AMU = DAMU + FAMU + HAMU
STUDIJNÍ PLÁNY

Hudební dramaturgie 2

Zapsat Zobrazit rozvrh
Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky
108HD2 ZK 1 1+1/T česky
Vyučující:
Jaroslav SMOLKA
Anotace:

2 hod. týdně pro posluchače oborů Hudební management, Hudební režie a Hudební teorie ve 2. či 3. ročníku bakalářského studia a ve 2 hodinách týdně v 1. ročníku magisterského studia. Je i jednou z nabídek povinně volitelného předmětu pro 3. ročník hudebních oborů na Hudební fakultě AMU.

Požadavky:

Vytvoření zadaných projektů z oborů dramaturgie hudby v různých typech rozhlasových stanic, na trvalých nosičích zvuku, v televizi,.filmu a multimediálních projektech. Jejich přednesení před kolektivem posluchačů a pedagogem, jejich obhájení v seminární diskusi. Seminární úkoly jsou na bakalářském stupni jsou přitom méně náročné.

Cíle studia:

Schopnost aplikace znalostí z dějin hudby, hudební estetiky a praktického hudebního života na tvorbu programu v různých médiích a institucích, šířících hudební tvorbu. Tedy zejména v opeře aj. hudebních divadlech, v koncertním životě, rozhlasech a televizích, firmách produkujících trvalé nosiče zvuku, filmu aj.

Osnova (a sylabus):

Má přednáškovou i seminární část. Přednášková spočívá ve vý-kladu pedagoga o povaze dramaturgické práce při jednotlivých způsobech veřejné prezentace hudby, v 2. semestru zejména v rozhlase při získávání a výrobě zvukových záznamů i v rámci jejich uplatnění při vysílání, na trvalých nosičích zvuku i obrazu, v televizi a filmu. Probírají se tu danosti jednotlivých způsobů, vyplývajících z jejich věcné povahy i zvyklostí.

Seminární část se věnuje především úkolům posluchačů - dramaturgickým návrhům pro jednotlivé způsoby veřejné prezentace hudebního umění. V úkolech i v diskusi se uplatňují zásady, obvyklé v současné praxi, a hodnotí se nápaditost jejich autorů.

Dramaturgie hudby v rozhlase. Různé typy rozhlasových stanic s rozmanitým po-měrem k prezentaci hudby. Rozmanitost hudebně dramaturgických úkolů v nekomerční stani-ci. V tradiční terminologii Českého rozhlasu je termín dramaturg vyhrazen pro osobnost, pe-čující o zdroje hudebních snímků, nahrávaných ve vlastních studiích i v jiných prostorách, při přenosech a veřejných koncertech, operních představení apod.; sestavuje nahrávací plány (ve Vltavě čtvrtletní) a zajišťuje vybavení fonotéky tak, aby zachycovala co možná všechen umě-lecky významný repertoár ze všech období dějinného vývoje hudby s přiměřenými relacemi v zastoupení významných skladatelských osobností, národních kultur, žánrů apod. a aby na-hrávala i významné události českého hudebního života v Praze i ostatních centrech či lokali-tách. Osobnosti, zajišťující zařazování jednotlivých titulů a nahrávek do vysílání, nazývá za-vedená tradiční terminologie ČR redaktoři. Ti naplňují pro delší období vždy stanovené tzv. vysílací schéma: rozvrh, určující s týdenní periodicitou typy pořadů. Rozbor aktuálního vysí-lacího schématu podle několika čísel programového týdeníku Rozhlas.

Dramaturgie trvalých nosičů zvuku. Stručný přehled vývoje do zavedení digitálního nahrávání a CD, dramaturgické možnosti jednotlivých typů gramofonových desek. CD jako dnes nejroz-šířenější nosič trvalého záznamu zvuku. Důležitost koncepčního hlediska, např. interpretační-ho, repertoárově slohového. Vyhraněnou koncepcí by se měl řídit i repertoár vydavatele CD, zejména pokud má větší katalog a zabývá se edicí CD pravidelně. Posluchači jsou vedeni k tomu, aby se vyznali v edicích, dostupných v České republice, i když zatím neexistuje žád-ný centrální katalog vydaných nahrávek, k jakému se dopracovaly některé vyspělé kultury v době vydávání LP, např. periodicky v USA vydávaný katalog Schwann, v NSR Bielefelder aj. Důležitou součástí vyučování je i pozornost k dokumentaci snímků, písemně vyjádřené v bookletu a na inlay.

Dramaturgie hudby ve filmu a televizi. Přenosy z koncertu či zvukově obrazového nahrá-vání. Rozdíl mezi reportážním snímkem celého díla či jen úryvků z něj a mezi komponovanou stylizací interpretace v koncertní síni či v jiném prostředí. Možnosti prezentace hudby pro-středníctvím různých typů programů, kombinujících interpretaci s verbálním výkladem, pro-mítáním dokumentů aj. Zásady a problémy prezentace hudby v uměleckých filmech např. biografických či obrazově vybavujících jednotlivé hudební dílo. Zvláštnost, několikrát však už úspěšně realizovaná: ozvučení filmu s dějem beze vzahu k hudební tvorbě slavnými hu-debními díly. Možnosti a nevýhody užívání tzv. archivní hudby k pořadům zpravodajského filmu, přírodním či jiným naučných filmům a televizním programům.

Perspektivní, v širší míře zatím nezavedené technické možnosti přenosu zvuku i obrazu. jejich očekávaná či předvídatelná dramaturgická problematika.

Studijní materiály:

Učebnice či shrnující literární kompendium hudební dramaturgie neexistuje. Je to činnost tak rozmanitá a vázaná na specifickou povahu každého individuálního či kolektivního interpreta (orchestru, operního souboru, pěveckého sboru, komorního tělesa, sólisty) či i instituce, na znalosti, zkušenosti a fantazii dramaturga, že se nějakému závaznému shrnutí pravidel vzpírá. Důležité jsou znalosti dějin hudby a hudebního repertoáru. V této souvislosti doporučuji literaturu, uvedenou u předmětu Dějiny hudby 1 až 4 a dále tyto tyto knižní tituly:

Anna Hostomská: Opera. Průvodce operní tvorbou, Praha 1955 a další vydání

Ladislav Šíp: Česká opera a její tvůrci. Průvodce, Praha 1983

Mirko Očadlík: Svět orchestru, Průvodce tvorbou orchestrální. I. Klasikové a romantikové, Praha 1942 a další vydání, II České orchestrální skladby 1946 a další vydání

Miloš Schnierer: Svět orchestru, Brno1997 ad.

Jaromír Havlík: Česká symfonie 1945-1980, Praha 1989

Miloš Hons: Hudba zvaná symfonie, Praha 2005

Jaroslav Smolka: Česká kantáta a oratorium, Praha 1970

Partie s rozbory a charakteristikami skladeb zejména z obsáhlejších monografií významných skladatelských osobností, např.

Romain Rolland: Ludwig van Beethoven. Velká tvůrčí období, 5 sv., česky Praha 1957-61

Dílo a život Bedřicha Smetany, sv. 1 Karel Janeček: Smetanova komorní hudba, Praha 1978, sv. 2 Jaroslav Smolka: Smetanova vokální tvorba, Praha 1980, sv. 3 a 4 Jaroslav Jirá-nek: Smetanova operní tvorba I a II, Praha 1984 a 1989, sv. 5 Jaroslav Smolka: Smetanova symfonická tvorba, Praha 1984

Otakar Šourek: Život a dílo Antonína Dvořáka, 4 sv., 2 a 3Praha 1954-57 aj. monografie

Dějiny významných hudebních institucí a sborníky k jejich jubilejím, jako je

Zdeněk Nejedlý: Opera Národního divadla, 2 sv., Praha,1935, 1936 a 21949

František Pala: Opera Národního divadla v období O. Ostrčila, 4 sv., Praha 1963 ad.

Karel Mlejnek: Česká filharmonie. Deset kapitol ze stoleté historie orchestru, Praha 1996 a starší literatura tam uvedená

100 let České filharmonie. Historie, osobnosti, kontexty. Sborník z mezinárodní muzikolo-gické konference 17. a 18. 10 1996

Vladimír Šefl: Smetanovo kvarteto, Praha 1970

Katalogy repertoáru různých institucí a médií, jako je

Katalog orchestrálních notových materiálů, uložených v archivech Čs. rozhlasu, zpracovali Emil Hradecký a Milada Rutová, Praha 1964

Hudební slovníky a encyklopedie, přinášející přehledy tvorby jednotlivých autorů, jako je

Československý hudební slovník osob a institucí, 2 sv. Praha 1963 a 1965

Grove´s Dictionary of Musik and Musicians, 5London 1966, The New Grove´s Dictionary of Music and Musicians, 1London 1980, 2London, New York 2001, with corrections 2002

a dále programové souhrny i sezónní brožury orchestrů a jiných pořadatelských institucí, fes-tivalů aj.

Mnohem důležitější, než tuto literaturu souvisle přečíst, je naučit se v ní hledat a pracovat s ní.

Poznámka:
Rozvrh na zimní semestr 2009/2010:
Rozvrh zatím není připraven
Rozvrh na letní semestr 2009/2010:
06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
Út
St
místnost 2057
Učebna KTDH 2057

(Lichenštejnský palác)
SMOLKA J.
12:00–13:30
(přednášková par. 1)
Čt

Předmět je součástí následujících studijních plánů:
Platnost dat k 26. 4. 2010
Aktualizace výše uvedených informací naleznete na adrese http://studijniplany.amu.cz/cs/predmet108HD2.html