Základy dramaturgie I. 3
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
205ZAA3 | ZK | 3 | 10/S | česky | zimní |
- Garant předmětu:
- Jméno vyučujícího (jména vyučujících):
- Výsledky učení dané vzdělávací složky:
-
1. Seznámit posluchače s dramaturgií jako specifickou a nezastupitelnou složkou inscenačního procesu v divadle/ divadle hraném dětmi.
2. Naučit se používat nástroje, které nabízí teorie dramatu a literatury k analýze a interpretaci dramatického textu.
3. Získané poznatky a zkušenosti umět tvůrčím způsobem aplikovat na potřeby divadla hraného dětmi.
- Forma studia:
-
čtení dramatických textů a jejich analýza; sledování záznamů inscenací a jejich analýza; diskuse
- Předpoklady a další požadavky:
-
1. Obecná znalost české a světové dramatické literatury.
2. Základní orientace v literární teorii.
3. Schopnost analýzy a reflexe.
- Doporučené volitelné vzdělávací složky:
-
Nejsou žádné nepovinné složky nutné pro absolvování tohoto předmětu.
- Obsah kurzu:
-
Základy dramaturgie jsou zaměřeny na objasnění základních pojmů z oblasti teorie dramatu a porozumění způsobům, jakými může být koncipováno dramatické dílo a co tvoří podstatu jeho dramatické účinnosti.
Osnova:
- Dramatická postava a jevištní postava
- Žánry dramatu
- Dramaturgický rozbor
- Epické drama a divadlo
- Doporučená nebo povinná literatura:
-
ARISTOTELÉS. Poetika. Přel. Julie Nováková. 5. vyd. Praha: Orbis, 1962. 96 s.
CÍSAŘ, Jan. Vývoj divadelního jazyka. České Budějovice: Krajské kulturní středisko České Budějovice, 1990. 134 s. ISBN 80-85028-36-0.
---. Základy dramaturgie I: Situace. 2., dopl. vyd. Praha: AMU, Divadelní fakulta, katedra činoherního divadla, 1999. 142 s. ISBN 80-85883-49-X.
---. Základy dramaturgie. II. Dramatická postava. Praha: AMU, Divadelní fakulta, katedra činoherního divadla, 2002. 168 s. ISBN 80-7331-903-9.
FREYTAG, Gustav. Technika dramatu. Přel. Jaroslav Žert. Praha: Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol, 1944. 184 s. Knihovna divadelního prostoru, sv. 6, řada C, 1944. Přel. z: Technik des Dramas [1873].
HOŘÍNEK, Zdeněk. Cesty moderního dramatu. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1995. 164 s. ISBN 80-900066-8-X.
---. Divadlo mezi modernou a postmodernou. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1998. 208 s. ISBN 80-902482-3-3.
---. Drama, divadlo, divák. Brno: JAMU, 1991. 120 s. ISBN 80-85429-02-0.
---. Dráma, divadlo, divák. Prel. Dana Lehutová. Bratislava: Tatran, 1985. Čítanie študujúcej mládeže, sv. 176. 336 s.
---. Kniha o komedii. Praha: Scéna, 1992. 160 s. Ed. Ledeburský palác, sv. 3. ISBN 80-85-214-12-1.
---. Úvod do praktické dramaturgie. Praha: ÚKVČ, 1981. 92 s.
JOSKOVÁ, Zdena. Dramaturgie a dramatika v divadle hraném dětmi. Tvořivá dramatika. 1999, roč. X, č. 1, s. 1 - 13. ISSN 1211-8001.
KERR, Walter. Jak nepsat hru. Přel. Milan Lukeš. Praha: Orbis, 1963. 228 s. Přel. z: How not to write a play [1955].
KOVALČUK, Josef. Autorské divadlo 70. let: (Vztah scénáře a inscenace). Praha: ÚKVČ, 1982. 84 s. Knihovnička amatérského divadla, sv. 5.
---. Od tématu ke scénáři: Příprava inscenace v autorském divadle. Brno: Městské kulturní středisko, 1985. 56 s.
---. Znaky autorského divadla. In KOVALČUK, Josef aj. Divadelní studie: Sborník přednášek. Brno: JAMU, 1991. ISBN 80-85429-05-5.
KRAUS, Karel. Divadlo ve službách dramatu. Praha: Divadelní ústav, 2001. 640 s. ISBN 80-7008-113-9.
LEHMANN, Hans Thies. Postdramatické divadlo. Prel. Anna Grusková a Elena Diamantová. Bratislava: Divadelný ústav, 2007. 368 s. Ed. Svetové divadlo. Prel. z: Postdramatisches Theater. ISBN 978-80-88987-81-9.
LUKEŠ, Milan. Umění dramatu. Praha: Melantrich, 1987. 238 s. Ed. Esteticka divadelní a filnové tvorby.
MACHKOVÁ, Eva. O sani s mnoha hlavami: Dramaturgie a dramatika dětského divadla. Praha: Pražské kulturní středisko, 1990. 58 s. Sešity dramatické výchovy, sv. 8. ISBN 80-85040-05-0.
PAVIS, Patrice. Divadelní slovník: slovník divadelních pojmů. Přel. Daniela Jobertová. Praha: Divadelní ústav, 2003. s. 496. Přel. z: Dictionnaire du Théâtre [1996]. ISBN 80-7008-157-0.
PAVLOVSKÝ, Petr (ed.). Základní pojmy divadla: Teatrologický slovník. Praha: Libri; Praha: Národní divadlo, 2004. 352 s. ISBN 80-7277-194-9 (Libri); ISBN 80-7258-171-6 (Národní divadlo).
RICHTER, Luděk. Praktická dramaturgie v kostce. Praha: Společenství pro pěstování divadla pro děti a mládež Dobré divadlo dětem, 2003. 60 s. ISBN 80-902975-1-X.
SZONDI, Peter. Teória modernej drámy. Prel. Ernest Marko. Bratislava: Tatran, 1969. Prel. z: Theorie des modernen Dramas 1880-1950 [1956]. 176 s.
URBANOVÁ, Alena. Mýtus divadla pro děti. Praha: ARTAMA-IPOS, 1993. 70 s. ISBN 80-7068-063-6.
VŠETIČKA, František. Stavba dramatu: O kompoziční poetice ruského, polského a slovenského dramatu. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996. 144 s. ISBN 80-7067-625-6.
ZICH, Otakar. Estetika dramatického umění: Teoretická dramaturgie. 2. vyd. Praha: Panorama, 1987. 416 s.
- Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody:
-
přednáška, seminář
- Hodnoticí metody a kritéria:
-
Kredity jsou uděleny na základě:
aktivity na přednáškách a seminářích.
Během semestru se vyžaduje samostatná četba a aktivní účast v diskusích na seminářích, která je podmínkou k získání zápočtu.
Ke zkousce je treba predlozit analyzu a interpretaci zadaneho dramatickeho textu nebo dramatizace a jeji predlohy.
- Webová stránka předmětu:
- Poznámka:
- Další informace:
- Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje
- Předmět je součástí následujících studijních plánů:
-
- Dramatická výchova - tříleté kombinované (Mgr.) (povinný předmět)