Úvod do taneční pedagogiky 2

Kód:

107UTP2

Zakončení:

ZK

Kredity:

6

Rozsah:

1+1/T

Vyučující:

Václav JANEČEK, Václav TŘEŠŇÁK

Anotace:

Předmět navazuje na Úvod do taneční pedagogiky 1, obsahově rozvíjí získané poznatky o problematiku hodnocení tanečních dispozic žáka, organizace výuky a především se zabývá vývojem, strukturou a systémem klasické taneční techniky. Součástí studia je rozbor pedagogických výstupů a praktická cvičení.

Požadavky:

Cíle studia:

Osnova (a sylabus):

a) výčet fyzické a psychické kondice profesionálních (budoucích) tanečníků, rozvoj a péče o pohybový aparát, růst koncentrace a sebekontroly. Organizace, řád, používání učebních osnov, přehled individuálního a kolektivního přístupu

b) rozbor struktury baletní hodiny, lekce, exercise ? pojmy, které spojujeme s důmyslnou sérií cvičení u tyče (a la barre) a na volnosti (au millieu). Rozbor se týká cvičení obsahující samostatné pohybové prvky nohou, paží, trupu, šíje a hlavy a tvoří pomyslnou abecedu klasického krokového kánonu. Jejich složení se nazývá odborně enchainement, což jsou systematicky promyšlené vazby, seřazené v určitém sledu. Význam každodenního procvičování, jímž prohlubuje tanečník za pomoci takto účelově osvojeného a vedeného stereotypu své schopnosti a kondici. Celý tento soubor znalostí a organizace pohybových pravidel tvoří gramatiku klasického tance ? techniku profesionálního tanečníka, umělce. Pro pedagogy jsou nezbytné praktické zkušenosti a rozmanité teoretické znalosti v tanečním umění, aby byl schopen svým účinným vedením připravit budoucího tanečníka k maximálnímu výkonu v duchu celé škály, kterou klasická taneční technika a škola klasického tance nabízejí.

c) posluchači se postupně seznamují se všemi pohybovými (krokovými) prvky a jejich řazením, aby podporovaly nácvik všech pohybových skupin a sloužily k podpoře rozsahu kloubního, svalového a šlachového aparátu nohou, paží a trupu. Důraz je zvláště kladen na formu k dosažení maximálního funkčního (technická dovednost) a estetického (tělesná krása) efektu. K dosažení formální pohybové zralosti (koordinace) jsou posluchači seznamováni s výčtem principů udržování vertikálních a horizontálních linií, dále se učí preferovat kvalitu na místo kvantity, logicky řadit technicky náročné prvky v jednotlivých vazbách a striktně dodržovat hudební tempo-rytmus. V každém provedení vyžadovat umělecký zjev a kinestetické vědomí (vědomí o umísťování těla a jeho partií v prostoru).

Studijní materiály:

Mejová V., Bazarovová N.: Abeceda klasického baletu, Praha 1980.

Vaganovová, Agrippina: Základy klasického tance, Praha 1981.

Blasis, Carlo: Zákl. pojednání o teorii a praxi tanečního umění, Praha 1947.

Schorer, Suki: Suki Schorer on Balanchine Technique, 2000.

Au, Susan: Ballet & Modern Dance, London 1995.

Warren G. W.: Classical Ballet Technique, 1989.

Kirstein L., Stuart M.: The Classic Ballet, 1998.

Kensley L., Sinclair J.: A Dictionary of Ballet Terms, 1979.

Franklin E.: Dance Imagery, Human Kinetics, 1996,

Royce, Anya Peterson.: The Antropology of Dance, Bloomington 1977.

Copeland, Roger: What is Dance?, New York 1983.

Cohan, Selma Jeanne: Encyclopedie of Dance, New York, Oxford 1998.

Koegler, Horst: The Concise Oxford Dictionary of Ballet, Oxford 1977.

Dance Europe Magazin

Poznámka:

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

• Obor Pedagogika tance (Bc) (povinný předmět hlavního oboru)