Seminář historie a teorie divadla 2
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
201SHE2 | Z | 1 | 2/T | česky | letní |
- Garant předmětu:
- Zuzana SÍLOVÁ
- Jméno vyučujícího (jména vyučujících):
- Zuzana SÍLOVÁ
- Výsledky učení dané vzdělávací složky:
-
Systematická reflexe základních problémů a otázek spojených se vznikem a vývojem dramatického umění, analýza konkrétních příkladů ze současné jevištní praxe. Probírání otázek k bakalářské zkoušce.
- Forma studia:
-
Semináře, písemné zpracování přidělených otázek a jejich výklad.
- Předpoklady a další požadavky:
-
Úspěšné absolvování všech předmětů a seminářů, které se v bakalářském stupni studia režie a dramaturgie týkají divadelní historie a teorie.
- Doporučené volitelné vzdělávací složky:
-
Sledování různých způsobů aktuální interpretace klasických děl u nás i ve světě.
- Obsah kurzu:
-
Seminář dovršuje bakalářské studium teoretických otázek oboru režie a dramaturgie podle konvolutu ozázek k bakalářské zkoušce.
Otázky z činoherní režie:
1. Konvencionální a expresivní chování a (dramatické, ev. scénické) jednání.
2. Rozehrávání situace a (realisticko-psychologické a komediální či obrazově artistní) způsoby jeho motivace.
3. Rozehrávání situace a herecká, scénografická a specificky režijní účast na vytváření dramatického prostoru.
4. Situace a děj: rozehrávání v prostoru a průběh v čase.
5. Příběh a hrdina, zápletka a charakter s ohledem na obecnou problematiku zpodobování a jednání v dramatu a v divadle.
6. Herecké a mimoherecké prostředky rozvíjení jevištního jednání a jejich vztah v různých (historicky zakotvených) žánrech a stylech činoherní tvorby.
7. Dramatické a herecké, ev. jevištní (žádoucí) napětí; napětí a uvolnění contra přepětí (křeč) a povolenost.
8. Psychosomatické předpoklady hereckého projevu a možnosti jejich tvořivého využití; herecká individualita a herecký typ.
9. Psaný text a (kultivovaný) herecký mluvní projev, ortoepie a porušování pravidel v souvislosti se stylizací.
10. Próza a verš a jeho využívání v evropské činohře.
11. Přirozenost a (výtvarná) stylizace: režijní a scénografické, resp. režijně-scénografické řešení.
12. Kompozice, artikulace (členění) a rytmus a vztahu jedn. elementů a (rovin, vrstev) dramatického a scénického celku.
13. Překlad a adaptace v přísném i obrazném smyslu, v jehož rámci je „překladem“ a „adaptací“ každá inscenace.
14. Interpretace a/nebo (sebe)výpověď: vcítění a odstup, imagi-nace a racionální analýza, pochopení a sebevyjádření.
15. Režisér a jeho partneři: režie jako provokace (vytváření podmínek) k tvořivé účasti všech na společném díle.
Otázky z činoherní dramaturgie
1. Divadlo (scénické umění) a slovní (psaný) text a jeho možné typy, které se uplatňovaly a uplatňují v evropské činohře.
2. Vyprávění a předvádění z hlediska dramatu (dramatičnosti) a scénování (scéničnosti).
3. Scénické rozehrávání dramatické situace a (realisticko-psychologické a komediální či výtvarné aj.) způsoby jeho motivace.
4. Situace a děj: scénické rozehrávání v prostoru a průběh v čase.
5. Příběh a hrdina, zápletka a charakter s ohledem na obecnou problematiku zpodobování a jednání v dramatu a v divadle.
6. Herecké a mimoherecké prostředky rozvíjení jevištního jednání a jejich vztah v různých (historicky zakotvených) žánrech a stylech činoherní tvorby.
7. Dramatické a herecké, ev. jevištní (žádoucí) napětí; napětí a uvolnění contra přepětí (křeč) a povolenost.
8. Psychosomatické předpoklady hereckého projevu a možnosti jejich tvořivého využití; herecká individualita a herecký typ.
9. Řeč a mluva; ortoepie a porušování pravidel v souvislosti se stylizací.
10. Próza a verš a jeho využívání v evropské činohře.
11. Přirozenost a stylizace: styl, stylizace a stylizovanost v dramatu a scénickém projevu.
12. Kompozice, artikulace (členění) a rytmus a vztahu jedn. elementů a (rovin, vrstev) dramatického a scénického celku.
13. Překlad a adaptace v přísném i obrazném smyslu, v jehož rámci je „překladem“ a „adaptací“ každá inscenace.
14. Interpretace a/nebo (sebe)výpověď: vcítění a odstup, imaginace a racionální analýza, pochopení a sebevyjádření.
15. Rozdíl pozice kritika a teoretika a „praktického“ dramaturga v divadle.
- Doporučená nebo povinná literatura:
-
Literatura je zadávána na základě konkrétních úkolů.
- Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody:
-
Semináře, na kterých studenti přednášejí vypracované otázky k bakalářským zkouškám režie a dramaturgie, doplňované výkladem pedagoga.
- Hodnoticí metody a kritéria:
-
Aktivní účast na seminářích. Vypracování přidělených otázek a jejich výklad.
- Webová stránka předmětu:
- Poznámka:
- Rozvrh na zimní semestr 2013/2014:
- Rozvrh zatím není připraven
- Rozvrh na letní semestr 2013/2014:
-
06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po Út St Čt Pá Datum Den Čas Vyučující Místo Poznámky Č. paralelky Po 10:00–11:30 SÍLOVÁ Z. Učebna
Karlova 26, Praha 1přednášková par. 1 - Předmět je součástí následujících studijních plánů:
-
- Režie a dramaturgie činoherního divadla (Bc.) (povinný předmět)