Interpretační seminář 6

Garant předmětu:

Jana PILÁTOVÁ

Jméno vyučujícího (jména vyučujících):

Jana PILÁTOVÁ

Výsledky učení dané vzdělávací složky:

Naučit studenty pozornému čtení, učinit čtení životní potřebou, tj. prokázat jeho smysluplnost.Naučit studenty pozornému čtení a hledání souvislostí „teorie“ s praktickou divadelní prací. V návaznosti na předchozí interpretační semináře (hlavně Interpretační seminář 5) přejít k četbě textů o dramatičnosti, o divadle a divadelnosti, o hře a hravosti a o proměnách funkce divadla a hry v různých kulturách a obdobích; v souvislosti s tím i o proměnách herectví, divadelního prostoru, režiséra, dramatika a dalších účastníků divadelní tvorby, o proměnách pojmu „divadla“ a dalších klíčových pojmů, užívaných k charakteristice toho kterého projevu divadelnosti.

Forma studia:

Na základě vlastního studia zadaných textů v semináři interaktivní rozvíjení témat v historickém kontextu. Občas s pomocí videozáznamů, občas s návštěvou vybraných představení, propojování sféry idejí se sférou realizace.

Předpoklady a další požadavky:

Absolutorium předchozích dvou ročníků interpretačního semináře a absolutorium interpretačního semináře 5.

Doporučené volitelné vzdělávací složky:

Vlastní návrhy studentů - upozorňování na aktuální teoretické i praktické příspěvky k tématům, probíraným na semináři.

Obsah kurzu:

Na nižším stupni je východiskem vždy dramatický text a všechny nároky, které na čtenáře klade.

První ročník je celý věnován dílu Shakespearovu.

Ve druhém ročníku čtou studenti texty (a sledují témata) divadla novodobého,zvláště s prvkem tematizace divadla;

ve třetím ročníku (nepovinném) se seznamují s metatexty, aby poznali, jak divadlo samo sebe vnímá a jaké možnosti má v té které sociálně kulturní situaci.

Východiskem je zadaný text a jeho podrobná interpretace. Od nejstarších textů (Aristoteles, Bharata) k Diderotovi, Lessingovi a dalším klasickým autorům míříme k moderním divadelníkům a reformátorům divadla z počátku dvacátého století a pak ke „druhé divadelní reformě“ (Artaud, Grotowski, Schechner). Jde o základní představu o rozpětí a proměnlivosti smyslu divadla a kontextech a důsledcích těchto proměn pro divadelní praxi.

Doporučená nebo povinná literatura:

Vybrané kapitoly z následujících publikací, výběr podle studijních kontextů a předchozího vzdělání účastníků:

ARISTOTELES. Poetika.Překlad J.Novákové

ARTAUD, Antonin.Divadlo a jeho dvojenec. Týž Texty I. Herrmann a synové. 1994, 1995

BHARATA in KALVODOVÁ, Dana, ZBAVITEL, Dušan: Pod praporem krále nebes. Odeon, Praha 1987, s.11-36

BRAUN, Kazimierz. Druhá divadelní reforma? Div. ústav, MLK, DAMU, JAMU 1993, 171 s. Přel. J.Vondráček, Týž: Divadelní prostor. Přel. Jiří Vondráček, DAMU 2001

BRECHT, Bertolt. Myšlenky. ed. Jan Grossman, přel. Ludvík Kundera. Čs. spisovatel 1958

BROOK, Peter. Pohyblivý bod: Čtyřicet let divadelního výzkumu 1946-1987. Přel. Jan Hančil. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1996. 248 s. Týž: Prázdný prostor. Přel. Alois Bejblík. Praha: Panorama, 1988. 232 s.

CRAIG, Edward Gordon: O divadelním umění. Přel. Milan Lukeš. Divadelní ústav,Praha 2006, 207 stran.

ČECHOV, Michail. Hercova cesta. překl. a ed. Zoja Oubramová. Panorama 1990 . 220 s.

DIDEROT, Denis. Herecký paradox.

ECO, Umberto: Meze interpretace

GROTOWSKI, Jerzy. Divadlo a rituál. SaD 9, 1991, s.52-60. Přel. Jana Pilátová.--- Performer. SaD 3, 1999, s. 101 - 104. přel. Jana Pilátová

HONZL, Jindřich. Pohyb divadelního znaku. In: Odkaz české divadelní avantgardy. Eds. Ljuba Klosová a Ludmila Kopáčová. Divadelní ústav Praha 1990, s. 53 - 67

LEHMANN, Hans Thies. Postdramatické divadlo. Prel. Anna Grusková a Elena Diamantová. Bratislava: Divadelný ústav, 2007. 368 s.

OSOLSOBĚ, Ivo. Mnoho povyku pro semiotiku. Nakladatelství „G“ Brno 1992, 223s.

PAVIS, Patrice. Divadelní slovník: slovník divadelních pojmů. Přel. Daniela Jobertová. Praha: Divadelní ústav, 2003. s. 496.

STEHLÍKOVÁ Eva. Antické divadlo. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum, 2005. 384 s.

SCHERHAUFER, Petr. Čítanka z dejín divadelnej réžie: od Goetheho a Schillera po Reinhardta. Bratislava: NOC, 1998. 328 s. Týž: Čítanka z dejín divadelnej réžie: od futuristov po Ejzenštejna. Bratislava: Divadelný ústav, 1999. 368 s.

ZICH, Otakar: Estetika dramatického umění. Melantrich 1931

Ostatní materiály vzejdou vždy přímo z konkrétních seminářů.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody:

Společná návštěva vybraných představení a rozpravy o jejich realizaci a kontextech. Pokusy o psaní kritik, úvahových pasáží diplomových prací apod., práce s citáty, s popisy, s argumentací.

Hodnoticí metody a kritéria:

Po zimním semestru zápočet na základě seminární aktivity, prezence (75%) a ústní seminární práce, diskutované na kolokviu. Student má odpovědět na otázku, kterou si sám zformuloval; odpověď se má opírat o hlubší studium některého probíraného tématu, o vlastní studium odborné literatury a o komplementární příklad z divadelní praxe (dílo, které mohou znát i ostatní studenti, možné je i video). Po letním semestru týž typ práce písemně a text rozeslaný předem, aby diskuse byla konkrétnější.

Webová stránka předmětu:

Poznámka:

Pro studenty 3. ročníku

Rozvrh na zimní semestr 2013/2014:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2013/2014:

	06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
Út	místnost R313 Učebna (Karlova 26, Praha 1) PILÁTOVÁ J. 09:00–10:30 (paralelka 1)
St
Čt
Pá

Datum	Den	Čas	Vyučující	Místo	Poznámky	Č. paralelky
	Út	09:00–10:30	PILÁTOVÁ J.	Učebna Karlova 26, Praha 1		paralelka 1

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

• Herectví se zaměřením na autorskou tvorbu a pedagogiku (Bc.) (volitelný předmět)
• Herectví se zaměřením na autorskou tvorbu a pedagogiku - 3 leté (Mgr.) (volitelný předmět)