Základy tvorby audiovizuálního obrazu 2

Garant předmětu:

Vít KLUSÁK

Jméno vyučujícího (jména vyučujících):

Vít KLUSÁK

Výsledky učení dané vzdělávací složky:

1. Představit posluchačům filmové médium jako svébytný způsob interpretace s bohatou škálou výrazových prostředků.

2. Osvětlit jim základní pravidla filmové řeči.

3. Naučit je ovládat kameru, aby se jakožto dokumentaristé dokázali chopit role kameramana.

4. Seznámit je s výrazovými prostředky filmu natolik, aby dokázali režijně vést natáčení Autorské reportáže a Mého pohledu (jedná se o filmy prvního ročníku KDT).

5. A přitom je nezbavit nepoučené radosti z filmu, kterou zažili, když něco poprvé natočili.

Forma studia:

Seminář, analýza ukázek z filmů, realizace praktických cvičení, diskuze.

Příklad videocvičení, při kterém musí student formálně charakterizované typy záběrů naroubovat na krátký situační příběh.

Videocvičení ŠTAFETA

Jediné vodítko k ději: musí obsahovat scénu setkání 2 lidí, při kterém si něco (drobného nebo i velkého) předají. Bude-li schopni etudu při využití následujícího výčtu typů záběrů pointovat, budu jen rád. Film nesmí obsahovat dialogy, střihejte do kamery.

Setkání musí obsahovat tyto typy záběrů, pořadí však není určeno!

1. Použijte VC, C, PC, PD, D a VD (neboli vystřídejte všechny typy šířek)

1B. Makrodetail oka nebo ucha

2. Panoramu (kamera vede pohled).

3. Motivovaný švenk (kamera sleduje pohyb).

4. Přeostření. (použijte objektiv s delší ohniskovou vzáleností a nízké clonové číslo)

5. Výrazný podhled.

6. Kolmý nadhled.

7. Jednu jedinou transfokaci, která divákovi něco podstatného odhalí.

8. Vystavěný dynamický záběr z ruky (vše ostatní ze stativu!).

(Pozn.: ?vystavěným záběrem? mám na mysli, že choreografie před kamerou i pohyb kamery bude předem promyšleně určen, tedy že se nebude jednat o pouhý běh kamery za někým)

9. Záběr, v němž se podstatné odehraje ve druhém plánu

10. Nezvyklý záběr Karlova mostu.

11. Subjektivní pohled.

12. Záběr s diagonální kompozicí. Diagonála je úhlopříčka.

13. Kompozici se zřetelným barevným akcentem.

14. Odraz = reflex (výloha, louže, nebo něco nápaditějšího).

15. Noční záběr se siluetou.

16. Průhled (zpoza okna, skrz křoví...)

Předpoklady a další požadavky:

Základní znalost práce s digitálním fotoaparátem a videokamerou.

Doporučené volitelné vzdělávací složky:

Nejsou žádné nepovinné složky nutné pro absolvování tohoto předmětu.

Obsah kurzu:

Předmětem našeho zájmu bude filmová řeč. Budeme tedy větší důraz klást na formu: jak to natočit...avšak akademická poučka poučuje, že forma je od obsahu neoddělitelná, takže se pokaždé budeme ptát, proč právě TOTO točit právě TAKHLE a ne JINAK??

Filmová řeč = budeme se učit mluvit filmem. Umět mluvit, vyprávět filmem je totéž jako mluvit finsky, nebo jinou cizí řečí.

Naučit se cizí řeč a napsat v ní knihu. Nejen se v ní domlouvat, ale i tvořit. Nebo ji dokonce proměňovat. (Fousatá výzva, která by ale měla zaznít.)

Film disponuje specifickým způsobem vyprávění: tím se odlišuje od divadla, literatury, fotografie apod. Když ty filmu vlastní prostředky nepoužíváte, tak ho vlastně zneužíváte k tomu jinému: zaměňujete jej s divadlem, literaturou, nebo fotografií, okrádáte jej o to, čím je. (JE filmem.) Matoucí na tom je, že film si z výše vyjmenovaných tvořivých odvětví hodně půjčuje, to ale neznamená, že by měl přestat být sám sebou.

Ruchový mikrofon na kameře svádí k natáčení keců (příklad záměny filmu s rozhlasem)! Kamera není diktafon a synchronní kamera byla prvním hřebíkem do rakve skutečného (kinematografického, nerozhlasového) filmu. A pak taky: „Neoznamovat, co uvidíme; nevyprávět, co jsme viděli.“ (Jean-Claud Carriere)

Potíž je v tom, že „filmsky“ rozumějí všichni.

Pozor! - rozumět a mluvit není totéž. Jsou to dvě odlišné schopnosti.

Odmala jsme pod vlivem televize a filmu a internetu a to nás naučilo audiovizuálnímu jazyku/kódu rozumět. Nenaučilo nás to jím mluvit.

Ze začátku se budeme zabývat výhradně statickým obrazem, neboli fotografií. Budeme se věnovat základům výstavby obrazu jako takového. Zásadám kompozice, úhlu a šířce záběru, rakurzu (nadhled, podhled) a budeme mluvit i o světle. K filmu přejdeme tím, že se obeznámíme se základními funkcemi videokamery = lze na ní šikovně předvádět, simulovat ovlivnitelné parametry filmového obrazu. Po tomhle základním vhledu učiníme první pokusy formulovat něco filmsky.

Praktický cíl předmětu:

Dokumentarista sám sobě štábem. Ovládnout kameru a být schopen zapojit mikrofon usnadňuje tvůrčí i ryze praktickou komunikaci s kameramanem a zvukařem, případně to dokonce umožňuje je zastoupit. Dokumentarista povětšinou situaci neinscenuje, ale sleduje a zaznamenává, na čemž se však největší měrou podílí kameraman (situace nevratně běží a kameraman rozhoduje i za režiséra, jak se ve které situaci zachová, jak záběr zarámuje apod.). A proto musí být dokumentarista schopen předmět svého zájmu (= situaci) nahlížet zejména skrz kameru. Intuitivní používání audiovizuálních konzervantů vede k radosti z hrubého materiálu: všechno natočené překvapuje a to, co se náhodou povedlo, dokonce příjemně. Potvrzením smyslu předmětu bude, když se zmíněné překvapení (a radost) vytratí a nahradí jej uvědomění, co všechno šlo v danou chvíli natočit lépe. A jak to příště udělat.

Doporučená nebo povinná literatura:

DOPORUČENÁ LITERATURA:

CARRIERE, Jean-Claude: Vyprávět příběh, Národní filmový archiv, 1995. ISBN 80-7004-081-5

JURÁČEK, Pavel: Deník, Národní filmový archiv, 2003. ISBN 80-7004-110-2

KOKOLIA, Vladimír: Slovník Grafiky II., AVU, 2008. ISBN 978-80-87108-08-6

NYKVIST, Sven: Úcta ke světlu, Paseka, 1999. ISBN 807185-268-6

MONACO, James: Jak číst film, Albatros, 2006. ISBN 80-00-01410-6

TRUFFAUT, Francois: Rozhovory Truffaut - Hitchcock, ČS filmový ústav, 1987 (lze sehnat na www.e-antikvariat.com)

VACHEK, Karel: Teorie hmoty, Herrmann a synové, 2004. ISBN neuvedeno

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody:

Seminář, odborné cvičení, dramaturgická dílna.

Část výuky v druhém semestru probíhá formou individuálních konzultací nad konkrétními náměty prváckých cvičení (Autorská reportáž a Můj pohled).

Hodnoticí metody a kritéria:

Kredity jsou uděleny na základě:

1. aktivity na seminářích

2. realizace praktických cvičení (videoúkol Štafeta a dokumentární videoklip)

Celkové hodnocení se skládá ze 40% z hodnocení aktivity na seminářích, 60% z praktických cvičení (30% za každé z výše uvedených cvičení).

Podmínky úspěšného ukončení předmětu: (aktivní) účast na seminářích, zpracování a prezentace praktických cvičení.

Webová stránka předmětu:

Poznámka:

Rozvrh na zimní semestr 2013/2014:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2013/2014:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

• Dokumentární tvorba - bakalář (oborový předmět)