AMU = DAMU + FAMU + HAMU
STUDIJNÍ PLÁNY

Orchestrální party a sóla flétny 4

Zapsat Zobrazit rozvrh
Kód předmětu:
106PFL4
Název předmětu:
Orchestrální party a sóla flétny 4
Způsob ukončení:
zkouška
Rozsah:
1/T
Typ předmětu:
povinný předmět
Úroveň předmětu:
bakalářský
Ročník studia:
2. ročník
Semestr, kdy je předmět vyučován:
letní
Počet přidělených kreditů ECTS:
1
Garant předmětu:
Radomír PIVODA, Jiří VÁLEK
Jméno přednášejícího:
Radomír PIVODA, Jiří VÁLEK
Cíle studia:

Předmět vybaví studenta vědomostmi o literatuře v oblasti orchestrální hry a prakticky procvičí nejdůležitější sóla ,se kterými se může orchestrální hráč v praxi setkat. Ve všech předmětech se postupně objeví všichni skladatelé a jejich významná sóla pro flétnu v orchestrálním světě. Pracuje se s orchestrálními studiemi tuzemských i zahraničních edicí a se specializovanými party orchestrů České republiky (ČF, FOK, SOČR, ND).

Způsob uskutečnění:

Kontaktní výuka.

Prerekvizity a korekvizity:

Nástrojová vybavenost na úrovni odpovídající ročníku studia a profilu studenta.

Doporučené nepovinné složky programu:

Komorní literatura v obsazení dua a tria dechových nástrojů.

Obsah předmětu:

Předmět vybaví studenta vědomostmi o literatuře v oblasti orchestrální hry a prakticky procvičí nejdůležitější sóla, se kterými se může orchestrální hráč v praxi setkat. V tomto předmětu se procvičují orchestrální party světové symfonické a operní tvorby-L. van Beethoven, Mozart, Brahms, Schubert, Schumann, Grieg, Berlioz, Rossini. Beethovenův orchestr, tedy zvuk, barva a pojetí hry, je odlišný od klasického orchestrálního zvuku. V tomto předmětu je vyučován rozdíl v interpretaci mezi beethovenovským, mozartovským a brahmsovským pojetím interpretace. V předmětu je vysvětleno, v čem je orchestrální hra specifická, jaké klade nároky na hráče. Vyučuje se princip intonace s různými nástroji. Předmět objasňuje principy ladění s fagotem, klarinetem, hobojem či jinými. Barevná intonace, jakési barevné doladění je také velmi důležitá stránka hry v orchestru. Dynamika hry v orchestru má také jiné zákonitosti, např. sóla je nutné hrát přece jen o dynamiku silněji, než je psáno atd. Je pojmenován a prakticky procvičován i rozdíl v orchestrálním hraní v operním a symfonickém orchestru. V předmětu jsou uváděny i zvukové ukázky různých interpretací jedné skladby. Pojetí stejného dirigenta s různými orchestry, či stejného orchestru s různými dirigenty.

Studijní materiály:

Základní symfonický repertoár hudebního romantismu II.

Plánované činnosti související s učením a metody výuky:

Průběžná účast studentů v konkurzních řízeních do symfonických a operních orchestrů.

Metody a kritéria hodnocení:

Vyhodnocení nástrojové a orchestrální specifiky hry, splnění stanoveného rozsahu repertoáru, praktická ověření v rámci AKS, vše uzavřeno přidělením kreditů.

Jazyk, v němž probíhá výuka:
česky
Pracovní stáže:

Nejsou stanoveny, pedagogové využívají možnosti hospitace studentů v jejich orchestrech.

Webová stránka předmětu:
http://www.hamu.cz/katedry/katedra-dechovych-nastroju
Poznámka:
Rozvrh na zimní semestr 2010/2011:
Rozvrh zatím není připraven
Rozvrh na letní semestr 2010/2011:
Rozvrh zatím není připraven
Předmět je součástí následujících studijních plánů:
Platnost dat k 17. 6. 2011
Aktualizace výše uvedených informací naleznete na adrese http://studijniplany.amu.cz/cs/predmet106PFL4.html