AMU = DAMU + FAMU + HAMU
STUDIJNÍ PLÁNY

Přehled dějin a teorie médií 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky
373PTM2 ZK 3 26/S česky
Vyučující:
Anotace:

Cílem přednášky je uvést do hlavních teoretických problémů spojených s moderními komunikačními prostředky. V několika kapitolách sleduje vývoj přemýšlení o médiích od filosofických a sociologických pojednání prvních desetiletí 20. století, přes vytvoření teorie médií a komunikace jakožto akademické disciplíny až k řadě alternativních názorů, představovaných zejména současnými autory. Snahou je zde vnímat problémy komunikačních médií v obecně kulturním kontextu, tedy zejména s ohledem na jejich filosofické, sociologické a estetické aspekty. Především pak jde o to předvést, že úvahy i o těch nejsoučasnějších či budoucích technologiích mají svou tradici sahající hluboko do minulých století (tak jsou kupříkladu diskuse o internetu či virtuální realitě poznamenány mnoha tradičními předobrazy), a že porozumět „novým“ médiím nelze bez porozumění médiím „starým“ a jejich vzájemným vztahům.

Požadavky:
Cíle studia:
Osnova (a sylabus):

Úvod: vytváření postkarteziánského diváka (problém periodizace dějin médií: od Vica k Flusserovi a Baudrillardovi; počátky vytváření nových způsobů interakce a komunikace v 19. století).

První úvahy o technických médiích v Evropě: Benjamin, Kracauer, Simmel (zkušenost „modernity“ a nová média).

První úvahy o technických médiích v Severní Americe: J. Dewey, G. H. Mead, R. Park, Ch. Cooley, W. Lippmann (vztah nových médií a společnosti: pesimistická Evropa versus optimistická Amerika; masmédia vytvářejí novodobý Gemeinschaft; problém reprezentace v médiích: Deweyho kritika Lippmanna).

Vytvoření dominantního paradigmatu teorie médií a komunikace (interdisciplinarita teorie komunikace; její převládající pojetí není homogenním modelem, nýbrž trsem různorodých, vzájemně se podporujících konceptů: přenosový model komunikace a jeho různé varianty, strukturalistické pojetí jazyka a textu, fenomenologické pojetí subjektu, společnost v podání strukturního funkcionalismu...).

McLuhan 1: prostor, čas a komunikace (vliv média na povahu lidské existence a společnosti: Torontská škola jako pokračovatel humboldtovské tradice; technologický determinismus; Harold Innis, E. Havelock, W. J. Ong).

McLuhan 2: kritici a pokračovatelé („francouzský McLuhan“ Jean Baudrillard; filosofie jazyka německé romantiky se vyjadřuje k problému počítačových sítí)

Filosofie médií Viléma Flussera: má písmo budoucnost? (koncept telematické společnosti; média a dějiny (otázka po písmu jako otázka po dějinnosti, problém posthistorie); „Za filosofii fotografie“: koncept „aparátu“ a „programu“).

Masová média jako hieroglyfické písmo: Jacques Derrida (Derridova kritika tradičních pojetí vývoje médií; konfrontace Adornova a Derridova čtení masové kultury jakožto hieroglyfického textu).

Text a obraz v elektronickém prostředí: kde je hranice mezi starými a novými médii? (fenomén hypertextu v podání G. P. Landowa).

Co je „techno-věda“: J.-F. Lyotard (problém vědění v informatizovaných společnostech).

Mozek jako obrazovka: filosofie filmu G. Deleuze (styčné plochy mezi pojetím vnímání a myšlení v současné filosofii a „radikálním konstruktivismu“ kognitivních věd).

Studijní materiály:

Walter Benjamin: Dílo a jeho zdroj

Th. Adorno + Ed. Horkheimer: Dialektika osvícenství

Th. Adorno: Estetická teorie

Marshal McLuhan: Jak rozumět médiím

Vilém Flusser: Komunikológia; Za filosofii fotografie

Lev Manovich: The Language of New Media

George Landow: Hypertex 2.0

Poznámka:

Předmět se koná jednou za dva roky. Vypisuje se v roce 2009/10.

Další informace:
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje
Předmět je součástí následujících studijních plánů:
Platnost dat k 7. 5. 2009
Aktualizace výše uvedených informací naleznete na adrese http://studijniplany.amu.cz/cs/predmet373PTM2.html