AMU = DAMU + FAMU + HAMU
STUDIJNÍ PLÁNY

Pentium dějin audiovize: Dějiny dokumentárního filmu 2

Zapsat Zobrazit rozvrh
Kód:
300PDD2
Zakončení:
ZK
Kredity:
2
Rozsah:
4/T
Vyučující:
Vít JANEČEK, Tomáš PETRÁŇ
Anotace:

Metodologie této přednášky vychází ze stejného vzorce jako Přehled dějin světové kinematografie, na hlubší úrovni. Přednáška a dialog se studenty je doplněn projekcí. Pro výuku dějin kinematografie na FAMU je dohodnutá konvence, že „dějinami“ je považováno období do konce 80. let. Pozdější období jsou náplní zejména přednášky věnované současnému dokumentárnímu filmu (Petr Kubica, KDT), příp. dalších přednášek či modulů.

Jazyk výuky:
CS
Požadavky:

Vzhledem k povaze předmětu je požadován kontextuální přehled o hlavních autorech, dílech a jejich dataci. Vedle účasti na přednáškách se vyžaduje též znalost hlavních syntetických titulů povinné literatury.

Cíle studia:

Během přednášky si studenti osvojí nejpodstatnější historiografické linie vývoje českého a světového dokumentárního filmu a shlédnou nejpodstatnější ukázky či celé filmy, které je reprezentují.

Osnova (a sylabus):

Dodnes problematický přívlastek „dokumentární“ se podle Sadoula poprvé objevuje v roce 1879 u Littrého, který jej použil ve slovním spojení popisujícím „dokumentární charakter“. Od roku 1906 se objevuje v souvislosti z kinematografií (v textech Jeana Girauda, který tak označoval část promítaného pásma filmů věnovaného aktualitám), v jejímž kontextu se stává podstatným

jménem od roku 1914. V únoru 1926 publikoval John Grierson v The Sun článek věnovaný Flahertyho filmu Moana, který zde označil jako „dokument“. Užitý pojem dále prohlubuje jako označující „tvůrčí přístup k přítomnosti“. Obecně je pojmem „dokument“ označováno kinematografické dílo primárně nevycházející z fikce a fantazie, ale z událostí a faktů, k nimž se vztahuje pomocí širokého spektra vyjadřovacích prostředků. V průběhu dalšího vývoje se do souvislosti s tímto pojmem dostala řada různorodých projevů kinematografie (od naučného, vědeckého či cestopisného filmu přes propagandu k nadžánrové či synkretické autorské tvorbě), které spojuje ontologické východisko zformulované v předchozí větě.

Studijní materiály:

Antonín Navrátil: Cesty k pravdě a lži (ČFÚ Praha 1968, Nakladatelství AMU 2002) - ad historie českého dokumentu do konce 60. let

Eric Barnow: History of Non-fiction Film - ad historie světového dokumentu do konce 80. let

Antonín Navrátil: Dziga Vertov (ČFÚ) - ad počátky jednoho z klíčových proudů reinterpretace reality

Jean Epstein: Poetika obrazů (Herrmann a synové Praha 1998) - ad počátky jednoho z klíčových proudů reinterpretace reality

Guy Gautier: Dokumentární film - jiná kinematografie, Nakladatelství AMU a Ji hlava 2004 - ad historie dokumentu západní provenience a dalších okruhů, teorie]

Monografie věnované dílu jednotlivých autorů (najdete v knihovně dle hesla „dokumentární film“ v předmětovém katalogu knihoven), využijte též časopisecké články

Poznámka:
Rozvrh na letní semestr 2007/2008:
06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
Út
St
místnost 217
Učebna KDT

(Lažanský palác)
JANEČEK V.
14:50–18:05
(přednášková par. 1)
Janeček, Petráň
Čt

Předmět je součástí následujících studijních plánů:
Platnost dat k 26. 6. 2008
Aktualizace výše uvedených informací naleznete na adrese http://studijniplany.amu.cz/cs/predmet300PDD2.html