AMU = DAMU + FAMU + HAMU
STUDIJNÍ PLÁNY

Hudební režie 5

Zapsat Zobrazit rozvrh
Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky
108HR5 Z 7 2/T česky
Vyučující:
Jaroslav RYBÁŘ, Jaroslav SMOLKA
Anotace:

Předmět má svou seminární a přednáškovou část. Spočívá v rozborech nahrávek, jejich interpretace i zvukového zpracování. Dále se hodnotí vlastní pracovní výkony studentů v předmětu Praxe ve studiu. Přednášková část obsahuje výklad problematiky nahrávání hudby a práce hudebního režiséra ve studiu.

Požadavky:

Příprava bakalářské diplomové práce. Zvládnutí příslušných témat, probíraných v přednáškové části.

Semestr končí zápočtem.

Cíle studia:

Jako hlavní předmět oboru má syntetizující a završující význam při přípravě a výchově hudebních režisérů. Jeho úkolem je vybavit posluchače základními i specializovanými vědomostmi a návyky, potřebnými při práci hudebního režiséra - tj. při řízení - v průběhu nahrávání, střihu a postprodukční úpravy nahrané hudby pro trvalé zvukové nosiče nebo k použití v rozhlase, televizi, filmu či dalších médiích. Dále vede posluchače ke kritickému rozlišování, srovnávání a hodnocení nahrávek vydaných na CD či jiných nosičích zvuku a pořízených jinými nahávacími týmy.

Osnova (a sylabus):

Seminární část.

Srovnávání různých nahrávek po stránce interpretační i zvukové.

Příprava bakalářské diplomové práce.

Přednášková část.

Vývoj techniky střihu.

Sestřih hudebního snímku - postup práce.

Sylabus

Vývoj techniky střihu. Možnost kombinovat různé záběry pomocí střihu se vynořila teprve s rozvojem záznamu na magnetický pás. Podstatně se prodloužila hrací doba desek a bylo jasné, že úspěšně nahrát dvacet až pětadvacet minut dlouhý úsek vcelku je sotva možné. Nutnost střihu se tedy vynořila s naléhavou samozřejmostí. Stříhalo se nejprve na zcela jasných místech jako jsou generální pauzy, různé cezury a zcela jasné nástupy v silných dynamikách. Postupně se technika střihu zdokonalovala a zjemňovala do té míry, že bylo možno se střihem počítat předem jako s možností, jak zdokonalit celý proces vzniku nahrávky. V době rozkvětu stereofonního analogového záznamu se stříhalo s velkou jistotou. Jistá omezení však přece jen existovala. Především každý střih znamenal neodvratný zásah do originálního materiálu. Byla tedy nutná velká obezřetnost už při výběru střihových míst i při samotné realizaci. Dalším problémem bylo vyrovnání dvou dynamicky nestejných záběrů, tedy situace u počítačového střihu zcela banální. Při anaogovém střihu byla řešitelná pouze pomocí kopie a úpravy daného úseku. To bylo jednak časově náročné a jednak problematické, neboť každá kopie znamenala určité snížení kvality. Dočištění střihu bylo velmi obtížné a znamenalo vystříhávání kratičkých kousků pásku, šikmé stříhání apod. To vše vyžadovalo velkou zručnost a do určitých jemností bylo možno jít pouze s velmi zkušeným střihačem. Digitální způsob střihu mnoho problémů zjednodušil. Především umožňuje ponechat původní materiál v nedotčeném stavu. Možnosti začišťování a nejrůznějších úprav jsou s každým novým systémem dokonalejší. Stále však zůstává nutnost bedlivého poslechu každého střihového místa, jen pozorný poslech je zárukou kvality konečného sestřihu.

Sestřih hudebního snímku - postup práce.

Základní plán sestřihu by měl mít HR připraven již při nahrávání. V principu se jedná o montáž jednotlivých vybraných záběrů, které na sebe vzájemně přesně navazují v určitých předem vybraných místech. Rovněž střihová místa jsou obvykle vybírána již při nahrávání. Pro výběr spojovacích míst platí jistá kritéria: silný, výrazný akcent, spíše staccato, spíše začátek fráze (těžká doba). Řídit se sluchem, nikoli zápisem. Naopak nežádoucí jsou tyto situace: slabý zvuk po silném, střih v drženém tónu, střih uprostřed fráze, střih v řadě opakovaných tónů stejného charakteru, střih v legatové pasáži. Obecně obtížnější je sestřih snímku s dlouhým výrazným dozvukem a naopak. suchý snímek se stříhá snáze, resp. záběry vzájemně srůstají lépe. Uvedené zásady není nutno brát ortodoxně; zejména při moderním počítačovém sestřihu nám technické možnosti dávají jistou volnost.

Studijní materiály:

Notový materiál. Ucelená specializovaná literatura k této problematice neexistuje. Vychází se z výše uvedených poznámek (sylabus), které se stanou východiskem pro vytvoření skript.

Poznámka:
Rozvrh na zimní semestr 2008/2009:
Rozvrh zatím není připraven
Rozvrh na letní semestr 2008/2009:
Rozvrh zatím není připraven
Předmět je součástí následujících studijních plánů:
Platnost dat k 7. 5. 2009
Aktualizace výše uvedených informací naleznete na adrese http://studijniplany.amu.cz/cs/predmet108HR5.html