English versionEnglish version
Loading...
ACADEMY OF PERFORMING ARTS IN PRAGUE
FakultyCeloškolní nabídka volitelných předmětůVšechny předmětyNápovědaECTS verze
Úvodní stránka > FAMU > Centrum audiovizuálních studií > Pentium dějin audiovize: Asijský film 1

Pentium dějin audiovize: Asijský film 1

Zapsat Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
373PDAS1 ZK 2 4/T česky zimní
Garant předmětu:
Viera LANGEROVÁ
Jméno vyučujícího (jména vyučujících):
Viera LANGEROVÁ
Výsledky učení dané vzdělávací složky:

Kurs by měl zájemcům sprostředkovat základní souřadnice jednotlivých kultur a optiku, která umožňuje porozumět filmu jako odrazu, symptomu vnitřního života vzdálené společnosti.

Forma studia:

Přednáška (45 min.) a projekce.

Předpoklady a další požadavky:

Žádné další požadavky

Doporučené volitelné vzdělávací složky:

Žádné

Obsah kurzu:

I když je přítomnost filmů z Asie v našich kinech a na televizních obrazovkách spíš událostí sporadickou, vzdělávání v tomto oboru je s ohledem na stoupající ekonomickou i kulturní dynamiku asijského teritoria stále více aktuální.

Deskripce kursu vychází především z kulturně - historického kontextu asijských zemí. Jednotlivá témata orientuje na problematiku kulturní komparace na osi Východ-Západ, kulturní komunikace i kulturních rozdílů a způsobu, jakým se odráží ve filmové tvorbě. V neposlední řadě je v programu přítomné i širší téma globalizace a její roli ve filmu.

Tento přístup umožňuje zaměřit se víc na obsahovou stránku jednotlivých filmů a sprostředkovat hlubší pohled na asijské společnosti. Budeme si všímat témata, charakteristická pro vybraná teritoria a důležitá i z hlediska jejich společenské identifikace. Koncepce takto sestavených přednášek má syntetický charakter a snaží se vyhnout encyklopedické kumulaci faktů a jmen, rovněž dosavadní praxi dělení na národní kinematografie a jejich chronologickou historii, nebo profilování jednotlivých tvůrců.

Při hierarchizaci témat budeme vycházet ze socio-kulturního referenčního rámce třech hlavních okruhů :

sinosféry

hindosféry

slamosféry

Výběr jednotlivých filmů k projekci je možné změnit, případně se může zvolit demonstrace ukázek.

Program přednášek je rozvržen na dva semestry školního roku.

Doporučená nebo povinná literatura:

Sinosféra.

Yingjin Zhang : Screening China. Center for Chinese Studies, Universtiy of Michigan. 2002

Federico Rampini: Čínské století. Dokořán. 2008

Ľubica Obuchová: Číňané 21. století. Academia 1999

Viera Langerová: Filmový zemepis : kontinentálna Čína, Hongkokng, Tchajwan. SFÚ 2010

Miriam Lowensteinová: V Koreji se Korejcům nevyhnete. Lidové noviny 2010

Jiří Janoš: Japonsko a Korea. Dramatické sousedství. Academia 2008

Antonín Líman: Mistři japonského filmu. Paseka 2012

Viera Langerová: Vietnamský tucet. Slovenské divadlo 3/2012

Hindosféra

Nasreen Munni Kabir: Bollywood. The Indian Cinema Story.Chanel 4 Books 2004

Derek Bose: Brand Bollywood. A New Global Entertainment Order. Sage Publications.2006

Lalitha Gopalan: Cinema of Interruptions. Oxford University Press 2003

William Dalrymple: Věk bohyně Kálí. Rub a líc dnešní Indie. Metafora 1999

Islamosféra

Hamid Dabashi : Close-up. Iranian Cinema, Past, Present and Future. Verso, 2001

Jean-Pierre Filiu : Apokolypsa v islámu. Volvox Globator 2009

Afshin Molavi: Toulky Persií. BB/art 2004

Asuman Suner: New Turkish Cinema. I.B.Tauris 2010

www.kinokultura.com (Střední Asie)

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody:

A/ Sinosféra

1.Filmová mapa sinosféry.

Teritorium sinosféry zahrňuje země východní Asie, ovlivněných čínskou kulturou a jejími filozoficko-náboženskými koncepcemi ? konfucianizmem, buddhizmem a taoizmem. Ve všech zemích, které patří do této oblasti ? Čína, Japonsko, Korea, Vietnam, Thajsko se rozvinuli svébytné filmové kultury.

Úvodní přednáška se bude zabývat jejich společným civilizačním základem, i tím, co je odlišuje. Zkušenost Číny a Vietnamu s komunizmem, monarchistická tradice Thajska a militaristická minulost Japonska a Korei se projektovali do filmových příběhů a rozdílné historické trajektorie je výrazně ovlyvnili i v dalších úrovních, které se postupně budou rozebírat v následujících přednáškách.

Film : Jaro, léto, podzim, zima...a zase jaro. 2003 (Jižní Korea)

Režie: Kim Ki-duk

2. Umění a revoluce.

Změna politického režimu v Číně a ve Vietnamu přinesla do filmové kultury množství nových témat a normativní komunistická estetika se svými ideologickými nároky zásadně přeformátovala tradiční postoje i potřeby nové moci, kladené na filmovou tvorbu. Kromě těchto témat se dotkneme i vlyvu sovětského filmu na obě země.

Film: Červený ženský oddíl. 1961

Režie: Xie Jin

3. Návrat ztracené kultury.

Nástup komunizmu v Číně způsobil migraci tradiční kultury na Taiwan, kde se dál rozvíjela v relativně nové situaci ale v mnohém si zachovala své historické konstanty jak v díle Hou Hsiao Hsiena, tak Edwarda Yanga. Podobný osud můžeme sledovat i v tvorbě vietnamského exulanta Tranh Anh Hunga, který emigroval do Francie. Vysvětlíme si tradiční model čínského narativu a jeho proměny v době kulturních zlomů.

Film: Vůně zelené papáje. 1993 Vietnam

Režie: Tranh Anh Hung

4. Konfuciánská tradice a film.

Historie čínského vlivu v Japonsku je dlouhá a odráží se v mnoha úrovních, písmu, oblékání, organizace vlády a zejména v náboženství. Čínská konfuciánská tradice výrazně ovlyvnila samurajskou tradici a její zákony a měla dosah i na formování japonského militarismu. Vojenská tradice zahrnovala i vývoj bojových umění.

Předmětem přednášky budou základní postuláty konfucianismu a sledování těchto principů ve filmové tvorbě.

Film: Sedum samurajů. 1954

Režie: Akira Kurosawa

5. Estetizace násilí, krása smrti.

Častý výskyt násilí a jeho filmové zobrazení v asijském filmu je odborníky považované za alternativní ideologii, možnost posouvat potlačené agresivní pocity do společensky přijatelné formy. Sadizmus, masochizmus, mučení, které se nacházejí ve filmech jsou v konečném důsledku víc fantazií lidí, kteří v každodenním životě musí být laskaví a trpěliví v rámci přísneho společenského kódu.

Relace mezi pojmy násilí, sex, smrt a krása, jejich historicko- kulturní kontext a projekce do filmu, budou další části přednášek v tomto bloku.

Film: Mentolky.2000 Jižní Korea

Režie: Lee Chang Dong

6.Poetická linie.

Radikálně odlišným pólem asijského filmu je poetická tradice subtilních lidských světů, plných nostalgie, samoty, často spojených s přírodními cykly. Harmonicky spojují prvky tragické, melodramatické i moralizátorské. Inspirují se tradiční estetikou poetického prostoru a její literárními í výtvarními obrazy. V Japonsku vytváří vůči přísné a disciplinované linii, vycházející především z vojenské vlády šógunů, ovládající zemi od 13. až do konce 19. století důslednou opozici, která byla pro západní publikum dlouho velkou neznámou. Kontrastní tradice, vycházejících z přejemnělé dvorské kultury a militaristické kultury se často varíruje a je patrná v mnohých asijských zemích.

Přednáška se zaměří na mapování tohoto typického dualizmu.

Film: Pozdní jaro. 1949 Japonsko

Režie: Jasudžiro Ozu

7. Velká rekonstrukce a nástup nových generací.

V 80. letech a v průběhu následujícího desetiletí se mnohé mění nejenom v Číně, ale i ve Vietnamu a po pádu militaristické vlády i v Jižní Korei. Pátá generace čínských tvůrců reaguje na novou situaci reinterpretací historie a přináší také nové prvky do své verze tradiční vizuality. V této přednášce budeme sledovat společné i odlišné rysy zlomových společensko-historických momentů ve vybraných zemích a jejich odraz ve filmu.

Film: Zavěste červené lucerny. 1991 Čína

Režie: Zhang Yimou

8. Děti megapolisu.

Téma urbanizace, příběhy vnitřních migrantů a jejich často tragické osudy ve bludištích obrovských měst, se objevuje často i když v různých časových posunech, v japonském filmu v návaznosti na generační problémy. V Číně se na tomto tématickém diskurzu formovala koncem 90. let 6. generace tvůrců. Hranice medzi prostorem rurálním a urbanizovaným, sociální důsledky přesunu z vesnice do města a průběh modernizačních procesů ve filmovém spracování, bude tematizací další přednášky.

Film: Řeka Suzhou. 2000 Čína

Režie: Lou Ye

9.Kulturní výměna na osi Východ-Západ.

Zkušenosti s kolonializmem měl ze zemí sinosféry Vietnam, ale francouzská kultura si našla své ?sympatizanty? v mnohých zemích tohoto teritoria. Multikulturní Šanghaj, předválečné filmové centrum Číny, v níž se velice úspěšně formoval žánr melodrámy, inspirovaný americkými vzory, stopy ruské klasiky v Japonsku jsou částí rozsáhleho mezikulturního diskurzu, ktorý bude předmětem přednášky.

Film: Kolik je tam hodin? 2001 Taiwan

Režie: Tsai Ming-liang.

10. Východ v žáru hybridizace.

Od vysvětlení pojmu hybridizace, pro který je prostor sinosféry nesmírně živnou půdou, se dostaneme k filmovému fenoménu hongkongské produkce i spolupráci mezi Čínou, HK, Taiwanem a dalšími zeměmi. Společným jmenovatelem tohoto tématu je globalizace, která stále intenzivněji vytváří novou, kozmopolitní kulturu, na které se podílejí i početné asijské komunity jak v USA, tak v Evropě.

Film: Chunking Express.1994 Hongkong

Režie: Wong Kar-wai

11. Komercializace tradice.

Mýty a legendy na export.

Potřeba čelit rostoucímu vlyvu hollywoodske produkce, jejíž tlak jak politický, tak ekonomický se neustále zvyšuje, obrátila pozornost k vytvoření vlastného, komerčně úspěšného a exportu schopného modelu. Kromě historie je dalším inspirativním teritoriem literatura a její příběhy, klasické romány, ale i lidové pohádky o démonech a duších. Vedoucí pozici má v komercializaci čínského tradičního dědictví Hongkong a jeho zkušenosti s filmama bojových umění.

V této přednášce se dostaneme od přeformátování tradiční literatury do její komerční verze.

Film: Putování na západ: vítězství nad démony. 2013 Hongkong, Čína

Režie: Stephen Chow, Derek Kok

12.Exotizace a etnografie.

S exotizací historie úspěšně přišla v Číně 5. generace , reprezentovaná Zhang Yimouem a Chen Kaigem. Tato populární cesta inspirovala i tvůrce, kteří hledají témata v rurálním prostředí a vytvořila obraz Číny, odlišný od všeho, co můžeme vidět ve většině filmů. Portréty přírody a života na vesnici formují společenské a často mocenské požadavky. Na této přednášce si uděláme krátký historický exkurz do vývoje žánru v čínském filmu a srovnáme ho s jeho variantami ve filmu zemí sinosféry.

Film: Tuyino manželství. 2006 Čína

Režie: Wang Quan´an

13. Sinoverze populární kultury.

Z definic populární kultury vyplývá, že s folklorem a lidovým uměním je hodně spojuje. V Thajsku se filmoví tvůrci dopracovali k povýšení těchto vzorců na uměleckou úroveň a vytvořili tak výjimečné filmy, které zaujali i světové festivaly. Paralelu k tomuto procesu lze hledat i v Japonsku. V přednášce se budeme věnovat i televizní tvorbě, která se populárních vzorců v mnohém dotýká.

Film: Tropická choroba. 2004 Thajsko

Režie: Apichatpong Weerastehakul

14. Lovestory, fenomén Východu.

I když v Asii se spíš udržuje kult bojových umění a mužských hrdinů, svoje místo si našel i milostný příběh. Jeho tradice jsou z jiného kulturního prostředí a v mnohém souvisí s náboženstvím. Vysvětlíme si jeho původ i kulturně podmíněné formy projevu emocí a vztahu mezi mužem a ženou na ve všech kulturách sinosféry.

Film: Tři krát.2005 Taiwan

Režie: Hou Hsiao Hsien

B/ Hindosféra

1. Extáze, infantilita a průmysl fastfilmů.

Indii, s miliardou obyvatel se v okolitých zemích říká subkontinent. Podobně jako Čína, tvoří centrum kulturního okruhu, určeného především vulkanickým a extatickým náboženstvím. Určuje v mnohém jak dynamiku, tak vizuál filmové kultury, která odráží požadavky, vkus, ale i mentalitu publika. Produkce 800 filmů ročně má prvky masové industriální výroby a i když se o tomto způsobu natáčení filmu často vtipkuje, sklízí obrovský úspěch po celém světě. Filmy v Indii vznikají i mimo Bollywoodu a navazují na odlišné tradice, které v 50. a 60. letech reprezentovali slavní indičtí režiséři Bimal Roj, Satjadžit Raj, nebo Mrinal Sen.

Na úvod to bude rámcová přednáška nového teritoria a jeho kulturního zázemí.

Film: Kamasutra.1996 Indie

Režie: Mira Nair

2. Masala : syntéza forem.

O indické kinematografii se často mluví jako o kinematografii jediného žánru, hudební melodrámě, případně muzikálu. Vysvětlením pojmu Bollywood, termínu, který se objevil v 80. letech a nahradil označení ?hindi film?, a vším co souvísí s jeho existencí i vývojem se budeme zabývat v pokračování tohoto přednáškového cyklu.

Film: Devdas.2002 + ukázky z filmu Devdas z roku 1955 Indie

Réžia: Sandžaj Leela Bhansali

3. Západní inspirace.

I když pohlížíme na indické, iránské, nebo čínské westerny ( a mnohé jiné žánry) s ironií, jejich nedokonalosti a často komická přibližnost je mnohdy jediným dostupným způsobem, jak se miliardové publikum, nejčastěji negramotné, seznamuje se Západem. V bollywoodskych filmech vystupuje jako snový prostor a jeho selektovaná vizáž je leckdy překvapivá i pro cizince.

V jistém smyslu tady pokračujeme v tématu hybridizace z předcházejícího bloku. Porovnáme jeho formy a obsahy.

Film: Ohýnky. (Sholay.) 1975 Indie

Režie: Ramesh Sippy

4. Tvořivá hollywoodizace.

Úspěch režisérů indického původu v Hollywoodu je neobvyklý, Mira Nair, Shechar Kapoor, nebo Manoj Night Shyamalan, nakonec i Deepa Mehta jsou toho důkazem. Zvláštní sympatie a porozumění nejsou jenom výsledkem společného finančního zájmu. Generování nového produktu, vzniklého na polcestě mezi Indií a Amerikou vzniká pod tlakem globalizace a jeho publikum se už dnes počítá na miliardy, od Číny, přes Rusko až po Blízký východ.

V této přednášce se budeme věnovat H/B spolupráci, všemu, čo produkuje a navážeme na téma globalizace.

Film: Bollywood/Hollywood. 2002 Indie

Režie: Deepa Mehta

5. Tabu: od radosti ke strachu.

Systém zákazů a přísných pravidel v kastovní společnosti vytváří prostředí mnohých paradoxů. Senzualita a kult těla tak stojí v opozici k zákazu zobrazení sexuálního kontaktu mezi mužem a ženou. I když byl donedávna tabuizován i polibek, Bollywood dnes experimentuje právě na tomto poli a zvedá tak jak vlny souhlasu, tak odporu. Odvážným krokem byl film režisérky Deepy Mehty o lesbickém vztahu dvou žen.

Přednáška vysvětlí historické pozadí tohoto jevu a jeho kritické zázemí, na kterém má svůj významný podíl i Bollywood.

Film: Oheň.1996 Indie

Režie: Deepa Mehta

6.Dědictví kolonialismu.

I když příběhy s koloniální tématikou, byli spíš výsadou britských tvůrců (Ghándí, Cesta do Indie, atd.), první Oscar pro indický film se inspiroval právě tímto obdobím. Popularita bollywoodskych filmů je dnes v Británií vyšší, než u domácích filmů. Indo-Britské filmové dědictví je dnes předmětem bádání historiků filmu.

Do rozpravy o kolonialismu patří i zmínka o Pákistánu, někdejší součásti Indie, i když je to stát moslimský. Faktem ovšem je, že mezi největší bollywoodske hvězdy dnes patří generace, jejich rodiče se při dělení Indie přistěhovali z Pákistánu. Vzájemná spolupráce mezi oběma zeměmi probíhá i na poli filmu.

Film: Lagaan.2001 Indie

Réžia: Ashutosh Gowariker

C/ Islamosféra

1.Islám a film.

I v zemích, kde dominuje náboženství, které teoreticky popírá a omezuje možnosti šíření umění, dnes existují rozvinuté filmové kultury. Jde především o Írán, ale dnes známe i filmy z největší moslimské země Indonesie, vznikají i v Malajsii a na Blízkém východě. Do tohoto portfolia patří i země postsovětské Střední Asie a Afganistán. Osobité postavení má v této souvislosti Turecko.

Předmětem této přednášky bude všeobecný obraz postavení filmu v této části světa a obeznámení s islámskou zobrazovací tradicí.

Film: Osama. Afganistán

Režie: Siddiq Barmak

2. Šiítizmus a estetika smutku.

Schizma, ke které dochází v islámu v 7. století, rozdělí toto náboženství na dva hlavní proudy sunnitský a šiítsky. Rozdíly mezi oběma větvemi islámu jsou obsaženy i v odlišné umělecké ?rétorice? šiítizmu, plné stísňujícího fatalismu, melancholie, smutku ze zmařených tužeb a nadějí s vidnou brzkého, apokalyptického konce.

Jak právě teologická filozofie šiítizmu ovlyvnila íránsky film bude předmětem pojednání této přednášky.

Film: Svadba požehnaného.1989 Írán

Réžie: Mohsen Machmalbaf

3. Zdroje poeticko-mystické konstelace.

Vazba perské poezie a filmu, pro který byla živým inspiračním zdrojem se odráží ve filmech nejznámějších íránských tvůrců. Abbás Kiarostami se v mnohých svých filmech inspiroval poezií. Disciplinovaný a zastřený emocionalismus poezie, vystupuje z islámskeho mysticismu, zejména škol neortodoxního súfismu.

Srovnáme zároveň západní ?kult těla? a východní ?kult tajemství?, jenž patří i do spektra filmové vizuality, která koncem 80.let a zejména v 90.letech upoutala světové publikum.

Film: Kde je dům mého přítele? 1987 Írán

Režie: Abbás Kiarostami

4.Závan melancholie.

Jinou variantu ?smutku? nabízí turecký film, i když vychází z odlišné konfigurace náboženství a historie, jenž formovala zdejší kulturní kontext. Vysvětlíme si obsah termínu ?hüzün? a jeho melancholickou rovinu, které jsou klíčové pro hlubší pochopení meditativní poetiky tureckého filmu.

Film: Vzdálený. 2002 Turecko

Režie: Nuri Bilge Ceylan

5.Kočovnické putování.

Toto téma je spojené především se Střední Asií a kulturou nomádů s jejich permanentní mobilitou a náboženstvím, které se pohybuje na rozhraní šamanizmu a islámu.

Setkávají se tady dva odlišné kulturní vzorce, tradiční život stepních pastýřů a všeho, co se do zdejších kultur včlenilo v průběhu desetiletí sovětizace. I těmto kinematografiím dominuje téma urbanizace, spojené s vnitřní migrací z vesnic do měst a zároveň se všechny ? kazašská, kyrgyzská, uzbecká i méně rozvinuté, tádžická a turkménská, vyrovnávají se svým tradičním kulturním dědictvím, přítomným zejména ve filmech s etnografickou tématikou.

Film: Beškempir.1998 Kyrgystán

Režie: Aktan Abdykalykov

6.Humor bez cenzury.

Postavení humoru v patriarchálních moslimských společnostech je složité a řídí se dlouhou řadou pravidel. Nicméně v literatuře a následně i ve filmu se tento žánr objevuje. Íránská komedie je u nás prakticky neznámá a platí to na všechny země tohoto teritoria. Výklad tématu se bude odvíjet od literatury, postavy Hodžu Nasredina, divadla a perské komediální formy ru-howzi a rovněž zmapujeme situaci v současném komediálním žánru.

Film: Strážce ohně.2009 Irán

Režie: Mohsen Amiryoussefi

7. Verze realizmu.

Vztah k realistickému zobrazení má v tomto teritoriu historii odlišnou od evropské a její formy se uplatňují až koncem 19. století se šířením modernizace. Vysvětlíme si, jak se koncept neorealizmu včleňoval do íránskeho filmu a jaký vliv měla ruská realistická škola v kinematografiích sovětské Střední Asie, t.j. porovnáme rozdílne koncepty relizmu a jejich funkčnost v ázijském filmu.

Film: Tři bratři. 1997 Kazachstán

Režie: Seryk Aprymov

Hodnoticí metody a kritéria:

Klasifikace na základě docházky a výsledku písemného závěrečného testu

Témata na zkoušku zimního semestru 2014

předmětu Asijský film.

Ke zkoušce je zapotřebí odevzdat práci, napsanou na základě povinně shlédnutých filmů. Výběr se skládá ze šesti témat. Minimum rozsahu práce je 6000 znaků bez mezer.

1.Na základě doporučených filmů porovnejte filmy páté a šesté generace čínskych filmařů.

5. generace: Sbohem moje konkubína. 1993 (Farwell, My Concubine) Rež: Chen Kaige (Alternativa Svůdny měsíc ,Tempress Moon)

Zvedněte červené lucerny. 1991 (Raise the Red Lanterns) Rež: Zhang Yimou

Rudé pole. 1987 (The Red Sorghum) Rež: Zhang Yimou

6. generace: Svět.2004 (The World.) Rež: Jia Zhangke. (Alternativa: Neznámé radosti (Unknown Pleasures) , Nástupiště (The Platform.)

Pekingské kolo.2001 (Bejing Bicycle) Rež: Wang Xiaohuai (Alterantiva: So Close to Paradise)

Čínske lázně 1999 (Shower)Rež: Zhang Yang ( Alternatíva: Coming Home)

2.Charakterizujte hongkongský film se zaměřením na jeho multikulturní a hybridní znaky.

Filmy:

Kung fu mela. 2004 (Kung Fu Hustle) Rež : Stephen Chow (Alternativa Shaolin Soccker)

Chunking express. 1994 Rež: Wong Kar wai (Alternativa ? Happy Together, In the Mood of Love)

Psanci. 2006 (Exiled) Rež: Johnnie To

3.Vysvětlete historický i kulturní kontext přítomnosti násilí a jeho estetizace v korejském a japonském filmu.

Filmy:

Mentolky. 2000 (Peppermint Candy) Rež: Lee Chang dong

Krokodíl. 1996 (The Crocodile) Rež: Kim Ki duk (Alternativa ? Wild Animals, Real Fiction, The Island, Bad Guy )

Pohřeb slunce. 1960 (The Sun Burial) Rež: Nagisa Oshima (Alternativa ? Cruel Story of Youth, Empire of Passion, In the Realm of Senses, Merry Christmas, Mr. Lawrence)

Battle Royale. 2000 Rež: Kinji Fukasaku

4.Poetická linie filmu v prostoru sinosféry ? pojmenujte její hlavní znaky a východiska.

Filmy:

Vůně zelené papaji. 1993 (The Scent of Green Papaya.) Rež: Tranh An Hung (Alternativa ? Vertical Ray of Sun, Three Seasons, rež. Tony Bui, The Buffalo Boy,rež. Minh Nguyen Vo)

Jar v malém městečku. 2002 (Spring in the Small Town) Rež: Tian Zhuangzhuang (Spring in a Small Town, 1948, Spring River Flows East, 1947)

Jaro, léto, podzim, zima... a jaro. 2003 (Spring, Summer, Autumn, Winter... and Spring) Rež: Kim Ki duk

Třikrát. 2005 (Three Times) Rež: Hou Hsiao Hsien

5.Jasudžiró Ozu . Charakterizujte jeho tvorbu i místo v kontextu japonského filmu .

Filmy:

I Was Born, But... (1932)

Pozdní jaro. 1949 (Late Spring)

Tokijský příběh.1953 (Tokyo Story)

Pozdní podzim.1960 (Late Autumn)

6.Akira Kurosawa. Charakterizujte jeho tvorbu s ohledem na tradici samurajských filmů.

Filmy:

Rašomon. 1950

Sedum samurajů. 1954

Krvavý trůn. 1957 (The Throne of Blood)

Kagemuša.1980

Webová stránka předmětu:
Poznámka:

Přednášející.

PhDr. Viera Langerová PhD.

Filmová novinářka a publicistka, absolventka filmové a divadelní vědy na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, postgraduálního studia kulturologie na Karlově universitě v Praze a mezikulturní komunikace na Bussines School (Tallinn, Estonsko).

Pracovala jako redaktorka časopisů Film a divadlo, Dialóg, Slovenské pohľady, šéfredaktorka slovensko-českého měsíčniku Listy, a jako spolupracovnice tiskové agentury Associated Press na Slovensku. Po čtyřletém pobytu v Kazachstánu, Kyrgyzstánu a pětiletém v Pákistánu, se věnuje ázijským kinematografiím a rovněž kinematografiím postkomunistické Evropy. Je autorkou knihy Filmový zeměpis: kontinentální Čína, Hongkong , Taiwan (2010) a travelogu Urdu, parda, burka.Pět let v Pákistánu (2011), řady studií a odborných článků.

Přednášela filmové předměty na Tallinské univerzitě a na Baltic Film and Media School v Estonsku. Je zároveň konzultantkou filmového festivalu v Karlových Varech, MFF moslimského filmu v Kazani (Ruská federace), MFF Duhok v Iraku a je programovou konzultantkou Festivalu íránského filmu v Praze. Věnuje se i kurátorské činnosti, podílela se na přípravě retrospektivy kazašského filmu na MFF Karlovy Vary ( 1999), nebo na programu Focus to Kurdish Film na MFF Karlovy Vary (2013

Další informace:
Předmět je součástí nabídky volitelných předmětů pro celou AMU
Rozvrh na zimní semestr 2014/2015:
06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
Út
St
místnost 207
Učebna 2
(Lažanský palác)
LANGEROVÁ V.
14:50–18:05
(přednášková par. 1)
Čt
Pá
Datum Den Čas Vyučující Místo Poznámky Č. paralelky
St 14:50–18:05 LANGEROVÁ V. Učebna 2
Lažanský palác 		přednášková par. 1
Rozvrh na letní semestr 2014/2015:
Rozvrh zatím není připraven
Předmět je součástí následujících studijních plánů:
Platnost dat k 16. 6. 2015