Dějiny skladebných stylů a druhů 2

Zapsat Zobrazit rozvrh

Kód předmětu:

108DSS2

Název předmětu:

Způsob ukončení:

zkouška

Rozsah:

2/T

Typ předmětu:

povinný předmět

Úroveň předmětu:

Ročník studia:

2. ročník

Semestr, kdy je předmět vyučován:

letní

Počet přidělených kreditů ECTS:

Garant předmětu:

Jaroslav SMOLKA

Jméno přednášejícího:

Jaroslav SMOLKA

Cíle studia:

Posílení kvalifikace v důležité disciplíně na pomezí hudební teorie a dějin hudby.

Způsob uskutečnění:

Prerekvizity a korekvizity:

Vypracování, přednesení a obhájení v seminární diskusi zadaných referátů; znalost základních děl zadané literatury a přednášené látky.

Doporučené nepovinné složky programu:

Obsah předmětu:

Obecné úvahy o významech termínů hudební styl a hudební žánr. Kritéria třídění a systematického uspořádání hudebních druhů-žánrů: účel, určení, životní funkce; obsazení, témbrové vybavení. Vokální hudba a její sepětí s literaturou, srovnání se systematikou a terminologií literárních druhů a žánrů. Inastrumentální hudba. Členění vokál-ních a instrumentálních žánrů. Hudba komorní, symfonická, koncertantní. Hudba vokálně instrumentální. Hudba dramatická. Hudba programní a charakteristická. Elektroakustiká hudba. Systematika hudebních druhů - žánrů. Charakteristika jednotlivých hudebních druhů - žánrů na pozadí a v pořádku jejich systematiky.

Význam termínů hudební druh a hudební žánr, jejich pojímání u některých vý-znamných autorů. Obecná charakteristika podnětů, jež určují žánrové a druhové přiřazení hudby: určení, účel a obsazení. Základní principy, přispívající k žánrovému - druhovému při-řazení: hudba jako hra a jako prostředek sdělení. Vztah hudebních forem a druhů-žánrů. Pro-blém druhové - žánrové kategorizace hudby, výhody a nevýhody třístupňového členění na hudbu bezprostředně spjatou s mimohudebními událostmi, příležitostmi, činnostmi, tedy hud-bu účelově vázanou, dále poslechově svébytnou, z hlediska dnešního hudebního provozu pře-devším koncertní, a hudbu dramatickou. Možnosti diferencovanější systematiky např. s osmi základními kategoriemi hudebních druhů-žánrů. Analýza některých obvyklých výměrů žánrových okruhů: Hudba zábavná - vážná, zábavná - umělecká, artificiální a nonartificiální, užitá neboli užitková - umělecky svébytná, spotřební nebo populární - umělecká, malé žánry - velké žánry. Hudba duchovní - světská, lidová (etnická) - umělá. Hudba povahy díla - jež nemá povahu díla, improvizovaná - komponovaná. Způsoby, jakými hudba bezprostředně spjatá s mimohudebními životními situacemi přijímá do svých tvarů jejich podněty a stopy. Přesahy těchto postupů do hudby poslechově svébytné jako tzv. žánrová charakteristika. Význam takových vazeb pro hudbu programní i širší rámec hudebních projevů, spjatých s literárními, dramatickými, výtvarnými aj. podněty. Případy žánrových proměn některých skladeb v souvislosti s jejich používáném v nových životních funkcích, pro které popřípadě původně nebyla určena. Základní osmistupňové členění hudebních žánrů na I. spjaté s bezprostředními funkcemi v životě člověka (písně, tance, hudba k obřadům a slavnostním příležitostem, k hrám, písně epické či z jiných verbálních podnětů, písně z pohybových podnětů, jako jsou pochody, ukolébavky, pracovní písně aj.) II. vyrůstající z jednoduché stylizace a popř. i cyklického sdružování skladeb spojených s bezprostředním životním určením, nabývající „prekoncertní“ funkce, III. manifestující instrumentální či vokální specifiku, virtuositu, pohyblivost, brilanci, kantabilitu (toccata, capriccio, esercizio, etuda, koncerttní kus, virtuosní transkripce, ricercar a fuga jako projevy kompoziční virtuosity, solfeggie, koncertní árie, komorní píseň, třeba i projevy jazzové virtuosity)), IV. ideově zobecňující konfliktní dění, nesoucí vnitřně kontrastní vývoj (sonátové cykly, různé složitější kombinované formy), V. koncertantní hudební žánry, spojující virtuositu (moment hravosti) s konfliktním děním (moment sdělení), VI. žánry charakteristiké a programní hudby, VII.dramatická (jevištní a filmová) hudba, VIII. svébytná elektroakustická hudba.

Studijní materiály:

Karel Janeček: Melodika, Praha 1956

Karel Janeček: Základy moderní harmonie, Praha 1965

Ladislav Burlas: Formy a druhy hudobného umenia, Bratislava 1962

Jaroslav Volek: Otázky taxonomie umění, Estetika VII/1970, 191-211 a 293-307, VIII/1971, 19-46 a 146-165

Jaroslav Jiránek a kolektiv: Dějiny české hudební kultury 1890-1945, Praha 1972

Plánované činnosti související s učením a metody výuky:

Metody a kritéria hodnocení:

Jazyk, v němž probíhá výuka:

česky

Pracovní stáže:

Pracovní stáž není u tohoto předmětu zavedena.

Webová stránka předmětu:

Poznámka:

Rozvrh na zimní semestr 2010/2011:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2010/2011:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

Obor Hudební teorie (Bc) (povinný předmět další)