Didaktika dramatické výchovy I. 1

Kód:

205DKA1

Zakončení:

Z

Kredity:

1

Rozsah:

5/S

Vyučující:

Eva Machková

Anotace:

Úvod do didaktiky je zaměřen na hlavní pojmy didaktiky obecné i oborové v návaznosti na dosavadní praxi i předchozí studium posluchačů (včetně kurzů a seminářů), utřídění hlavních pojmů a poznatků. Utřídění metod z praxe (zásobníky her a cvičení, námětů apod.) podle konkrétního složení ročníku a potřeb posluchačů.

Požadavky:

Podmínkou zápočtu je pravidelná docházka a aktivní účast v diskusích a při řešení zadaných úkolů, základní orientace v didaktice oboru a průběžná, soustavná četba odborné literatury. Schopnost přehledně a s uplatněním odborné terminologie referovat o praxi.

Cíle studia:

Doplnit dosavadní znalosti posluchačů z praxe dramatické výchovy, uvést je do vzájemných vztahů, doplnit „bílá místa“ v jejich dosavadní zkušenosti.

Osnova (a sylabus):

OSNOVA

Ujasnění a definice základních pojmů a prvků didaktiky dramatické výchovy:

? didaktika, učení

? vědomosti, dovednosti, kompetence, schopnosti, psychické procesy

? typy učení

? verbalismus a zkušenostní učení

? vyučování

? učitel a styl vyučování

SYLABUS

1. Co je didaktika, učení, teorie učení a vyučování

Vědomosti, dovednosti, návyky, kompetence. Postoje, zájmy, schopnosti, charakterové vlastnosti, psychické procesy, psychické funkce. Kultivace osobnosti, zakoušení života a světa. Pedagogická psychologie.

2. Typy učení

Učení senzomotorické, verbálně pojmové, emocionálně motivační, učení metodám řešení problémů, učení sociální .Verbalismus a zkušenost, učení aktivitou, zájem o učení a vědomý přístup k němu u žáka. Tzv. didaktičnost v umění.

3. Škola a dramatická výchova

Inscenační metoda a tzv. dramatizace jak se obvykle chápou v školní didaktice. Tvořivé vyučování, reformní (alternativní) přístupy k školní výuce. Dramatické metody v různých předmětech a DV jako vyučovací předmět. Mezipředmětové projekty. DV jako zájmová činnost.

4. Hlavní typy metod

Jejich rozlišení a pojmenovávání. Cvičení, hry, improvizace, tematické celky, jejich cíle, vliv na jedince, pojmenovávání. Vytváření vlastních zásobníků.

5. Učitel v hodině

Styl vyučování, chování pedagoga v kontaktu s žáky, zapojování do her, jasné vysvětlování, hlas, oblečení, posturika a místo v prostoru (mizanscéna těla), formulace instrukcí a otázek, cíl a návaznost v hodině, příprava na hodinu.

Studijní materiály:

BLÁHOVÁ, Krista

1996 Uvedení do systému školní dramatiky (Praha: IPOS ARTAMA)

ČÁP, Jan-MAREŠ, Jiří

2001 Psychologie pro učitele (Praha: Portál)

DISMAN, Miloslav

1976 Receptář dramatické výchovy (Praha: SPN)

KOŤÁTKOVÁ, Soňa-Jaroslav PROVAZNÍK, Krista BLÁHOVÁ, Radka SVOBODOVÁ, Anna TOMKOVÁ

1998 Vybrané kapitoly z dramatické výchovy (Praha: Karolinum)

MACHKOVÁ, Eva

1998 Úvod do studia dramatické výchovy (Praha: IPOS ARTAMA)

1999 Metodika dramatické výchovy (Praha: IPOS ARTAMA)

Poznámka: