Seminář historie a teorie divadla 2

Garant předmětu:

Jaroslav VOSTRÝ, Zuzana SÍLOVÁ

Jméno vyučujícího (jména vyučujících):

Jaroslav VOSTRÝ, Zuzana SÍLOVÁ

Výsledky učení dané vzdělávací složky:

Systematická reflexe základních problémů a otázek spojených se vznikem a vývojem dramatického umění, analýza konkrétních příkladů ze současné jevištní praxe. Probírání otázek k bakalářské zkoušce.

Forma studia:

Semináře, písemné zpracování přidělených otázek a jejich výklad.

Předpoklady a další požadavky:

Orientace v dějinách českého a světového divadla, průběžné sledování novinek v oblasti české dramatiky a divadla.

Doporučené volitelné vzdělávací složky:

Sledování různých způsobů aktuální interpretace klasických děl u nás i ve světě.

Obsah kurzu:

Otázky k magisterské zkoušce z historie a teorie oboru

herectví činoherního divadla:

1. Základní znaky evropského herectví zejm. ve srovnání s asijským, tendence evropského herectví k chování ?jako v životě? a herectví jako tvorba, vystupování a vytváření postavy

2. Proměny českého herectví od Vojana k dnešku s ohledem na proměny stylu v souvislosti s proměnou dobové mentality

3. ?Psychofyzické? typy a typy přístupu herce k postavě (včetně příslušných teorií) a jejich vztah příslušným druhům a žánrům dramatického (scénického) umění

4. Herec na scéně a v záběru kamery z hlediska celkové problematiky chování v prostoru a tělesně?prostorového cítění

5. Herec na scéně a v záběru kamery z hlediska problematiky spontánní reakce a budování (a fixace) linie jednání: výkon a postava, od spontánní akce a reakce k uvědoměle budované linii jednání; jednota apriorně vytvářeného charakteru a geneze postavy z (třeba rozporného) jednání v různých situacích

6. Dramatické jednání a herecký (scénický) výraz: prožívání a představování, konvencionální a expresivní chování, životní a scénické konvence, text a podtext, postoj a výraz, emocionální výraz a jednání, gesto a gestus, výraz a sdělení

7. Dramatické a herecké (žádoucí) napětí: herecký výkon a fyzická existence na scéně, svalový tonus a dialektika napětí a uvolnění proti přepětí (křeči) a povolenosti, svalové cítění a pohybový smysl, tělový sebecit a herecká sebekontrola

8. Od postoje postavy v situaci k pohybovému výrazu: tělo a psychika, dech, duše a duch, konvencionální a expresivní (emocionální) projev, postoj a držení, gestus a gesto, izolovaný pohyb a celkový projev, ?smyslové? a tělesné centrum, přirozený a stylizovaný pohyb

9. Od psaného textu k hereckému mluvnímu projevu: řeč a dech, logické a rytmické členění promluvy, slovní vyjádření a emoce, text a podtext, výraz a intonace, intonace a její základní funkce, intonace v širším a užším smyslu, slova, slovní celky a smysl, mluva v kontextu celistvého hercova projevu i kontextu inscenace

10. Typy slovního vyjadřování v dramatu, stylově?žánrová intence textu, dialog a monolog: vývoj vztahu dialogu a monologu, typy monologu, monolog a ?vnitřní řeč?

11. ?Civilní? mluva a verš, veršové systémy evropského dramatu, vývoj a specifičnost českého verše, pojem mluvního rytmu a jeho uplatnění v próze a ve verši; formální výstavba textu a jeho hlasová realizace v různých typech jevištních veršů, popř. v různých překladech jevištních veršů

12. Herecké a ?mimoherecké? prostředky budování postavy: herec a maska, herec a kostým, herec a rekvizita, herec a mizanscéna (aranžmá); hra a souhra; účast hereckých partnerů, režiséra a scénografa na vytváření postavy

13. Herecká postava jako subjekt jednání i element scénického obrazu: herecká postava jako svémocný fenomen a jako soubor elementů zapojovaných do celku s větší či menší mírou hercovy tvůrčí samostatnosti; postavení herectví v proměnlivé hierarchii scénických složek

14. Interpretace, nebo (sebe)výpověď: problematika vcítění a odstupu, imaginace a racionální analýzy, nového pochopení a sebevyjádření v přístupu herce k postavě v rámci (apriorního či při zkouškách společně (do)vytvářeného dramaturgicko?režijního záměru

15. Pozice herce s ohledem na žánr a styl i podmínky vzniku scénického díla: hrdinové a charaktery, herecké typy a obory; herec v různých typech divadla a dalších audiovisuálních médiích, zvláště však v divadle se stálým ansámblem; herecká individualita a tým

Akreditace 2002

Doporučená nebo povinná literatura:

Literatura je zadávána na základě konkrétních úkolů.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody:

Semináře, na kterých studenti přednášejí vypracované otázky k bakalářským zkouškám režie a dramaturgie, doplňované výkladem pedagoga.

Hodnoticí metody a kritéria:

Aktivní účast na seminářích. Vypracování přidělených otázek a jejich výklad.

Webová stránka předmětu:

Poznámka:

Rozvrh na zimní semestr 2012/2013:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2012/2013:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

• Herectví činoherního divadla (Mgr.) (povinný předmět)