Úvod do poetiky předmětného divadla 1

Kód:

204PPD1

Zakončení:

Z

Kredity:

1

Rozsah:

2/T

Vyučující:

Karel MAKONJ

Anotace:

Předmětné divadlo jako vztah subjektu a objektu, animace předmětu a jeho opalizace, specifika herectví s předmětem s poukazem na proměnu samotného herectví, hercova fysis jako nástroj. Významotvornost materiálu. Figurativní loutkové divadlo jako specifická forma předmětného divadla.

Požadavky:

1. Schopnost kreativity.

2. Schopnost reflexe.

3. Schopnost analýzy a syntézy.

4. Schopnost spontaneity.

5. Obecná znalost dějin divadla a divadla loutkového.

Cíle studia:

1. Seznámení studentů herectví se základními estetickými pojmy loutkového divadla.

2. Uvědomění si vlastního těla jako nástroje.

3. Vnímání teoretických pojmů vlastní psychofyzickou zkušeností.

4. Nalezení vztahu k herectví jako otevřené možnosti.

5. Osvojení si tematizovaného herectví jako možnosti existence subjektu mezi objekty.

Osnova (a sylabus):

Osnova:

1. Předmět, věc, znak, loutka, teoretická diskuse O.Zich - P.Bogatyrev - E.Kolár.

2. Tělo herce jako nástroj.

3. Tělo herce jako vztah.

4. Možnosti ?oživení hmoty?.

5. Maska jako vztah objektu a subjektu.

6. Tematizované herectví.

7. Herectví jako ?svalová fantazie?.

8. Psychofyzická identita a estetická aktualizace.

Sylabus:

Na základě teoretické diskuse o loutkovém divadle s výrazným akcentem na problematiku mimesis a funkce napodobovací u loutky lze snadno studenty herectví ponořit přímo in medias res herecké problematiky tohoto druhu divadla.

Své zkušenosti s loutkou, respektive s předmětem, by měli být schopni reflektovat, nikoli však pouze verbálně, ale i přímo fyzicky, neboť herecká zkušenost studenta herectví je nenahraditelná. Vztah k předmětu stejně jako k masce studenty vede k vnímání svého těla skutečně jako nástroje pro jiné, tedy pro diváky. Uvědomují si názorně a s konkrétní smyslovou zkušeností, že toto herectví nemůže obsáhnout je celé, ale že musí své herectví tematizovat ve vazbě na danou dramatickou situaci. Předmětem se tak herci stává jeho vlastní tělo, jímž buduje své dramatické vztahy mezi ostatními objekty. Můžeme-li s jistou nadsázkou charakterizovat situaci činoherního herce jako situaci subjektu mezi subjekty, pak v předmětném divadle prvoplánové postavení subjektu mezi objekty vede nakonec k zpředmětnění i tohoto ?subjektivního? herectví.

Studijní materiály:

Henryk Jurkowski: Magie loutky

Loutka na přelomu tisíciletí

Jan Hyvnar: Herec v moderním divadle

František Sokol: Svět loutkového divadla

E.G.Craig: Herec a nadloutka

Paul Pörtner: Experimentální divadlo

Jan Císař: Teorie herectví loutkového divadla

Jiří Veltruský: Příspěvky k teorii divadla

Miroslav Česal: Živý herec na loutkovém divadle

Mircea Eliade: Mefisto a androgyn

Miloslav Klíma - Karel Makonj a kol.:

Josef Krofta ? inscenační dílo

Jindřich Honzl: Mimický znak a mimický příznak

Poznámka:

Předmět je studován pouze v uzavřené ročníkové skupině.

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

• Doporučený magisterský herectví ALD (povinný předmět)