AMU  STUDIJNÍ PLÁNY

Specifika loutkového divadla 1

Zapsat
Kód:
204SPL1
Zakončení:
Z
Kredity:
1
Rozsah:
2/T
Vyučující:
Karel Makonj
Anotace:

Iluze na loutkovém divadle a vstup odhaleného herce na loutkové jeviště. Aplikace ejzenštejnovské montáže na loutkové divadlo a analýza pojmu jevištní postava J. Císaře. Významotvornost materiálu.

Požadavky:

1. Schopnost kreativity.

2. Schopnost analýzy a syntézy.

3. Schopnost reflexe a dedukce.

4. Obecná znalost dějin divadla a dějin divadla loutkového.

5. Obecná znalost estetiky, filosofie a teatrologie.

Cíle studia:

1. Seznámení studenta s možnostmi loutky a loutkového divadla v současném divadelnictví.

2. Vnímání loutkového divadla jako estetického vztahu mezi objektem a subjektem a uvědomění si z toho vyplývajících možností.

3. Exkurs do dějin estetického myšlení o loutce a loutkovém divadle.

4. Analýza současných vývojových tendencí ve světovém loutkářství a možnosti inspirace pro vlastní uměleckou praxi studentů.

Osnova (a sylabus):

1. Vymezení základních pojmů - loutka, věc, předmět, objekt, subjekt, znak, materiál, hmota. Teoretická diskuse O.Zich - P.Bogatyrev - E.Kolár.

2. Loutka jako divadelní funkce.

3. Iluzivní loutkové divadlo, divadlo loutky a herce a jevištní postava.

4. Mimesis a loutkové divadlo.

5. Významotvornost materiálu.

6. Princip manipulace objektu.

7. Problematika herectví s loutkou.

Vymezení pojmu loutka není zdaleka tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. A o nic snadnější není ani terminologická situace kolem označení samotného loutkového divadla. Loutkové divadlo současnosti je totiž pojem, který v sobě zahrnuje řadu proudů a tendencí, kterému už začíná být toto označení příliš těsné. Tento proces zřejmě započal především jevištní ostenzí loutkoherce na jevišti, který uvolnil skrytou energii tohoto uměleckého druhu, potencionálně přítomnou samozřejmě již dříve. Díky této přítomnosti herce na jevišti si začal materiál loutky výrazněji uvědomovat svou autonomii, díky níž se dnes loutkové divadlo rozděluje především na dva základní směry:divadlo figurativní a nefigurativní. Každé z nich řeší jinak především problematiku mimetickou. Herectví loutkového divadla se tak štěpí na „herectví s loutkou“ a „herectví k loutce“ a obě tyto možnosti kladou jiné a nové požadavky na herectví jako takové. Jak je snad již zřejmé, předmět si neklade za cíl výchovu nových teatrologů, ale především vytvoření prostoru imaginace pro eventuální, fakultativní uměleckou tvorbu studentů této katedry právě v oblasti loutkového divadla.

Studijní materiály:

František Sokol: Svět loutkového divadla

Henryk Jurkowski: Magie loutky

Jan Císař: Teorie herectví loutkového divadla

S.M.Ejzenštejn: Kamerou, tužkou a perem

Jan Mukařovský: Studie z estetiky

Jiří Veltruský: Příspěvky k teorii divadla

Miroslav Česal: Živý herec na loutkovém divadle

Rio Presiner: J.N. Nestroy

Paul Pörtner: Experimentální divadlo

E. G. Craig: Herec a nadloutka

Miloslav Klíma - Karel Makonj a kol.: Josef Krofta - inscenační dílo

Mircea Eliade: Mefisto a androgyn

Časopisy Divadlo, Čs. Loutkář, Loutkář, Disk

Poznámka:
Platnost dat k 5. 6. 2006
Aktualizace výše uvedených informací naleznete na adrese http://studijniplany.amu.cz/predmet204SPL1.html