopnost reflexe

4. Technické cítění a kreativita

Cíle studia:

1. Studium dobové dokumentace jednotlivých technologií loutek

2. Zkoumání podílu technologie v procesu vzniku významných realizovaných inscenací

3. Uvědomění si podílu technologie ve vztahu herec - loutka - divák

4. Hledání alternativnosti použití technologie v současné divadelní produkci

5. Nacházení hranic proměny výtvarného artefaktu v „loutku“ v inscenaci

Osnova (a sylabus):

Osnova

1. „Klasické“ chápání loutky a její zařazení

2. Historické technologie

3. Technologie jako výtvarný artefakt

4. Charakterotvorné možnosti technologie

5. Technologie jako nástroj režie a strukturování inscenace

6. Pohyb předmětů, světla, zvuku v prostoru

Sylabus

Současné loutkové divadlo se velice těžko zařazuje do svých původních disciplin (marionetové, maňáskové, javajkové atd.), podobně i jeho loutky. Historické dělení loutkářských produkcí podle jednotlivých technologií je v současné době, kdy se v jednom prostoru setkávají loutka, herec - vodič a herec, anachronismem, ale na druhé straně všechny tyto tradiční typy existují a žijí. Na základě seznámení se s klasickými typy loutek, jejich technologickými a výrazovými možnostmi si studenti vytvářejí určité podvědomí a zásobu vědomí prostředků a možností „podob loutky“ jako zdroje inspirace nebo přímo nástroje produkce, i když často v úplně jiném kontextu než byl původní. Zkoumání těchto proměn vede k chápání a zvládnutí smyslu loutkářské produkce a následně „technologie loutky“ především s akcentem na její významové možnosti, jako prostředku dramatické výpovědi. Vede k cítění loutky s jejím ovládacím mechanismem nejen jako jednoho výtvarného artefaktu, ale jako jednoho znaku ve výpovědi.

Studijní materiály:

Alois Tománek: Podoby loutky

Alois Tománek: Anatomie loutky

Henryk Jurkowski: Loutka na přelomu tisíciletí

Československý loutkář, Loutkář

Poznámka:

Předmět je studován scénografy KALD, ale zároveň je doporučen pro režiséry KALD a dalším zájemcům.