Theory of Theatre and its Components 3
- Course unit code:
- 201TDM3
- Course unit title:
- Theory of Theatre and its Components 3
- Mode of delivery:
- zápočet
- Range:
- 2/T
- Type of course unit:
- Study plan Dramaturgie činoherního divadla (Mgr.) – compulsory subject
Study plan Herectví činoherního divadla (Mgr.) – compulsory subject
Study plan Režie činoherního divadla (Mgr.) – compulsory subject
Study plan Režie činoherního divadla v angličtině (Mgr.) – compulsory subject - Level of course unit:
- Year of study
- Study plan Dramaturgie činoherního divadla (Mgr.) – 2nd year
Study plan Herectví činoherního divadla (Mgr.) – 4th year
Study plan Režie činoherního divadla (Mgr.) – 2nd year
Study plan Režie činoherního divadla v angličtině (Mgr.) – 2nd year - Semester when the course unit is delivered
- letní
- Number of ECTS credits allocated:
- 1
- Garant předmětu:
- Jan VEDRAL, Jana KUDLÁČKOVÁ
- Name of lecturer(s):
- Jan VEDRAL, Jakub KORČÁK, Jana KUDLÁČKOVÁ
- Study Objectives:
-
Systematic reflection on basic problems and questions connected with the emergence and development of dramatic art, analysis of concrete examples from contemporary stage practice.
- Mode of delivery:
-
Classes, development of master's exam questions and their presentation.
- Prerequisites and co-requisites:
-
Theory knowledge and practice at the bachelor's exam level.
- Recommended optional programme components
-
Continual monitoring the productions of Prague and other theatres beyond Prague. Attendance at theatre festivals. Readings of theatre periodicals.
- Course contents:
-
Předmět kombinující přednášku a seminář (dotace 2 hodiny týdně) rozvíjí znalosti a dovednosti získané v bakalářském studiu na novém stupni, na kterém se zájem studentů soustřeďuje jednak k obecnějším otázkám, a na druhé straně k problematice jednotlivých oborů (teorie režie, teoretická dramaturgie, teorie herectví).
Osnovu předmětu tvoří otázky k magisterské zkoušce z historie a teorie činoherního divadla, formulované tak, že by měly podnítit ke stručné úvaze doložené konkrétními příklady; tato úvaha by měla vycházet nejenom ze získaných znalosti, ale i z domýšlení vlastních zkušeností ze Scénické tvorby a inscenační praxe.
Otázky k magisterské zkoušce z herectví:
1. Základní znaky evropského herectví zejm. ve srovnání s asijským, tendence evropského herectví k chování ?jako v životě? a herectví jako tvorba, vystupování a vytváření postavy.
2. Proměny českého herectví od Vojana k dnešku s ohledem na proměny stylu v souvislosti s proměnou dobové mentality.
3. ?Psychofyzické? typy a typy přístupu herce k postavě (včetně příslušných teorií) a jejich vztah příslušným druhům a žánrům dramatického (scénického) umění.
4. Herec na scéně a v záběru kamery z hlediska celkové problematiky chování v prostoru a tělesně?prostorového cítění.
5. Herec na scéně a v záběru kamery z hlediska problematiky spontánní reakce a budování (a fixace) linie jednání: výkon a postava, od spontánní akce a reakce k uvědoměle budované linii jednání; jednota apriorně vytvářeného charakteru a geneze postavy z (třeba rozporného) jednání v různých situacích.
6. Dramatické jednání a herecký (scénický) výraz: prožívání a představování, konvencionální a expresivní chování, životní a scénické konvence, text a podtext, postoj a výraz, emocionální výraz a jednání, gesto a gestus, výraz a sdělení.
7. Dramatické a herecké (žádoucí) napětí: herecký výkon a fyzická existence na scéně, svalový tonus a dialektika napětí a uvolnění proti přepětí (křeči) a povolenosti, svalové cítění a pohybový smysl, tělový sebecit a herecká sebekontrola.
8. Od postoje postavy v situaci k pohybovému výrazu: tělo a psychika, dech, duše a duch, konvencionální a expresivní (emocionální) projev, postoj a držení, gestus a gesto, izolovaný pohyb a celkový projev, ?smyslové? a tělesné centrum, přirozený a stylizovaný pohyb.
9. Od psaného textu k hereckému mluvnímu projevu: řeč a dech, logické a rytmické členění promluvy, slovní vyjádření a emoce, text a podtext, výraz a intonace, intonace a její základní funkce, intonace v širším a užším smyslu, slova, slovní celky a smysl, mluva v kontextu celistvého hercova projevu i kontextu inscenace.
10. Typy slovního vyjadřování v dramatu, stylově?žánrová intence textu, dialog a monolog: vývoj vztahu dialogu a monologu, typy monologu, monolog a ?vnitřní řeč? .
11. ?Civilní? mluva a verš, veršové systémy evropského dramatu, vývoj a specifičnost českého verše, pojem mluvního rytmu a jeho uplatnění v próze a ve verši; formální výstavba textu a jeho hlasová realizace v různých typech jevištních veršů, popř. v různých překladech jevištních veršů.
12. Herecké a ?mimoherecké? prostředky budování postavy: herec a maska, herec a kostým, herec a rekvizita, herec a mizanscéna (aranžmá); hra a souhra; účast hereckých partnerů, režiséra a scénografa na vytváření postavy.
13. Herecká postava jako subjekt jednání i element scénického obrazu: herecká postava jako svémocný fenomen a jako soubor elementů zapojovaných do celku s větší či menší mírou hercovy tvůrčí samostatnosti; postavení herectví v proměnlivé hierarchii scénických složek.
14. Interpretace, nebo (sebe)výpověď: problematika vcítění a odstupu, imaginace a racionální analýzy, nového pochopení a sebevyjádření v přístupu herce k postavě v rámci (apriorního či při zkouškách společně (do)vytvářeného dramaturgicko?režijního záměru
15. Pozice herce s ohledem na žánr a styl i podmínky vzniku scénického díla: hrdinové a charaktery, herecké typy a obory; herec v různých typech divadla a dalších audiovisuálních médiích, zvláště však v divadle se stálým ansámblem; herecká individualita a tým-
Otázky k magisterské zkoušce z režie :
1. Od Diderota k dnešku: vznik a vývoj evropské dramaturgie (v širším smyslu ?myšlení o divadle?) s ohledem na vznik a vývoj moderní režie.
2. Vznik a vývoj české dramaturgie s ohledem na vznik a vývoj české moderní režie (Kvapil, Hilar, E. F. Burian, Grossman a další: kde končí dramaturg a začíná režisér?).
3. Vznik a proměny moderní evropské režie ve vztahu k vývoji dramaturgie (režiséři ?intelektuálové?, režiséři ?aranžéři? a ?herečtí? režiséři; dvojí význam pojmu ?herecká? režie).
4. Vznik a proměny české moderní režie ve vztahu k dramaturgii a s ohledem na evropský kontext.
5. Drama a divadelní (scénický) prostor: vznik, typy a proměny novověkého scénického umění a vývoj evropské scénografie.
6. Vznik a proměny českého novodobého scénického umění a vývoj české scénografie.
7. Drama, dramatické a dramatično s ohledem na problematiku vztahu estetické kategorie a pojmu historické poetiky (dramatičnost Dostojevského románů a lyričnost divadla E. F. Buriana).
8. Časoprostor dramatu a časoprostor scénického díla se zřetelem ke specifickému časoprostoru různých žánrů a stylů.
9. Dramatické dílo a příběh, inscenace a režijní fabulování: fabule a děj, režijní řešení a scénické jednání, námět, fabule a téma.
10. Dramatická, jevištní a herecká postava v různých (historicky zakotvených) žánrech a stylech dramatické a scénické tvorby, režisérův podíl na vzniku herecké a jevištní postavy (viz vztah hereckých a mimohereckých prostředků při budování jevištní postavy u E. F. Buriana).
11. ?Civilní? mluva a verš, veršové systémy evropského dramatu, vývoj a specifičnost českého verše, pojem mluvního rytmu a jeho uplatnění v próze a ve verši; výstavba hereckého mluvního partu a režijní ?orchestrace?, hlasy a zvuky, hudba jako konstitutivní element a jakou pouhý doprovod.
12. Od rozehrání situace k pohybu v prostoru: postoj a držení, gestus a gesto, gestus postavy a gestus scény, jednotlivý pohyb a pohyb celku, výtvarná stránka hereckého pohybu v prostoru a scénografické řešení, režie a choreografie.
13. Interpretace a realizace: analýza a pochopení, dílo a (aktuální) kontext, ?čtení? textui a jeho konkretizace, dramaturgicko?režijní představa a geneze scénického díla; ilustrace záměru a tvořivý (zkušební) proces.
14. Klasický text jako kulturní fenomen a jako materiál: interpretace, aktualizace, adaptace, variace.
15. Původnost a tradice: ?klasika? (?klasičnost?) a současnost (?modernost?), kánony a konvence a jejich porušování (?novátorství?), individuální a generační přístup, navazování a módnost.
Otázky k magisterské zkoušce z dramaturgie:
1. Vznik a vývoj evropské dramaturgie (v širokém smyslu ?myšlení o divadle?) s ohledem na její ?složky? (vč. teoreticko?kritické) a na její (historické) podoby.
2. Vznik a vývoj české dramaturgie s ohledem na evropský kontext.
3. Vznik a proměny moderní evropské režie ve vztahu k vývoji dramaturgie (režiséři ?intelektuálové?, režiséři ?aranžéři? a ?herečtí? režiséři; dvojí význam pojmu ?herecká? režie).
4. Vznik a proměny české režie ve vztahu k dramaturgii a s ohledem na evropský kontext.
5. Divadlo a literatura vč. problematiky děl různých literárních druhů a jejich dramatizace či scénování.
6. Drama, dramatické a dramatično s ohledem na problematiku vztahu estetické kategorie a pojmu historické poetiky (dramatičnost Dostojevského románů a lyričnost divadla EFB).
7. Dramatičnost a divadelnost (scéničnost): jejich vývoj, podstata a vzájemný vztah.
8. Časoprostor dramatu a časoprostor scénického díla se zřetelem ke specifickému časoprostoru různých žánrů a stylů.
9. Dramatické dílo a příběh: fabule a děj, námět (putující syžet) a téma.
10. Dramatická, jevištní a herecká postava v různých (historicky zakotvených) žánrech a stylech dramatické a scénické tvorby.
11. Fenomen interpretace: analýza a pochopení, dílo a (aktuální) kontext, ?čtení? a realizace, dramaturgicko?režijní představa a dramaturgický či kritický komentář.
12. Klasický text jako kulturní fenomen a jako materiál; interpretace, překlad, aktualizace, variace.
13. Dramaturgie a opatřování (psaní) textů: autor píšící pro divadlo a dramatický spisovatel v divadle, postavení autora a textu ve vývoji evropského divadla.
14. Problematika překladu.
15. Původnost a tradice: ?klasika? (?klasičnost?) a současnost (?modernost?), kánony a konvence a jejich porušování (?novátorství?), individuální a generační přístup, navazování a módnost.
- Study materials:
-
Ukládán a doplňován průběžně podle konkrétních úkolů.
Brockett, O. G. Dějiny divadla
Císař, J. Přehled dějin českého divadla I, II
Aristoteles. Poetika
Zich, O. Estetika dramatického umění
Honzl, J. K novému významu umění
Vostrý, J. O hercích a herectví, Divadelní a literární podobizny
Gajdoš, J. Postmoderné podoby divadla
Pavis, P. Divadelní slovník, Praha
Vostrý, J. Režie je umění
Balvín, J. / Pokorný: Vídeňské lidové divadlo
Vostrý, J. Činoherní klub 1965-1972
Burian, E. F. O nové divadlo 1930-1940
Hyvnar, J. Herec v moderním divadle
Diderot, Herecký paradox
Brecht, B. Myšlenky
Císař, J. Základy dramaturgie 1, 2
Mukařovský, J. Otázky z estetiky
Veltruský, Příspěvky k teorii divadla
Frejka, J. Železná doba divadla
Lukavský, R. Stanislavského metoda herecké práce, Kultura mluveného slova
Otokar Fischer a Národní divadlo
Götz, F. Boj o český divadelní sloh
Šalda, F. X. 0 naší moderní kultuře divadelně dramatické
Fischer, O. K dramatu
Macura, V. Paradox obrozenského divadla, in: Divadlo v české kultuře 19. století
Grossman, J. Analýzy
Hyvnar, J. Francouzská divadelní reforma, Praha 1996
- Planned learning activities and teaching methods
-
Papers on an assigned topic (developed issues for the master's exam) and debates about them.
- Assessment methods and criteria
-
Completed with an exam checking the acquired knowledge considering the submitted task of developing at least one of the topics in the form of a related presentation. (cca. 3-5 pages), self-review of stage activties.
- Language of instruction:
- Work placement(s):
- Pracovní stáž není u tohoto předmětu zavedena.
- Course web page:
- Note:
- Schedule for winter semester 2011/2012:
- The schedule has not yet been prepared
- Schedule for summer semester 2011/2012:
- The schedule has not yet been prepared
- The subject is a part of the following study plans:
-
- Dramaturgie činoherního divadla (Mgr.) (compulsory subject)
- Herectví činoherního divadla (Mgr.) (compulsory subject)
- Režie činoherního divadla (Mgr.) (compulsory subject)
- Režie činoherního divadla v angličtině (Mgr.) (compulsory subject)