Základy dramaturgie 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu:

Jméno vyučujícího (jména vyučujících):

Výsledky učení dané vzdělávací složky:

1. Seznámit posluchače s dramaturgií jako specifickou a nezastupitelnou složkou inscenačního procesu v divadle/v divadle hraném dětmi.

2. Naučit se používat nástroje, které nabízí teorie dramatu k analýze a interpretaci dramatického textu.

3. Získané poznatky a zkušenosti dokázat tvůrčím způsobem aplikovat na potřeby divadla hraného dětmi.

Forma studia:

Čtení dramatických textů a jejich analýza; sledování záznamů inscenací a jejich analýza; diskuse.

Předpoklady a další požadavky:

1. Obecná znalost české a světové dramatické literatury.

2. Základní orientace v literární teorii.

3. Schopnost analýzy a reflexe.

Doporučené volitelné vzdělávací složky:

Nejsou žádné nepovinné složky nutné pro absolvování tohoto předmětu.

Obsah kurzu:

Základy dramaturgie jsou zaměřeny na objasnění základních pojmů z oblasti teorie dramatu a porozumění způsobům, jakými může být koncipováno dramatické dílo a co tvoří podstatu jeho dramatické účinnosti.

OSNOVA

- Dramaturgie jako funkce divadla

- Drama a dramatičnost

- Situace, dramatická situace, jevištní situace

- Dramatický konflikt

- Dramatický děj a dramatická fabule

Doporučená nebo povinná literatura:

ARISTOTELÉS. Poetika. Přel. Julie Nováková. 5. vyd. Praha: Orbis, 1962. 96 s.

CÍSAŘ, Jan. Vývoj divadelního jazyka. České Budějovice: Krajské kulturní středisko České Budějovice, 1990. 134 s. ISBN 80-85028-36-0.

---. Základy dramaturgie I: Situace. 2., dopl. vyd. Praha: AMU, Divadelní fakulta, katedra činoherního divadla, 1999. 142 s. ISBN 80-85883-49-X.

---. Základy dramaturgie. II. Dramatická postava. Praha: AMU, Divadelní fakulta, katedra činoherního divadla, 2002. 168 s. ISBN 80-7331-903-9.

FREYTAG, Gustav. Technika dramatu. Přel. Jaroslav Žert. Praha: Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol, 1944. 184 s. Knihovna divadelního prostoru, sv. 6, řada C, 1944. Přel. z: Technik des Dramas [1873].

HOŘÍNEK, Zdeněk. Cesty moderního dramatu. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1995. 164 s. ISBN 80-900066-8-X.

---. Divadlo mezi modernou a postmodernou. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1998. 208 s. ISBN 80-902482-3-3.

---. Drama, divadlo, divák. Brno: JAMU, 1991. 120 s. ISBN 80-85429-02-0.

---. Dráma, divadlo, divák. Prel. Dana Lehutová. Bratislava: Tatran, 1985. Čítanie študujúcej mládeže, sv. 176. 336 s.

---. Kniha o komedii. Praha: Scéna, 1992. 160 s. Ed. Ledeburský palác, sv. 3. ISBN 80-85-214-12-1.

---. Úvod do praktické dramaturgie. Praha: ÚKVČ, 1981. 92 s.

JOSKOVÁ, Zdena. Dramaturgie a dramatika v divadle hraném dětmi. Tvořivá dramatika. 1999, roč. X, č. 1, s. 1 - 13. ISSN 1211-8001.

KERR, Walter. Jak nepsat hru. Přel. Milan Lukeš. Praha: Orbis, 1963. 228 s. Přel. z: How not to write a play [1955].

KOVALČUK, Josef. Autorské divadlo 70. let: (Vztah scénáře a inscenace). Praha: ÚKVČ, 1982. 84 s. Knihovnička amatérského divadla, sv. 5.

---. Od tématu ke scénáři: Příprava inscenace v autorském divadle. Brno: Městské kulturní středisko, 1985. 56 s.

---. Znaky autorského divadla. In KOVALČUK, Josef aj. Divadelní studie: Sborník přednášek. Brno: JAMU, 1991. ISBN 80-85429-05-5.

KRAUS, Karel. Divadlo ve službách dramatu. Praha: Divadelní ústav, 2001. 640 s. ISBN 80-7008-113-9.

LEHMANN, Hans Thies. Postdramatické divadlo. Prel. Anna Grusková a Elena Diamantová. Bratislava: Divadelný ústav, 2007. 368 s. Ed. Svetové divadlo. Prel. z: Postdramatisches Theater. ISBN 978-80-88987-81-9.

LUKEŠ, Milan. Umění dramatu. Praha: Melantrich, 1987. 238 s. Ed. Esteticka divadelní a filnové tvorby.

MACHKOVÁ, Eva. O sani s mnoha hlavami: Dramaturgie a dramatika dětského divadla. Praha: Pražské kulturní středisko, 1990. 58 s. Sešity dramatické výchovy, sv. 8. ISBN 80-85040-05-0.

PAVIS, Patrice. Divadelní slovník: slovník divadelních pojmů. Přel. Daniela Jobertová. Praha: Divadelní ústav, 2003. s. 496. Přel. z: Dictionnaire du Théâtre [1996]. ISBN 80-7008-157-0.

PAVLOVSKÝ, Petr (ed.). Základní pojmy divadla: Teatrologický slovník. Praha: Libri; Praha: Národní divadlo, 2004. 352 s. ISBN 80-7277-194-9 (Libri); ISBN 80-7258-171-6 (Národní divadlo).

RICHTER, Luděk. Praktická dramaturgie v kostce. Praha: Společenství pro pěstování divadla pro děti a mládež Dobré divadlo dětem, 2003. 60 s. ISBN 80-902975-1-X.

SZONDI, Peter. Teória modernej drámy. Prel. Ernest Marko. Bratislava: Tatran, 1969. Prel. z: Theorie des modernen Dramas 1880-1950 [1956]. 176 s.

URBANOVÁ, Alena. Mýtus divadla pro děti. Praha: ARTAMA-IPOS, 1993. 70 s. ISBN 80-7068-063-6.

VŠETIČKA, František. Stavba dramatu: O kompoziční poetice ruského, polského a slovenského dramatu. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996. 144 s. ISBN 80-7067-625-6.

ZICH, Otakar. Estetika dramatického umění: Teoretická dramaturgie. 2. vyd. Praha: Panorama, 1987. 416 s.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody:

Přednáška, seminář

Hodnoticí metody a kritéria:

Kredity jsou udělovány na základě:

aktivity na přednáškách a seminářích.

Během semestru se vyžaduje samostatná četba a aktivní účast v diskusích na seminářích, která je podmínkou k získání zápočtu.

Webová stránka předmětu:

Poznámka:

Další informace:

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů: