Sociologické teorie médií

Zapsat Zobrazit rozvrh

Kód	Zakončení	Kredity	Rozsah	Jazyk výuky
373STM	ZK	2	2/T	česky

Vyučující:

Zdeněk SLOBODA

Anotace:

Předmět Sociologické teorie médií poskytuje posluchačům oboru audiovizuálních studií seznámení s paletou vybraných aspektů sociologického zkoumání médií. Vychází z nejznámějšího lineárního modelu komunikace a nabízí přehled nejznámějších teorií a výzkumů, týkajících se sociální role mediálních organizací, média jako komunikačního kanálu, mediálních obsahů zpravodajských a zábavních, publika a předpokládaných účinků konzumace médií.

Požadavky:

Cíle studia:

Osnova (a sylabus):

FAMU

2009/2010 ZS

SOCIOLOGICKÉ TEORIE MÉDIÍ

Jméno prednášejícího: Mgr. Zdenek Sloboda

Kontakt: sloboda@fsv.cuni.cz

Konzultacní hodiny: dle dohody

Místo a cas konání:

streda, 17.20 ? 18.25, ucebna?, FAMU, Lažanský palác

Popis predmetu:

Predmet Sociologické teorie médií poskytuje posluchacum a posluchackám oboru audiovizuálních

studií seznámení s paletou vybraných aspektu sociologického zkoumání médií. Vychází

z nejznámejšího lineárního modelu komunikace a nabízí prehled nejznámejších teorií a výzkumu,

týkajících se sociální role mediálních organizací, média jako komunikacního kanálu, mediálních

obsahu zpravodajských a zábavních, publika a predpokládaných úcinku konzumace médií.

Úkoly:

? Prubežné studium povinné literatury

? Uzavrení predmetu:

- písemným testem (10 otázek ? max. 20 bodu)

- anotace + vlastní názor (20 rádku k jednomu ceskému titulu a 20 rádku k jednomu

cizojazycnému titulu povinné literatury (možno se dohodnout i na jiném titulu ? max. 5 bodu)

? Dodržování pravidel bibliografických odkazu podle normy ISO 690: soucástí anotace je uvedení

literárního pramene

Vzor: Strinati, D. (1995). An introduction to theories of popular culture. London, New York: Routledge.

Hodnocení:

Záverecný písemný test: 70 % (10 otázek za 2 body, max. 20 bodu)

Anotace (20-30 r.) na jeden vybraný titul z povinné literatury: 30 % (max. 5 bodu)

Úcast v diskusi: vítána, ale nehodnotí se.

Pri max. 1 absenci (nezapocítává se úvodní hodina) 2 body navíc.

Strucný program prednášek:

1. Úvod, logika tématické výstavby kursu, základní pojmy a sociologie mediálních organizací

Predstavení jednotlivých tematických celku, seznámení s povinnou a doporucenou

literaturou, podmínkami získání zkoušky.

Laswelluv lineární model komunikace

Základní pojmy: médium, masová komunikace, mediální komunikace, podavatel, kanál, obsah,

príjemce, úcinky

2. Pocátky verejné komunikace

Historický exkurz k pocátkum zrodu verejné sféry za prispení tisku v 18. století. Souvislosti mezi

koncepty verejné sféry, verejného mínení a verejné komunikace.

3. a 4. Sociologie mediálních organizací

Mediální organizace v poli sociálních sil: hierarchický model vlivu na obsah sdelení (osobnostní

vlivy, mediální rutiny, ekonomické prostredí, politické vlivy, ideologické prostredí)

5. a 6. Mediální obsahy a nejznámejší typy jejich analýz

Úvod k pojmum diskurz a mediální diskurz.

Koncepty vztahující se ke zpravodajským obsahum: gatekeeping, zpravodajské hodnoty, informacní

kvality, narativita zpravodajství

Koncepty vztahující se k zábavním obsahum: masová spolecnost, masová kultura, exkluzivní a

inkluzivní prístup k masové/populární kulture na príkladu frankfurtské a birminghamské školy

7. Technologický determinismus aneb ?medium is the message?

Médium jako komunikacní kanál: epistemologické dusledky dobové dominance vybraných médií

podle zástupcu torontské školy (Harold Innis, Marshall MsLuhan)

8. a 9. Publikum komunikacních médií a nejznámejší typy jeho analýz

Mediální studia a obrat k publiku

Vybrané typologie publika

Pocátky výzkumu publika v dílne P. F. Lazarsfelda

Etnografie publika jako poslední trend výzkumu publika: od chicagské školy ke kulturálním studiím

10. a 11. Predpokládané úcinky médií

Výzkum úcinku jako obsese teorie masové komunikace, limity zájmu o úcinky.

Fáze výzkumu úcinku a jejich nejznámejší koncpety: teorie zázracné strely, selektivní úcinky médií,

neprímé a dlouhodobé úcinky médií, dohodnuté úcinky médií

12. Mediální socializace

Média v živote detí a rodiny. Socializacní a výchovné úcinky médií. Mediální gramotnost.

Základní literatura

DeFleur, M., Rokeach-Ball, S. (1996). Teorie masové komunikace. Praha: Karolinum.

Fiske, J. (libovolné vydání). Introduction to Communication Studies. London: Routledge.

Jirák, J., Köpplová, B. (2003). Média a spolecnost. Praha: Portál.

McQuail, D. (1999). Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál.

Reifová, I. (ed.) (2004). Slovník mediální komunikace. Praha: Portál.

Thompson, J. (2004). Média a modernita. Praha: Karolinum. Str. 15-69.

Studijní literatura

Všechny tituly jsou dostupné v knihovne UK FSV, Smetanovo nábr. 6. Na jeden ceský a jeden anglický titul je

úkolem vypracovat anotaci, je možné se dohodnout i na jiném titulu z oblasti mediálních ci kulturálních studií.

Adorno, T. (2001). The Culture Industry. London: Routledge.

Arendtová, H. (1994). Krize kultury. Praha: Mladá fronta.

Benjamin, W. (1979). Umelecké dílo ve veku své technické reprodukovatelnosti. In: Dílo a jeho

zdroj. Praha: Odeon.

Berger, P., Luckmann. T. (1999). Sociální konstrukce reality. Brno: Centrum pro studium

demokracie a kultury.

Blažek, B. (1995). Tvárí v tvár obrazovce. Praha: SLON.

Curran, J., Morley, D. (2006). Media and cultural theory. London, New York: Routledge.

Eco, U. (1996). Skeptikové a tešitelé. Praha: Svoboda.

Hall, Stuart (2003). Representation: cultural representation and signifying practices. London: Open

University Press.

Kellner, D.(2000). Media and Communication Studies. London: Blackwell. (vybraný text)

Kloskowska, A. (1967). Masová kultura. Praha: Svoboda

Morley, D. (1992). Television, audience and cultural studies. London: Routledge.

McLuhan, M. (1991). Jak rozumet médiím. Praha: Odeon.

McLuhan, M. (2000). Clovek, média a elektronická kultura. Brno: Jota.

McNair, B. (2004). Sociologie žurnalistiky. Praha: Portál.

Postman, N. (1999). Ubavit se k smrti. Praha: Mladá fronta.

Schulz, W., Hagen, L., Schorer, H., Reifová, I., Koncelík, J. (2005). Analýza obsahu mediálních

sdelení. Praha: Karolinum.

Storey, J. (1998) Introduction into Cultural Theory and Popular Culture. Georgia: University of

Georgia. (vybraný text)

Strinati, D. (1995). An introduction to theories of popular culture. London, New York: Routledge.

Studijní materiály: