Karol Sidon

Vyučující:

Lubor DOHNAL

Anotace:

Přednášející: Karol Sidon, koordinuje Lubor Dohnal

Termíny a místo konání: úterý 12. 5. 2009, 18-21h projekce FAMU (filmy Zbehovia a Pútnici a Vtáčkovia, siroty a blázni) + čtvrtek 14. 5. 2009, 10-16h učebna KDT č. 211

Podmínky atestace: Zá/1 - za 100 % aktivní účast - maximum 20 studentů

Požadavky:

Cíle studia:

Osnova (a sylabus):

Karol Sidon ? scenárista? vrchní rabín? dramatik a spisovatel?

Imaginární a reálné žijí z téže podstaty, obojí skládá podobu bytostí a jejich vztahů k sobě navzájem a k osudu, který je obklopuje. Fantazie, hravost, schopnost filozoficky myslet a radost z fabulace, řízené touto zásadou, jsou tím, co charakterizuje autora-scenáristu Sidona. Filmy Juraje Jakubiska z konce šedesátých let, které Sidonův rukopis spoluutváří, si dodnes uchovaly svou inspirativní sílu. Především ony by měly být východiskem k naší diskuzi. I když víme, že Sidonova filmová tvorba je někdy pokládána za méně významnou než jeho prozaické práce a dramata.

Jak filmovat zázraky ? zda vůbec? Jakou dramaturgickou funkci plní magické v životě reálných lidí resp. postav? Jak využívat nebo komponovat legendy? Filmová interpretace biblických motivů ? jaké má přednosti a jaké pasti skrývá? Do jaké míry je fantastické zároveň autentické? Jak je to se smrtí jako součástí existence a jak se Smrtí jako postavou? Některé z mnoha otázek, které mě pro debatu s Karolem Sidonem napadají.

Karol Sidon jako vrchní zemský a pražský rabín je nejvyšší duchovní autoritou židovské pospolitosti v Česku. I když jako student, spisovatel, scenárista, novinář, dramatik byl zcela jistě tímtéž člověkem jako rabín a judaista, smyslem našeho modulu je připomenout ho v kontextu toho období jeho života, kdy jako filmař byl vědomě ?in?. Judaismus, situace Židů ve společnosti, Izrael, antisemitismus, holocaust jsou témata, která by mohla, i když nevyhnutelně nemusela, zůstat stranou.

Takže: zvu Vás, studenty i pedagogy, na projekci a především na modul s Karolem Sidonem v hlavní roli váženého hosta.

Karol Sidon se narodil v Praze, otec zahynul za války jako oběť holocaustu. Matka od roku 1944 vychovávala syna sama až do roku 1948, kdy se znovu provdala. Po maturitě na JSŠ pracoval Sidon jako dělník a kulisák. Poté vystudoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU.

Karol Sidon pracoval nejprve v Čs. rozhlasu, později byl dramaturgem Státního filmu ve Studiu Jiřího Trnky. Ve druhé polovině 60. let byl redaktorem Literárních novin, Literárních listů a Listů. Po roce 1968 se stal ineditním autorem. Od roku 1969 pracoval jako dělník, potom prodavač tisku a po podpisu Charty 77 byl propuštěn, pak jako topič.

V roce 1983 byl díky STB nucen Karol Sidon rodnou zem opustit. Odjel tedy i s rodinou do SRN, kde konvertoval k judaismu. V Heidelbergu studoval hebraistiku, aby se po sametové revoluci mohl stát vrchním rabínem pražským a zemským. Rabínská studia dokončil v Izraeli.

Dílo Karola Sidona:

Literární výpověď byla pro Karola Sidona promítnutím stavů vlastní psychiky do literárního tvaru. Rozhodujícím se stával proces vyjadřování, hledání takové podoby textu, jež by nejvíce odpovídala niterným procesům mysli.

Próza:

Na sklonku šedesátých let znamenaly novely, které jsou autobiografickými prózami, v nichž Sidon zachycuje tápání na cestě od dětství k dospělosti. Upřímná zpověď je sebeanalýzou, hledáním identity, zápasem dobra se zlem v sobě, úvahou kdo opravdu jsem:

Sen o mém otci - 1968

Sen o mně - 1970

Díla představující ucelené, prožitkově i myšlenkově spjaté vrcholy autorovy tvorby:

Evangelium podle Josefa Flavia - samizdat 1974, 1991 - esej, v níž hledání sebe v druhých je v osobité interpretaci Ježíše. Do fiktivního obrazu Ježíše promítá obecně lidské i vlastní problémy.

Tato esej je vlastní tvůrčí variantou evangelické problematiky.

Boží osten - trilogie, samizdat 1975, knižně 1991

Brány mrazu - samizdat 1977

Dramatická tvorba:

Ani v dramatické tvorbě Sidon neopouští těžkomyslné vidění světa. Jeho hry byly zakazovány, některé uvedeny jen krátkodobě:

Latríny - 1972

Labyrint - samizdat 1973, 1991 - veršovaná hra, v níž je v kulisách třicetileté války předveden až panoptikální mumraj světa lhostejný k lidskému utrpení.

Shapira - samizdat 1972, inscen. 1990, tato hra je považována za vrchol ze Sidonových dramat pro námětovou závažnost i pro výrazovou osobitost. Hrdina díla nenachází východisko z nevyvratitelného, ale nespravedlivého podezření a řeší celou situaci sebevraždou.

Zpívej mi na cestu - samizdat 1973

Mordechai a Ester - 1980, psáno pro Židovskou náboženskou obec, podle starozákonní Knihy Ester.

Karol Sidon psal i rozhlasové hry:

Třináct oken - samizdat 1978, 1990

Starý příběh - samizdat 1977

Studijní materiály:

Poznámka:

Další informace:

Předmět je součástí nabídky volitelných předmětů pro celou AMU

Rozvrh na zimní semestr 2008/2009:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2008/2009:

	06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
Út
St
Čt
Pá

Předmět je součástí následujících studijních plánů: