English versionEnglish version
Loading...
ACADEMY OF PERFORMING ARTS IN PRAGUE

Seminář historie a teorie divadla 1

Zapsat Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
201SHD1 Z 1 2/T česky zimní
Garant předmětu:
Zuzana SÍLOVÁ
Jméno vyučujícího (jména vyučujících):
Jana CINDLEROVÁ, Zuzana SÍLOVÁ
Výsledky učení dané vzdělávací složky:

Systematická reflexe základních problémů a otázek spojených se vznikem a vývojem dramatického umění, analýza konkrétních příkladů ze současné jevištní praxe. Probírání otázek k bakalářské zkoušce.

Forma studia:

Semináře, písemné zpracování přidělených otázek a jejich výklad.

Předpoklady a další požadavky:

Orientace v dějinách českého a světového divadla, průběžné sledování novinek v oblasti české dramatiky a divadla.

Doporučené volitelné vzdělávací složky:

Sledování různých způsobů aktuální interpretace klasických děl u nás i ve světě.

Obsah kurzu:

Otázky k bakalářské a postupové zkoušce z historie a teorie činoherního divadla

(měly by podnítit ke stručné úvaze doložené konkrétními příklady; tato úvaha by měla vycházet nejenom ze získaných znalosti, ale i z domýšlení vlastních zkušeností ze „scénické tvorby“)

1. Původ a podstata evropské činohry (divadlo a drama, dramatičnost a scéničnost a jejich proměňující se vztahy od renesance k dnešku)

2. „Komediantská“ a „literární“ vývojová linie evropské činohry (střídání klasicky „pravidelných“ vzdělaneckých a komediantsky uvolněných tendencí, výchovné a zábavné zaměření a jejich spor i doplňování v průběhu vývoje evropské činohry s příslušnými hereckými a příp. i scénografickými konsekvencemi)

3. Vývoj a podstata činoherních žánrů (klasicky přísné žánrové dělení na klasickou tragédii a klasickou komedii i zvlášť vydělovanou frašku jako původně lidový a pak „pokleslý“ žánr, a žánrový synkretismus a souvislosti jejich zápasu ve vývoji evropské činohry)

4. Monolog/ičnost/ a dialog/ičnost/ ve vývoji a při tvorbě činohry (od formy jazykového vyjádření a její souvislosti se samotným vznikem činohry a vývojem stylů k monologičnosti či dialogičnosti ve vztazích mezi původci činoherních děl)

5. Složky činoherního díla a vývojové proměny jejich vztahů (od nadvlády autora, příp. velkých hereckých osobností k režisérskému, příp. scénografickému divadlu, Gesamtkunstwerk a montáž)

6. Text dramatu a scénické dílo (vztah verbálních a mimoverbálních, akustických a vizuálních, slovesných a výtvarných elementů v celku inscenace i v herecké tvorbě, jak se projovoval ve vývoji evropské činohry a jaký je v různých případech v současné praxi)

7. Přirozenost a stylizace ve vývoji evropské činohry (evropské herectví a každodenní chování a proměny jejich vztahu, klasicismus, resp.romantismus a realismus, resp.civilismus, poezie a próza, hovorový jazyk a verš, stylovost a stylizovanost, příp. čistota stylu a stylový synkretismus v dramatu, herectví i režii)

8. Způsoby vytváření jevištní postavy v evropské činohře (odstup a ztotožnění, prožívání a představování, resp. Stanislavskij a Brecht a jejich předchůdci i následovníci, tvorba postavy a hercovo „sebevyjádření“, dramatická, resp. herecká postava a její elementy a jejich vazby s ostatními elementy dramatického, resp. scénického celku)

9. Od dramatické situace k jednání v jevištním prostoru (dramatická situace a mizanscéna, divadelní, jevištní a dramatický prostor a jeho cítění, situace a děj, prostor a čas, ilustrace textu a režijní a herecká „fabulace“)

10. Text a podtext, „vnějšek“ a „vnitřek“ (obraz a výraz, konvencionální a expresivní chování, přístup „zvnějšku“ a na základě psychologické motivace, psychologicko-realistické a „nepsychologické“ žánry a styly v dramatu i herectví)

11. Dva směry jevištní komunikace a jejich důsledky a proměny (komunikace mezi jevištěm a hledištěm a komunikace mezi jevištními partnery v postavě i mimo postavu, divadelní konvence a spontánní projev „bez ohledu na publikum“, výraz a sdělení)

12. Přirozený (národní) jazyk a jazyk činohry (činohra jako divadelní druh, kde se „stále“ či „hlavně“ mluví, stav divadla a stav jazyka /viz české 19. století/, jazyk a mluva, spisovnost a „přirozenost“, resp. stylizovanost, divadelní kultura a kultura jazyka, resp. národa)

13. Nejvýznamnější tradice českého činoherního divadla (tradice jako rezervoár možností; které tradice jsou živé a které zůstávají /třeba ke škodě věci/ opomenuty, původnost a navazování, kontinuita a diskontinuita vývoje v českých podmínkách, české divadlo a nejdůležitější evropské divadelní tradice)

14. Základní vývojové tendence evropské činohry a jejich kořeny: Stendhalovu otázku „Racine, či Shakespeare“ lze rozmnožit: Goldoni, či Gozzi, bohatá podívaná, či chudé divadlo, oficiální („pravidelné“), či alternativní atd.; slohy a styly z hlediska historického a z hlediska typologického, činohra a sociální psychologie: styly „plebejské“ a styly „aristokratické“; smysl pro realitu a /vzpoura/ imaginace, styl a individuální psychologie)

15. Kdy (čím) začíná a (případně) končí moderní činohra (od naturalismu přes symbolismus a modernu k meziválečné avantgardě a od poválečného „neorealismu“ k absurdnímu divadlu a postmoderně; styly a módy, dobové a osobní „preference“, dílo ve vztahu k publiku a kritice, individuální tvorba a kontext)

Doporučená nebo povinná literatura:

Literatura je zadávána na základě konkrétních úkolů.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody:

Semináře, na kterých studenti přednášejí vypracované otázky k bakalářským zkouškám režie a dramaturgie, doplňované výkladem pedagoga.

Hodnoticí metody a kritéria:

Aktivní účast na seminářích. Vypracování přidělených otázek a jejich výklad.

Webová stránka předmětu:
Poznámka:
Rozvrh na zimní semestr 2014/2015:
06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
místnost K107
Učebna

(Karlova 26, Praha 1)
CINDLEROVÁ J.
11:30–13:00
(přednášková par. 1)
Út
St
Čt

Datum Den Čas Vyučující Místo Poznámky Č. paralelky
Po 11:30–13:00 CINDLEROVÁ J. Učebna
Karlova 26, Praha 1
přednášková par. 1
Rozvrh na letní semestr 2014/2015:
Rozvrh zatím není připraven
Předmět je součástí následujících studijních plánů:
Platnost dat k 16. 6. 2015