Hudební dramaturgie 1

Garant předmětu:

Jiří ŠTILEC

Jméno vyučujícího (jména vyučujících):

Jiří ŠTILEC

Výsledky učení dané vzdělávací složky:

Schopnost aplikace znalostí z dějin hudby, hudební estetiky a praktického hudebního života na tvorbu programu v různých médiích a institucích, šířících hudební tvorbu. Tedy zejména v opeře aj. hudebních divadlech, v koncertním životě, rozhlasech a televizích, firmách produkujících trvalé nosiče zvuku, filmu aj.

Forma studia:

Předpoklady a další požadavky:

Požadavky: Vytvoření zadaných projektů z oborů operní a koncertní dramaturgie, cyklů koncertů a festivalů, jejich přednesení před kolektivem posluchačů a pedagogem, jejich obhájení v seminární diskusi. Seminární úkoly jsou na bakalářském stupni jsou přitom méně náročné.

Doporučené volitelné vzdělávací složky:

Žádné další nepovinné vzdělávací složky.

Obsah kurzu:

Stručná osnova předmětu: Přednášková část: Co je dramaturgie. Speifika hudební dra-maturgie v jednotlivých typech prezentace hudby..Dramaturgie operního divadla, rozdíly me-zi různými typy operního divadla, pěvecké obory a hudebně dramatické typy. Koncertní dra-maturgie. Rozdíly jednotlivých způsobů, jejich věcná povaha i zvyklosti. Jednotlivé koncerty, cykly koncertů, festivaly. Nejdůležitější domácí i světové hudební festivaly. Seminární část se věnuje především úkolům posluchačů - dramaturgickým návrhům pro jednotlivé způsoby veřejné prezentace hudebního umění V těchto pracích i v diskusi se uplatňují zásady, obvyklé v současné praxi, a hodnotí se. nápaditost jejich autorů.

Sylabus předmětu: Rozsah a obsah pojmu dramaturgie ve smyslu, kterým se předmět zabývá: tvorba a skladba programových celků. Jeho původ v divadelní praxi, kde získal také svůj název. Předmět se nezabývá náplní pojmu dramaturgie ve smyslu struktury skladeb, je-jich vnitřního autorského uspořádání apod. Pro tyto postupy má česká hudební teorie jiné, přesnější a a systematicky hierarchizované terminologické vybavení. Výklad charakterizuje práci divadelního dramaturga, shodné i odlišné momenty jeho práce s hudební dramaturgií.

Dramaturgie hudebního divadla. Dramaturgie opery, složitost koordinace její dramatické povahy a hudby. Typy operních divadel: malá a komorní, střední, velká a jejich meze při vý-běru titulů. Významná role respektování nejen pěveckých oborů, ale i hudebně dramatických typů, výklad o nich. Úloha a minimální složení orchestru a prostoru pro něj. Výběr představi-telů operních rolí. Problematika upravování oper a současné inovace jejich poslání i autor-ských tvarů. Vůdčí role šéfa opery a dirigenta v dramaturgii celých sezón i inscenací jednotli-vých děl. Dramaturgie baletu, scénického melodramu a dalších divadelních žánrů s významným podílem hudby.

Koncertní dramaturgie. Vývoj podoby veřejného koncertu od začátků podnikání v této oblasti přes zvyklosti v romantismu až k dnešní převažující podobě. Různé druhy koncertů v dnešním profesionálním hudebním životě: jednotlivý koncert bez vazby k jiným zřetelům a důležitost jeho hlavního dramaturgického zřetele, je-li to koncert s vůdčím zřetelem interpre-tačním či repertoárovým a jejich vzájemné vyvážení nebo naopak vyhranění. Zvláštní povaha koncertů slavnostních k různým příležitostem, autorských, s uplatněním významné interpre-tační osobnosti apod. Jak ovlivňuje dramaturgii jedinečnost koncertu či jeho zařazení v rámci cyklu či festivalu. Zvláštní povaha matiné, recitalu, koncertních vystoupení spojených s jinými příležitostmi, jako jsou programy v prostorách výtvarných výstav apod. Dnešní zvyk-losti trvání jednotlivých koncertů a jejich mezí, případný časový prostor na přídavky, rozdíly při jednotlivých typech koncertů. Problém poměru jednoty a kontrastu (slohového, žánrového apod.) ve skladbě programu. Vyvážení nebo poměr různé závažnosti v rovnoměrných nebo i nerovnoměrných polovinách koncertu, na který jej dělí obvyklá přestávka. Koncerty bez pře-stávky. - Tištěný program koncertu: které údaje o skladateli a skladbě by měl mít na straně s přehledem programu. Výhodný rozsah a obvyklá struktura výkladového textu. Cyklus kon-certů, význam jeho přesného vymezení a koncepce. Otázka prezentace výkladových textů v rámci cyklu koncertů a popř. i festivalu: mají být shrnuty v jedné obsáhlejší programové brožuře či dokonce knížce, či jsou vhodnější letáky pro jednotlivé večery? Festival. Různé typy fesitvalů - hudební i mezioborové, žánrově vyhraněné, jiná obsahová kritéria. Charakte-ristika nejvýznamnějších světových i domácích festivalů hudebních či s významným podílem hudby.

Doporučená nebo povinná literatura:

Učebnice či shrnující literární kompendium hudební dramaturgie neexistuje. Je to činnost tak rozmanitá a vázaná na specifickou povahu každého individuálního či kolektivního interpreta (orchestru, operního souboru, pěveckého sboru, komorního tělesa, sólisty) či i instituce, na znalosti, zkušenosti a fantazii dramaturga, že se nějakému závaznému shrnutí pravidel vzpírá. Důležité jsou znalosti dějin hudby a hudebního repertoáru. V této souvislosti doporučuji literaturu, uvedenou u předmětu Dějiny hudby 1 až 4 a dále tyto tyto knižní tituly:

Anna Hostomská: Opera. Průvodce operní tvorbou, Praha 1955 a další vydání

Ladislav Šíp: Česká opera a její tvůrci. Průvodce, Praha 1983

Mirko Očadlík: Svět orchestru, Průvodce tvorbou orchestrální. I. Klasikové a romantikové, Praha 1942 a další vydání, II České orchestrální skladby 1946 a další vydání

Miloš Schnierer: Svět orchestru, Brno1997 ad.

Jaromír Havlík: Česká symfonie 1945-1980, Praha 1989

Miloš Hons: Hudba zvaná symfonie, Praha 2005

Jaroslav Smolka: Česká kantáta a oratorium, Praha 1970

Partie s rozbory a charakteristikami skladeb zejména z obsáhlejších monografií významných skladatelských osobností, např.

Romain Rolland: Ludwig van Beethoven. Velká tvůrčí období, 5 sv., česky Praha 1957-61

Dílo a život Bedřicha Smetany, sv. 1 Karel Janeček: Smetanova komorní hudba, Praha 1978, sv. 2 Jaroslav Smolka: Smetanova vokální tvorba, Praha 1980, sv. 3 a 4 Jaroslav Jirá-nek: Smetanova operní tvorba I a II, Praha 1984 a 1989, sv. 5 Jaroslav Smolka: Smetanova symfonická tvorba, Praha 1984

Otakar Šourek: Život a dílo Antonína Dvořáka, 4 sv., 2 a 3Praha 1954-57 aj. monografie

Dějiny významných hudebních institucí a sborníky k jejich jubilejím, jako je

Zdeněk Nejedlý: Opera Národního divadla, 2 sv., Praha,1935, 1936 a 21949

František Pala: Opera Národního divadla v období O. Ostrčila, 4 sv., Praha 1963 ad.

Karel Mlejnek: Česká filharmonie. Deset kapitol ze stoleté historie orchestru, Praha 1996 a starší literatura tam uvedená

100 let České filharmonie. Historie, osobnosti, kontexty. Sborník z mezinárodní muzikolo-gické konference 17. a 18. 10 1996

Vladimír Šefl: Smetanovo kvarteto, Praha 1970

Katalogy repertoáru různých institucí a médií, jako je

Katalog orchestrálních notových materiálů, uložených v archivech Čs. rozhlasu, zpracovali Emil Hradecký a Milada Rutová, Praha 1964

Hudební slovníky a encyklopedie, přinášející přehledy tvorby jednotlivých autorů, jako je

Československý hudební slovník osob a institucí, 2 sv. Praha 1963 a 1965

Grove´s Dictionary of Musik and Musicians, 5London 1966, The New Grove´s Dictionary of Music and Musicians, 1London 1980, 2London, New York 2001, with corrections 2002

a dále programové souhrny i sezónní brožury orchestrů a jiných pořadatelských institucí, fes-tivalů aj.

Mnohem důležitější, než tuto literaturu souvisle přečíst, je naučit se v ní hledat a pracovat s ní.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody:

Hodnoticí metody a kritéria:

Webová stránka předmětu:

Poznámka:

Rozvrh na zimní semestr 2013/2014:

	06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
Út	místnost 2026 Učebna KTDH 2026 (Lichenštejnský palác) ŠTILEC J. 13:40–15:10 (přednášková par. 1)
St
Čt
Pá

Datum	Den	Čas	Vyučující	Místo	Poznámky	Č. paralelky
	Út	13:40–15:10	ŠTILEC J.	Učebna KTDH 2026 Lichenštejnský palác		přednášková par. 1

Rozvrh na letní semestr 2013/2014:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

• Obor Flétna (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Housle (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Klarinet (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Hoboj (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Fagot (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Lesní roh (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Trubka (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Pozoun (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Tuba (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Klavír (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Varhany (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Cembalo (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Viola (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Violoncello (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Kontrabas (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Harfa (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Kytara (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Bicí nástroje (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Zpěv (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Operní režie (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Hudební teorie (Bc) (povinný předmět další)
• Obor Skladba (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Hudební režie (Bc) (povinný předmět další)
• Obor Dirigování (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Hudební management (Bc) (povinný předmět další)
• Obor Zvuková tvorba (Bc) (povinný předmět další)
• Obor Bicí nástroje-jazz (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Saxofon-jazz (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Klavír-jazz (Bc) (povinně volitelný předmět)
• Obor Kontrabas-jazz (Bc) (povinně volitelný předmět)