Hudební režie 3

Kód:

108HR3

Zakončení:

Z

Kredity:

4

Rozsah:

2/T

Vyučující:

Jaroslav RYBÁŘ, Jaroslav SMOLKA

Anotace:

Předmět má svou seminární a přednáškovou část. Spočívá v rozborech nahrávek, jejich interpretace i zvukového zpracování. Dále se hodnotí vlastní pracovní výkony studentů v předmětu Praxe ve studiu. Přednášková část obsahuje výklad problematiky nahrávání hudby a práce hudebního režiséra ve studiu.

Jazyk výuky:

CS

Požadavky:

Semestrální seminární práce, srovnávající různé nahrávky po zvukové a interpretační stránce. Zvládnutí příslušných témat, probíraných v přednáškové části.

Semestr končí zápočtem.

Cíle studia:

Jako hlavní předmět oboru má syntetizující a završující význam při přípravě a výchově hudebních režisérů. Jeho úkolem je vybavit posluchače základními i specializovanými vědomostmi a návyky, potřebnými při práci hudebního režiséra - tj. při řízení - v průběhu nahrávání, střihu a postprodukční úpravy nahrané hudby pro trvalé zvukové nosiče nebo k použití v rozhlase, televizi, filmu či dalších médiích. Dále vede posluchače ke kritickému rozlišování, srovnávání a hodnocení nahrávek vydaných na CD či jiných nosičích zvuku a pořízených jinými nahávacími týmy.

Osnova (a sylabus):

Seminární část.

Srovnávání různých nahrávek po stránce interpretační i zvukové.

Prezentace komparačních studií studentů (semestrální seminární práce).

Přednášková část.

Dokumentace hudební nahrávky.

Technické aspekty nahrávání.

Mikrofon - jeho možnosti a limity.

Monofonie, stereofonie a vícekanálová technika.

Sylabus

Dokumentace hudební nahrávky musí obsahovat údaje o nahrané hudbě, interpretech a nahrávání. Údaje o hudbě: autor,název skladby, tónina, pořadové číslo, opus, rok vzniku, označení, popř. názvy částí u cyklických skladeb, autor nebo zdroj textu u vokálních děl. Údaje o interpretech: orchestr, sólista, dirigent, komorní soubor.(přesné a úplné názvy, u sólistů a dirigenta celá jména, u komorních souborů uvádět jmenovitě všechny hráče). vedle jména sólisty vždy uvedeme jeho nástroj nebo hlasový obor. Údaje o nahrávce: místo nahrávání, datum nahrávání, jména členů nahr. týmu, údaje o nástroji (klavír, housle, varhany), technické údaje.

Hud.rež. musí znát přinejmenším technické minimum. Na technickém postupu při nahrávání závisí i práce HR. Jinak postupuje, natáčí-li se dvoukanálové stereo, jinak při vícestopém záznamu. Je nutné rozlišovat, kdy je dobré uplatnit technickou vymoženost a kdy nahrávce sluší spíše přirozenost.

Mikrofon - jeho možnosti a limity.Vlastnosti a možnosti mikrofonu určují charakter a celkové vyznění nahrávky. Režisérova představa o zvukové podobě snímku se může pohybovat jen v rámci možností, daných technickou úrovní mikrofonu. Lidské ucho je přizpůsobivé a má schopnost korigovat různé dílčí nedostatky. Mikrofon je naproti tomu přísně objektivní a lidské ucho pak slyší ze záznamu jen to, co bylo technickými možnostmi zprostředkováno, bez možnosti korekce. Režisér vybírá z množství různých typů, z nichž každý má poněkud jiné vlastnosti v barvě, šíři zvukového spektra a pod. Jednotlivé typy jsou stavěny s určitou charakteristikou, od úzce směrové po všesměrovou, t. zv. kulovou charakteristiku. Univerzálnější je t. zv. kardioidní či ledvinová charakteristika. U některých mikrofonů existují mezitypy i možnost přepínání funkce. Každý mikrofon má svůj dynamický práh - omezení směrem k nejsilnějším dynamickým špičkám. To je nutno respektovat, neboť za tímto prahem je zvuk nenapravitelně zkreslený.

Monofonie, stereofonie a vícekanálová technika. Monofonní záznam - jednostopý či jednokanálový záznam, kdy signál z jednoho popř. více mikrofonů je sveden do jediné záznamové stopy. Záznam nemůže nést žádné informace o prostorovém rozmístění zvukových zdrojů.

Stereofonní záznam - dvoukanálový záznam, který součinností dvou samostatných záznamových stop umožňuje rozlišit rozmístění zvukových zdrojů na pravolevé základně. Existují dva systémy stereofonního snímání: a) intenzitní, využívající rozdíl intenzity signálu přicházejícího z určitého zdroje k bližšímu nebo vzdálenějšímu mikrofonu (systém X--Y).

b) systém využívající tzv. fázového posunu, tedy časového rozdílu mezi určitým zdrojem a jedním nebo druhým mikrofonem (systém A?B).

Vícekanálový záznam - čtyř- (kvadro) nebo nejnověji pětikanálový systém (SACD nebo DVD audio), schopný zprostředkovat trojrozměrný prostorový vjem.

Studijní materiály:

Notový materiál. Ucelená specializovaná literatura k této problematice neexistuje. Vychází se z výše uvedených poznámek (sylabus), které se stanou východiskem pro vytvoření skript.

Poznámka:

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

• Obor Hudební režie (Bc) (povinný předmět hlavního oboru)