Dějiny taneční hudby 2

Vyučující:

Dorota GREMLICOVÁ

Anotace:

Předmět navazuje na Dějiny taneční hudby 1, pokračuje v chronologickém výkladu vývoje tanečních hudebních forem v evropském kontextu. Výklad začíná obdobím 18. století a je doveden takřka do současnosti, dotýká se také interakcí mezi sférami lidové hudby, užitkové hudby a baletní hudby.

Požadavky:

Předmět předpokládá absolvování předmětů Dějiny a teorie hudby a Rozbor partitur, nutná je schopnost číst v partituře, výhodou je hudební vzdělání a praktická hudební zkušenost. Náplň navazuje na Dějiny taneční hudby 1.

Cíle studia:

Předmět rozvíjí poznatky z dějin hudby, zabývá se specifiky taneční hudby, její povahy a historického vývoje v evropském kontextu.

Osnova (a sylabus):

Výklad navazuje na látku probranou v prvním semestru, pokračuje v chronologickém zpracování vývoje evropské hudby, s důrazem na interakce mezi hudbou lidovou, užitkovou hudbou, koncertní tvorbou a baletní hudbou.

Výklad začíná obdobím 18. století, v němž se zvláštní pozornost věnuje vývoji tanečních forem menuetu, contredanse a allemande, vzniku formy valčíku a jemu příbuzným formám, jejich modifikacím v oblasti lidové hudby, hudby k tanci a divadlení taneční hudby. Z osobností je zvláštní pozornost věnována osobnosti W. A. Mozarta, A. Campry, J. P. Rameaua, L. van Beethovena, skladatelům ballet d´action a tvůrcům baletní hudby konce 18. století (R. Kreutzer, A. Jírovec aj.).

V období 19. století se výklad věnuje zejména fenoménům sborníků užitkové taneční hudby, baletní hudby spojené s romantickým baletem (Ch. A. Adam, J. Schneitzhoeffer, L. Delibes, P. I. Čajkovskij), baletní hudebě v operách a její koncepci (Auber, Meyerbeer, Wagner aj.); pozornost je také věnována záznamům hudby lidových tanců, speciálně v českém prostředí.

Významné období počátku 20. století je reflektováno detailně na tvorbě hlavních osobností (I. Stravinskij. S. Prokofjev, M. Ravel, C. Debussy, M. de Falla, skladatelé Šestky, B. Martinů, E. Schulhoff), dále je sledován vývoj moderních tanečních forem ovlivněných jazzovou kulturou, formování hnutí early music a early dances.

V období po 2. světové válce jsou vybrány příklady konkrétních interakcí tance a hudby (spolupráce M. Cunningham a J. Cage, skladatelé konkrétní hudby a M. Béjart apod.), vývoj užitkové taneční hudby.

Studijní materiály:

Kemp, Peter: The Strauss Family: Portrait of a Musical Dynasty, Kent 1985.

Mailer, Franz: Joseph Strauss: Genie wider Willen, Wien 1977.

Lederman, Minna ed.: Stravinsky in the Theatre, New York 1949.

Stravinsky, Igor: Stravinsky: Autobiography, New York 1936.

Stravinsky, Igor; Craft, Robert: Conversations with Igor Stravinsky, Garden City, N.Y. 1959.

Warrack, John: Tchaikovsky Ballet Music, London 1979.

Cage, John: Silence, Middletown, Conn. 1961.

Guest, Ivor: Two Coppélias, London 1970.

Studwell, William E.: Adolphe Adam and Léo Delibes: A Guide to Research, New York 1987.

Poznámka:

Rozvrh na zimní semestr 2008/2009:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2008/2009:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

• Obor Pedagogika tance (Mg) (povinně volitelný předmět)
• Obor Choreografie (Mg) (volitelný předmět)