Teorie divadla a jeho složek 3
- Kód předmětu:
- 201TDM3
- Název předmětu:
- Teorie divadla a jeho složek 3
- Způsob ukončení:
- zápočet
- Rozsah:
- 2/T
- Typ předmětu:
- Studijní plán Dramaturgie činoherního divadla (Mgr.) – povinný předmět
Studijní plán Herectví činoherního divadla (Mgr.) – povinný předmět
Studijní plán Režie činoherního divadla (Mgr.) – povinný předmět
Studijní plán Directing for Dramatic Theatre in English (M.A.) – povinný předmět - Úroveň předmětu:
- Ročník studia:
- Studijní plán Dramaturgie činoherního divadla (Mgr.) – 2. ročník
Studijní plán Herectví činoherního divadla (Mgr.) – 4. ročník
Studijní plán Režie činoherního divadla (Mgr.) – 2. ročník
Studijní plán Directing for Dramatic Theatre in English (M.A.) – 2. ročník - Semestr, kdy je předmět vyučován:
- letní
- Počet přidělených kreditů ECTS:
- 1
- Garant předmětu:
- Jana KUDLÁČKOVÁ, Jakub KORČÁK
- Jméno přednášejícího:
- Jana KUDLÁČKOVÁ, Jakub KORČÁK
- Cíle studia:
-
Systematická reflexe základních problémů a otázek spojených se vznikem a vývojem dramatického umění, analýza konkrétních příkladů ze současné jevištní praxe.
- Způsob uskutečnění:
-
Semináře, vypracování otázek k magisterským zkouškám a jejich prezentace.
- Prerekvizity a korekvizity:
-
Teoretická i praktická znalost oboru na úrovni bakalářské zkoušky.
- Doporučené nepovinné složky programu:
-
Průběžné sledování inscenací pražských i mimopražských divadel, návštěvy divadelních festivalů, četba divadelních periodik.
- Obsah předmětu:
-
Předmět kombinující přednášku a seminář (dotace 2 hodiny týdně) rozvíjí znalosti a dovednosti získané v bakalářském studiu na novém stupni, na kterém se zájem studentů soustřeďuje jednak k obecnějším otázkám, a na druhé straně k problematice jednotlivých oborů (teorie režie, teoretická dramaturgie, teorie herectví).
Osnovu předmětu tvoří otázky k magisterské zkoušce z historie a teorie činoherního divadla, formulované tak, že by měly podnítit ke stručné úvaze doložené konkrétními příklady; tato úvaha by měla vycházet nejenom ze získaných znalosti, ale i z domýšlení vlastních zkušeností ze Scénické tvorby a inscenační praxe.
Otázky k magisterské zkoušce z herectví:
1. Základní znaky evropského herectví zejm. ve srovnání s asijským, tendence evropského herectví k chování ?jako v životě? a herectví jako tvorba, vystupování a vytváření postavy.
2. Proměny českého herectví od Vojana k dnešku s ohledem na proměny stylu v souvislosti s proměnou dobové mentality.
3. ?Psychofyzické? typy a typy přístupu herce k postavě (včetně příslušných teorií) a jejich vztah příslušným druhům a žánrům dramatického (scénického) umění.
4. Herec na scéně a v záběru kamery z hlediska celkové problematiky chování v prostoru a tělesně?prostorového cítění.
5. Herec na scéně a v záběru kamery z hlediska problematiky spontánní reakce a budování (a fixace) linie jednání: výkon a postava, od spontánní akce a reakce k uvědoměle budované linii jednání; jednota apriorně vytvářeného charakteru a geneze postavy z (třeba rozporného) jednání v různých situacích.
6. Dramatické jednání a herecký (scénický) výraz: prožívání a představování, konvencionální a expresivní chování, životní a scénické konvence, text a podtext, postoj a výraz, emocionální výraz a jednání, gesto a gestus, výraz a sdělení.
7. Dramatické a herecké (žádoucí) napětí: herecký výkon a fyzická existence na scéně, svalový tonus a dialektika napětí a uvolnění proti přepětí (křeči) a povolenosti, svalové cítění a pohybový smysl, tělový sebecit a herecká sebekontrola.
8. Od postoje postavy v situaci k pohybovému výrazu: tělo a psychika, dech, duše a duch, konvencionální a expresivní (emocionální) projev, postoj a držení, gestus a gesto, izolovaný pohyb a celkový projev, ?smyslové? a tělesné centrum, přirozený a stylizovaný pohyb.
9. Od psaného textu k hereckému mluvnímu projevu: řeč a dech, logické a rytmické členění promluvy, slovní vyjádření a emoce, text a podtext, výraz a intonace, intonace a její základní funkce, intonace v širším a užším smyslu, slova, slovní celky a smysl, mluva v kontextu celistvého hercova projevu i kontextu inscenace.
10. Typy slovního vyjadřování v dramatu, stylově?žánrová intence textu, dialog a monolog: vývoj vztahu dialogu a monologu, typy monologu, monolog a ?vnitřní řeč? .
11. ?Civilní? mluva a verš, veršové systémy evropského dramatu, vývoj a specifičnost českého verše, pojem mluvního rytmu a jeho uplatnění v próze a ve verši; formální výstavba textu a jeho hlasová realizace v různých typech jevištních veršů, popř. v různých překladech jevištních veršů.
12. Herecké a ?mimoherecké? prostředky budování postavy: herec a maska, herec a kostým, herec a rekvizita, herec a mizanscéna (aranžmá); hra a souhra; účast hereckých partnerů, režiséra a scénografa na vytváření postavy.
13. Herecká postava jako subjekt jednání i element scénického obrazu: herecká postava jako svémocný fenomen a jako soubor elementů zapojovaných do celku s větší či menší mírou hercovy tvůrčí samostatnosti; postavení herectví v proměnlivé hierarchii scénických složek.
14. Interpretace, nebo (sebe)výpověď: problematika vcítění a odstupu, imaginace a racionální analýzy, nového pochopení a sebevyjádření v přístupu herce k postavě v rámci (apriorního či při zkouškách společně (do)vytvářeného dramaturgicko?režijního záměru
15. Pozice herce s ohledem na žánr a styl i podmínky vzniku scénického díla: hrdinové a charaktery, herecké typy a obory; herec v různých typech divadla a dalších audiovisuálních médiích, zvláště však v divadle se stálým ansámblem; herecká individualita a tým-
Otázky k magisterské zkoušce z režie :
1. Od Diderota k dnešku: vznik a vývoj evropské dramaturgie (v širším smyslu ?myšlení o divadle?) s ohledem na vznik a vývoj moderní režie.
2. Vznik a vývoj české dramaturgie s ohledem na vznik a vývoj české moderní režie (Kvapil, Hilar, E. F. Burian, Grossman a další: kde končí dramaturg a začíná režisér?).
3. Vznik a proměny moderní evropské režie ve vztahu k vývoji dramaturgie (režiséři ?intelektuálové?, režiséři ?aranžéři? a ?herečtí? režiséři; dvojí význam pojmu ?herecká? režie).
4. Vznik a proměny české moderní režie ve vztahu k dramaturgii a s ohledem na evropský kontext.
5. Drama a divadelní (scénický) prostor: vznik, typy a proměny novověkého scénického umění a vývoj evropské scénografie.
6. Vznik a proměny českého novodobého scénického umění a vývoj české scénografie.
7. Drama, dramatické a dramatično s ohledem na problematiku vztahu estetické kategorie a pojmu historické poetiky (dramatičnost Dostojevského románů a lyričnost divadla E. F. Buriana).
8. Časoprostor dramatu a časoprostor scénického díla se zřetelem ke specifickému časoprostoru různých žánrů a stylů.
9. Dramatické dílo a příběh, inscenace a režijní fabulování: fabule a děj, režijní řešení a scénické jednání, námět, fabule a téma.
10. Dramatická, jevištní a herecká postava v různých (historicky zakotvených) žánrech a stylech dramatické a scénické tvorby, režisérův podíl na vzniku herecké a jevištní postavy (viz vztah hereckých a mimohereckých prostředků při budování jevištní postavy u E. F. Buriana).
11. ?Civilní? mluva a verš, veršové systémy evropského dramatu, vývoj a specifičnost českého verše, pojem mluvního rytmu a jeho uplatnění v próze a ve verši; výstavba hereckého mluvního partu a režijní ?orchestrace?, hlasy a zvuky, hudba jako konstitutivní element a jakou pouhý doprovod.
12. Od rozehrání situace k pohybu v prostoru: postoj a držení, gestus a gesto, gestus postavy a gestus scény, jednotlivý pohyb a pohyb celku, výtvarná stránka hereckého pohybu v prostoru a scénografické řešení, režie a choreografie.
13. Interpretace a realizace: analýza a pochopení, dílo a (aktuální) kontext, ?čtení? textui a jeho konkretizace, dramaturgicko?režijní představa a geneze scénického díla; ilustrace záměru a tvořivý (zkušební) proces.
14. Klasický text jako kulturní fenomen a jako materiál: interpretace, aktualizace, adaptace, variace.
15. Původnost a tradice: ?klasika? (?klasičnost?) a současnost (?modernost?), kánony a konvence a jejich porušování (?novátorství?), individuální a generační přístup, navazování a módnost.
Otázky k magisterské zkoušce z dramaturgie:
1. Vznik a vývoj evropské dramaturgie (v širokém smyslu ?myšlení o divadle?) s ohledem na její ?složky? (vč. teoreticko?kritické) a na její (historické) podoby.
2. Vznik a vývoj české dramaturgie s ohledem na evropský kontext.
3. Vznik a proměny moderní evropské režie ve vztahu k vývoji dramaturgie (režiséři ?intelektuálové?, režiséři ?aranžéři? a ?herečtí? režiséři; dvojí význam pojmu ?herecká? režie).
4. Vznik a proměny české režie ve vztahu k dramaturgii a s ohledem na evropský kontext.
5. Divadlo a literatura vč. problematiky děl různých literárních druhů a jejich dramatizace či scénování.
6. Drama, dramatické a dramatično s ohledem na problematiku vztahu estetické kategorie a pojmu historické poetiky (dramatičnost Dostojevského románů a lyričnost divadla EFB).
7. Dramatičnost a divadelnost (scéničnost): jejich vývoj, podstata a vzájemný vztah.
8. Časoprostor dramatu a časoprostor scénického díla se zřetelem ke specifickému časoprostoru různých žánrů a stylů.
9. Dramatické dílo a příběh: fabule a děj, námět (putující syžet) a téma.
10. Dramatická, jevištní a herecká postava v různých (historicky zakotvených) žánrech a stylech dramatické a scénické tvorby.
11. Fenomen interpretace: analýza a pochopení, dílo a (aktuální) kontext, ?čtení? a realizace, dramaturgicko?režijní představa a dramaturgický či kritický komentář.
12. Klasický text jako kulturní fenomen a jako materiál; interpretace, překlad, aktualizace, variace.
13. Dramaturgie a opatřování (psaní) textů: autor píšící pro divadlo a dramatický spisovatel v divadle, postavení autora a textu ve vývoji evropského divadla.
14. Problematika překladu.
15. Původnost a tradice: ?klasika? (?klasičnost?) a současnost (?modernost?), kánony a konvence a jejich porušování (?novátorství?), individuální a generační přístup, navazování a módnost.
- Studijní materiály:
-
Ukládán a doplňován průběžně podle konkrétních úkolů.
Brockett, O. G. Dějiny divadla
Císař, J. Přehled dějin českého divadla I, II
Aristoteles. Poetika
Zich, O. Estetika dramatického umění
Honzl, J. K novému významu umění
Vostrý, J. O hercích a herectví, Divadelní a literární podobizny
Gajdoš, J. Postmoderné podoby divadla
Pavis, P. Divadelní slovník, Praha
Vostrý, J. Režie je umění
Balvín, J. / Pokorný: Vídeňské lidové divadlo
Vostrý, J. Činoherní klub 1965?1972
Burian, E. F. O nové divadlo 1930?1940
Hyvnar, J. Herec v moderním divadle
Diderot, Herecký paradox
Brecht, B. Myšlenky
Císař, J. Základy dramaturgie 1, 2
Mukařovský, J. Otázky z estetiky
Veltruský, Příspěvky k teorii divadla
Frejka, J. Železná doba divadla
Lukavský, R. Stanislavského metoda herecké práce, Kultura mluveného slova
Otokar Fischer a Národní divadlo
Götz, F. Boj o český divadelní sloh
Šalda, F. X. 0 naší moderní kultuře divadelně dramatické
Fischer, O. K dramatu
Macura, V. Paradox obrozenského divadla, in: Divadlo v české kultuře 19. století
Grossman, J. Analýzy
Hyvnar, J. Francouzská divadelní reforma, Praha 1996
Literatura pro herce ? k magisterkám:
Vostrý, Jaroslav, O hercích a herectví, Praha 1998 (zde i další literatura)
Lukavský, Radovan: Stanislavského metoda herecké práce, Praha 1978
Čechov, Michail, O herecké technice, Praha 1996
Brecht, Bertolt: Myšlenky, Praha 1958
Brecht, Bertolt: Hry 1-5 (Poznámky)
Hyvnar, Jan: Herec v moderním divadle, Praha 1999 (zde i další literatura)
Werich, Jan, ?Klauni?, in Úsměv klauna, Praha 1984
Lukavský, Radovan, Být nebo nebýt. Monology o herectví, Praha 1985
Zeami Motokijo: Traktáty o herectví, Disk 5 září 2003, Disk 19 březen 2007
Lang, Franciscus: Pojednání o herectví, Disk 18, prosinec 2006
Moli?re: Kritika školy žen, Praha 1928
Diderot O divadle, 1950
Diderot, Denis: Herecký paradox (různá vydání)
Craig, E. G.: O divadelním umění, 2006
Stanislavskij, K. S. Můj život v umění, Praha 1942
Stanislavskij, K. S. Moje výchova k herectví, 1946
Tairov, A. J.: Odpoutané divadlo, 2005
Mejerchold, V. E.: Přestavba divadla, Praha 1946
Artaud, Antonin: Divadlo a jeho dvojenec, Praha 1994
Adler, Stella, The Technique of Acting, New York 1988
Donnellan, Declan, Herec a jeho cíl, Praha 2007
Vinař, Josef, Elementy herectví, Praha 1999
Pörtner, Paul: Experimentální divadlo, Praha 1965
Jouvet, Louis, Nepřevtělený herec, Praha 1967
Brook, Peter: Pohyblivý bod, Praha 1996
Donnellan, Declan: Herec a jeho cíl, Praha 2007¨
Otomar Krejča, ?U E. F. Buriana?, Disk 3 (březen 2003)
Otomar Krejča, ?Herec u E. F. Buriana a Jiřího Frejky?, Disk 6 (prosinec 2003)
Radovan Lukavský: ?Viděno z druhé strany rampy?, in: České divadlo - O současné české režii 1, 1982
Memoárová literatura
Čechov, Michail, Hercova cesta, Praha 1990
Olivier, Laurence, Hercova zpověď, Praha 1982
Brando, Marlon, Písně, které mě naučila matka, Praha 1996
Ullmannová, Liv, Proměny, Praha 1989 (nebo Bjornstad, Ketil, Liv Ullmannová, Praha 2007)
O českém herectví 1. a 2. pol. 20. stol.:
Jindřich Honzl: K novému významu umění. Orbis, Praha 1956 (studie o Eduardu Vojanovi a Marii Hübnerové, studie o ruské avantgardě)
[T (Václav Tille): Divadelní vzpomínky. B. Kočí, Praha 1917 (studie Vojanův Cyrano; Hana Kvapilová)
Jindřich Vodák: Eduard Vojan. Melantrich, Praha 1945
Jindřich Vodák: Tři herecké podobizny. Praha 1953
Ljuba Klosová: Život za divadlo (monografie o M. Hübnerové). Odeon, Praha 1987
Růžena Nasková: Jak šel život. Praha 1948 (zejm. pasáž o Eduardu Vojanovi)
Joža Götzová: Profily českých herců. SVU Mánes, Praha 1931]
Jiři Frejka: Člověk, který se stal hercem, Praha 1928
Jiří Frejka: Smích a divadelní maska, Praha 1942 (o ?dnešních? typech komedie dell?arte)
Jaroslav Vostrý: Zdeněk Štěpánek ? Herec a dějiny. Achát, Praha 1997
Olga Scheinpflugová: Byla jsem na světě. Praha 1994
Eduard Kohout: Divadlo aneb Snář. Odeon 1976 (o spolupráci s Hilarem, Hamlet, Oidipús)
[Jarmila Kronbauerová: Hodiny pod Harlekýnem. Praha 1973 (o spolupráci s Kvapilem a Hilarem: Ofelie v Hamletovi, Jokasta k Králi Oidipovi)]
Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Praha 1977, 1998 (zejména o spolupráci s Jiřím Frejkou)
[Jiří Frejka: Deník Jarmily Horákové, Praha 1948]
Zdeněk Hedbávný: Větrník, Praha 1988
Jan Hyvnar: O českém dramatickém herectví 20. století, AMU & KANT Karel Kerlický 2008
Sílová, Z. DISK a generace 1945 (O Jaroslavě Adamové a Jaromíru Pleskotovi), Praha 2006
Sílová, Z. (ed.) Generace a kontinuita (K českému scénickému umění 20. století) 9?202
Publikace s přesahem ? výběr kapitol dle vlastního výběru:
Just, V. a kol. Česká divadelní kultura 1945?1968 (I. Divadlo v totalitním systému /Teze/), Praha 1995: 10?106 (nebo nová přepracovaná verze Divadlo v totalitním systému. Příběh českého divadla (1945-1989) nejen v datech a souvislostech, Academia : Praha 2010
Grossman, J. Analýzy, Praha 1991 [stati o divadle podle vlastního výběru]
Kraus, K. Divadlo ve službách dramatu, Praha 2001 [stati podle vlastního výběru]
Vostrý, J. Činoherní klub 1965?1972 (Dramaturgie v praxi), Praha 1996 [kapitoly podle vlastního výběru]
- Plánované činnosti související s učením a metody výuky:
-
Referáty na zadaná témata (vypracované otázky k magisterským zkouškám) a debaty o nich.
- Metody a kritéria hodnocení:
-
Ukončení zkouškou ověřující získané poznatky s ohledem na odevzdané úkoly zpracovávající alespoň jedno z témat ve formě souvislého výkladu (cca 3 - 5 ns), autoreflexe praktické jevištní činnosti.
- Jazyk, v němž probíhá výuka:
- Pracovní stáže:
- Pracovní stáž není u tohoto předmětu zavedena.
- Webová stránka předmětu:
- Poznámka:
- Rozvrh na zimní semestr 2010/2011:
- Rozvrh zatím není připraven
- Rozvrh na letní semestr 2010/2011:
-
06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po Út St Čt Pá - Předmět je součástí následujících studijních plánů:
-
- Dramaturgie činoherního divadla (Mgr.) (povinný předmět)
- Herectví činoherního divadla (Mgr.) (povinný předmět)
- Režie činoherního divadla (Mgr.) (povinný předmět)
- Directing for Dramatic Theatre in English (M.A.) (povinný předmět)