Metodika lidového tance 8

Kód:

107ML8

Zakončení:

ZK

Kredity:

3

Rozsah:

1+1/T

Vyučující:

Marie VURMOVÁ

Anotace:

Předmět je vyvrcholením a zakončením předcházejících Metodik lidového tance. Posluchači vytváří modelové vyučovací hodiny pro jednotlivé ročníky jak pro žáky konzervatoří, tak pro žáky ZUŠ a pohybových studií. Posluchači se učí rozlišovat a diferencovat výuku pro tyto typy škol.

Jazyk výuky:

CS

Požadavky:

Posluchači vytváří modelové vyučovací hodiny pro jednotlivé ročníky, jak pro žáky konzervatoří, tak pro žáky ZUŠ a pohybových studií.

Cíle studia:

Předmět je vyvrcholením a zakončením předcházejících Metodik lidového tance.

Osnova (a sylabus):

Způsob vytváření vyučovací hodiny: Posluchači si osvojí nejefektivnější způsob tvorby hodiny. Nejprve si projdou taneční repertoár ročníku pro nějž hodinu tvoří. Vyberou z tanců taneční vazby a jejich varianty, které použijí pro práci na volnosti a případně je upraví pro potřeby daného ročníku. Z krokových vazeb následně vybírají jednotlivé kroky, které je nutno žáky naučit odděleně. Pro jednotlivé kroky jsou vytvářeny krátké nebo delší vazby k procvičení u tyče a na volnosti.

Rozdílnost lekce pro různé typy tanečních škol: Posluchači vytváří modelové vyučovací lekce a upravují jejich náplň pro různé typy tanečních škol. Každá taneční škola má jinou úroveň i jiné požadavky. Nejprve jsou vytvořeny lekce jednoduššího typu a později lekce složitější a technicky náročnější. Posluchači se seznámí s osnovami pro Taneční konzervatoře i Základní umělecké školy. Osnovy vzájemně porovnávají, vyhledávají společné i rozdílné požadavky, které jsou kladeny na žáky těchto škol. Mnohý materiál je shodný, je však i mnoho drobných rozdílů, zvláště pro žáky Tanečních konzervatoří, které je třeba dovést až k profesionálnímu ovládání tance. V dětském souboru je třeba pracovat všestranně a snaha o profesionální provedení se zaměří někdy jen na jednu taneční oblast, kterou se soubor zabývá.

Práce s literaturou a úpravy tanečního materiálu:

Posluchači vyhledávají neobvyklé a nepříliš často používané tance z mnoha různých folklorních oblastí. Tance všeobecné ale i speciální upravují tak, aby je mohli naučit kteroukoli věkovou kategorii a později přidávat další prvky a motivy až ke zvládnutí celého i obtížnějšího tance. Posluchači se učí zachovávat při úpravách základní strukturu tance, aby mohli s daným materiálem pracovat dvěma směry ? tance zjednodušit ale i ztížit.

Studijní materiály:

Jelínková, Zdenka: Lidové tance z Kopanic, Brno 1957

Jelínková, Zdenka: Valašské tance, Praha 1954

Karel, Link: Beseda, Český salonní tanec, Praha 1944

Bonuš, František: Společenské tance z doby národního obrození, Plzeň 1966

Bonuš, František; Kos, Bohumil; Mišurec, Zdenek: Zbojnické písně a tance, Praha 1953

Socha, Vincenc: Lašské tance, vlastní náklad 1950

Janáček, Leoš: Národní tance na Moravě, Praha 1987

Vycpálek, Josef: České tance, Praha 1921

Seidl, Jan; Špičák, Josef: Zahrajte mi do kola Praha 1945

Plicka, Karel; Volf, František; Svolinský Karel: Český rok (jaro, léto, podzim, zima), Praha 1947 ? 1960

Binderová, Eva: České lidové tance pro I.-VIII. roč. hudební a taneční školy, SPN Praha 1990

Mázorová, Mária; Ondrejka, Kliment a kol.: Slovenské ludové tance, Bratislava 1991

Poznámka:

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

• Obor Pedagogika tance (Mg) (povinný předmět hlavního oboru)