AMU = DAMU + FAMU + HAMU
STUDIJNÍ PLÁNY

Kamera v animovaném filmu 2

Zapsat
Kód:
309KAF2
Zakončení:
ZK
Kredity:
2
Rozsah:
2/T
Vyučující:
Ivan VÍT
Anotace:

Úkolem přednášky je rozšířit studentům obzor v technické, technologické a tvůrčí práci se záznamovými zařízeními vhodných pro snímání animovaného filmu. Přednášky částečně navazují na „Filmovou techniku“ dále však do hloubky seznamují se specifikou snímaní animace.

Požadavky:

Student musí absolvovat předmět „Filmová technika“. Současně by se měl alespoň rámcově seznámit s filmovou a digitální postprodukcí. Výhodou je alespoň základní znalost optiky, fotografování a v computerové technice znalost a použití různých datových formátů. Praxe ve „Photoshopu“, nebo jiném programu tohoto typu je také vítána.

Cíle studia:

Předmět má studenta hlouběji seznámit se specifikou práce kamery v animaci. Technologické základy, které studenti získaly v předmětu „Filmová technika“ jsou v těchto přednáškách aplikovány na podmínky při snímání a přípravu animovaných projektů všech klasických animovaných technologií.

Osnova (a sylabus):

Kamera v animovaném filmu a vůbec v animované tvorbě obecně má svá výrazná specifika. Práce s touto snímací technikou sice obsahuje všechny základní parametry a návyky shodné s natáčením „reálné tvorby“, animace však klade mnoho nových omezení a potřeb, které musí budoucí tvůrce znát.

V zimním semestru si studenti oživí některé nutné ale obecně známe technické znalosti filmové techniky a seznámí se prakticky i na filmových ukázkách s typy zařízení a jejich použití v různých známých filmech a vzorových ukázkách.

V letním semestru pak krok za krokem probíhá seznamování s celým technologickým procesem výroby animovaného filmu s hlediska kamery se zdůrazněním tvůrčího využití daných technických možností.

Tématické rozvržení přednášky:

zimní semestr

1. Světlo a osvětlování scén.

Světlo a osvětlování, jeho fyzikální vlastnosti vzhledem k charakteristice práce v animaci (barva, intenzita usměrňování, základy exponometrie).

2. Světlo jako tvůrčí nástroj, jeden ze základních kamenů charakteru obrazu.

Postupy, které jsou charakteristické pro osvětlování scén.

4. Kompozice - stavba obrazu. Kompozice - formát obrazu, technické předpoklady (normy) omezující faktory, TV formáty.

5. Scénografie - spolupráce kamery, omezující prvky v animovaném filmu, stylizace, stavební materiály a jejich zobrazení, pigmenty a jejich zobrazení, barevnost scény

6. Exponometrie v praxi.

7. Laboratorní proces jako součást výsledného obrazu.

8. Důležitost jednotlivých kroků v procesu a jejich ovlivnění se strany tvůrce. Limity, které ovlivňují výsledný obraz.

9. Laboratorní a optické triky vhodné pro animovaný film.. Proces přenosu filmového obrazu na magnetický nosič.

11. Nové postupy, digitální přepisy, Telecina, scanování a zpětný zápis na negativ

12. Kamera v digitálních technologiích (rendrování). Obecné zásady z pohledu klasické kamery.

13. Výběr typu technologie snímání ve vztahu k výtvarné a dramatické stránce díla.

Studijní materiály:

Filmová technika a technologie, J. Myslík

Film a filmová technika, SNTL 1974

Creating 3-D Animation, P. Lord, B. Sibley ISBN 0-8109-1996-6

The complete Kodak Animation Book ISBN 0-87985-330-1

Student filmamakers Handbook, Kodak, 1995

Glosary and Multilingual Lexicon, Cartoon / Media

www.awn.com

www.animation.cz

www.stopmotionanimation.com

http://www.cartoon-media.be

Poznámka:
Předmět je součástí následujících studijních plánů:
Platnost dat k 23. 4. 2007
Aktualizace výše uvedených informací naleznete na adrese http://studijniplany.amu.cz/cs/predmet309KAF2.html