English versionEnglish version
Loading...
ACADEMY OF PERFORMING ARTS IN PRAGUE
FakultyCeloškolní nabídka volitelných předmětůVšechny předmětyNápovědaECTS verze
Úvodní stránka > FAMU > Centrum audiovizuálních studií > Pentium dějin audiovize: Asijský film 2

Pentium dějin audiovize: Asijský film 2

Zapsat Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
373PDAS2 ZK 2 4/T česky letní
Garant předmětu:
Viera LANGEROVÁ
Jméno vyučujícího (jména vyučujících):
Viera LANGEROVÁ
Výsledky učení dané vzdělávací složky:

Kurs by měl zájemcům sprostředkovat základní souřadnice jednotlivých kultur a optiku, která umožňuje porozumět filmu jako odrazu, symptomu vnitřního života vzdálené společnosti.

Forma studia:

Přednáška (45 min.) a projekce.

Předpoklady a další požadavky:

Žádné další požadavky

Doporučené volitelné vzdělávací složky:

Žádné

Obsah kurzu:

I když je přítomnost filmů z Asie v našich kinech a na televizních obrazovkách spíš událostí sporadickou, vzdělávání v tomto oboru je s ohledem na stoupající ekonomickou i kulturní dynamiku asijského teritoria stále více aktuální.

Deskripce kursu vychází především z kulturně - historického kontextu asijských zemí. Jednotlivá témata orientuje na problematiku kulturní komparace na osi Východ-Západ, kulturní komunikace i kulturních rozdílů a způsobu, jakým se odráží ve filmové tvorbě. V neposlední řadě je v programu přítomné i širší téma globalizace a její roli ve filmu.

Tento přístup umožňuje zaměřit se víc na obsahovou stránku jednotlivých filmů a sprostředkovat hlubší pohled na asijské společnosti. Budeme si všímat témata, charakteristická pro vybraná teritoria a důležitá i z hlediska jejich společenské identifikace. Koncepce takto sestavených přednášek má syntetický charakter a snaží se vyhnout encyklopedické kumulaci faktů a jmen, rovněž dosavadní praxi dělení na národní kinematografie a jejich chronologickou historii, nebo profilování jednotlivých tvůrců.

Při hierarchizaci témat budeme vycházet ze socio-kulturního referenčního rámce třech hlavních okruhů :

sinosféry

hindosféry

slamosféry

Výběr jednotlivých filmů k projekci je možné změnit, případně se může zvolit demonstrace ukázek.

Program přednášek je rozvržen na dva semestry školního roku.

Doporučená nebo povinná literatura:

Sinosféra.

Yingjin Zhang : Screening China. Center for Chinese Studies, Universtiy of Michigan. 2002

Federico Rampini: Čínské století. Dokořán. 2008

Ľubica Obuchová: Číňané 21. století. Academia 1999

Viera Langerová: Filmový zemepis : kontinentálna Čína, Hongkokng, Tchajwan. SFÚ 2010

Miriam Lowensteinová: V Koreji se Korejcům nevyhnete. Lidové noviny 2010

Jiří Janoš: Japonsko a Korea. Dramatické sousedství. Academia 2008

Antonín Líman: Mistři japonského filmu. Paseka 2012

Viera Langerová: Vietnamský tucet. Slovenské divadlo 3/2012

Hindosféra

Nasreen Munni Kabir: Bollywood. The Indian Cinema Story.Chanel 4 Books 2004

Derek Bose: Brand Bollywood. A New Global Entertainment Order. Sage Publications.2006

Lalitha Gopalan: Cinema of Interruptions. Oxford University Press 2003

William Dalrymple: Věk bohyně Kálí. Rub a líc dnešní Indie. Metafora 1999

Islamosféra

Hamid Dabashi : Close-up. Iranian Cinema, Past, Present and Future. Verso, 2001

Jean-Pierre Filiu : Apokolypsa v islámu. Volvox Globator 2009

Afshin Molavi: Toulky Persií. BB/art 2004

Asuman Suner: New Turkish Cinema. I.B.Tauris 2010

www.kinokultura.com (Střední Asie)

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody:

A/ Sinosféra

1.Filmová mapa sinosféry.

Teritorium sinosféry zahrňuje země východní Asie, ovlivněných čínskou kulturou a jejími filozoficko-náboženskými koncepcemi ? konfucianizmem, buddhizmem a taoizmem. Ve všech zemích, které patří do této oblasti ? Čína, Japonsko, Korea, Vietnam, Thajsko se rozvinuli svébytné filmové kultury.

Úvodní přednáška se bude zabývat jejich společným civilizačním základem, i tím, co je odlišuje. Zkušenost Číny a Vietnamu s komunizmem, monarchistická tradice Thajska a militaristická minulost Japonska a Korei se projektovali do filmových příběhů a rozdílné historické trajektorie je výrazně ovlyvnili i v dalších úrovních, které se postupně budou rozebírat v následujících přednáškách.

Film : Jaro, léto, podzim, zima...a zase jaro. 2003 (Jižní Korea)

Režie: Kim Ki-duk

2. Umění a revoluce.

Změna politického režimu v Číně a ve Vietnamu přinesla do filmové kultury množství nových témat a normativní komunistická estetika se svými ideologickými nároky zásadně přeformátovala tradiční postoje i potřeby nové moci, kladené na filmovou tvorbu. Kromě těchto témat se dotkneme i vlyvu sovětského filmu na obě země.

Film: Červený ženský oddíl. 1961

Režie: Xie Jin

3. Návrat ztracené kultury.

Nástup komunizmu v Číně způsobil migraci tradiční kultury na Taiwan, kde se dál rozvíjela v relativně nové situaci ale v mnohém si zachovala své historické konstanty jak v díle Hou Hsiao Hsiena, tak Edwarda Yanga. Podobný osud můžeme sledovat i v tvorbě vietnamského exulanta Tranh Anh Hunga, který emigroval do Francie. Vysvětlíme si tradiční model čínského narativu a jeho proměny v době kulturních zlomů.

Film: Vůně zelené papáje. 1993 Vietnam

Režie: Tranh Anh Hung

4. Konfuciánská tradice a film.

Historie čínského vlivu v Japonsku je dlouhá a odráží se v mnoha úrovních, písmu, oblékání, organizace vlády a zejména v náboženství. Čínská konfuciánská tradice výrazně ovlyvnila samurajskou tradici a její zákony a měla dosah i na formování japonského militarismu. Vojenská tradice zahrnovala i vývoj bojových umění.

Předmětem přednášky budou základní postuláty konfucianismu a sledování těchto principů ve filmové tvorbě.

Film: Sedum samurajů. 1954

Režie: Akira Kurosawa

5. Estetizace násilí, krása smrti.

Častý výskyt násilí a jeho filmové zobrazení v asijském filmu je odborníky považované za alternativní ideologii, možnost posouvat potlačené agresivní pocity do společensky přijatelné formy. Sadizmus, masochizmus, mučení, které se nacházejí ve filmech jsou v konečném důsledku víc fantazií lidí, kteří v každodenním životě musí být laskaví a trpěliví v rámci přísneho společenského kódu.

Relace mezi pojmy násilí, sex, smrt a krása, jejich historicko- kulturní kontext a projekce do filmu, budou další části přednášek v tomto bloku.

Film: Mentolky.2000 Jižní Korea

Režie: Lee Chang Dong

6.Poetická linie.

Radikálně odlišným pólem asijského filmu je poetická tradice subtilních lidských světů, plných nostalgie, samoty, často spojených s přírodními cykly. Harmonicky spojují prvky tragické, melodramatické i moralizátorské. Inspirují se tradiční estetikou poetického prostoru a její literárními í výtvarními obrazy. V Japonsku vytváří vůči přísné a disciplinované linii, vycházející především z vojenské vlády šógunů, ovládající zemi od 13. až do konce 19. století důslednou opozici, která byla pro západní publikum dlouho velkou neznámou. Kontrastní tradice, vycházejících z přejemnělé dvorské kultury a militaristické kultury se často varíruje a je patrná v mnohých asijských zemích.

Přednáška se zaměří na mapování tohoto typického dualizmu.

Film: Pozdní jaro. 1949 Japonsko

Režie: Jasudžiro Ozu

7. Velká rekonstrukce a nástup nových generací.

V 80. letech a v průběhu následujícího desetiletí se mnohé mění nejenom v Číně, ale i ve Vietnamu a po pádu militaristické vlády i v Jižní Korei. Pátá generace čínských tvůrců reaguje na novou situaci reinterpretací historie a přináší také nové prvky do své verze tradiční vizuality. V této přednášce budeme sledovat společné i odlišné rysy zlomových společensko-historických momentů ve vybraných zemích a jejich odraz ve filmu.

Film: Zavěste červené lucerny. 1991 Čína

Režie: Zhang Yimou

8. Děti megapolisu.

Téma urbanizace, příběhy vnitřních migrantů a jejich často tragické osudy ve bludištích obrovských měst, se objevuje často i když v různých časových posunech, v japonském filmu v návaznosti na generační problémy. V Číně se na tomto tématickém diskurzu formovala koncem 90. let 6. generace tvůrců. Hranice medzi prostorem rurálním a urbanizovaným, sociální důsledky přesunu z vesnice do města a průběh modernizačních procesů ve filmovém spracování, bude tematizací další přednášky.

Film: Řeka Suzhou. 2000 Čína

Režie: Lou Ye

9.Kulturní výměna na osi Východ-Západ.

Zkušenosti s kolonializmem měl ze zemí sinosféry Vietnam, ale francouzská kultura si našla své ?sympatizanty? v mnohých zemích tohoto teritoria. Multikulturní Šanghaj, předválečné filmové centrum Číny, v níž se velice úspěšně formoval žánr melodrámy, inspirovaný americkými vzory, stopy ruské klasiky v Japonsku jsou částí rozsáhleho mezikulturního diskurzu, ktorý bude předmětem přednášky.

Film: Kolik je tam hodin? 2001 Taiwan

Režie: Tsai Ming-liang.

10. Východ v žáru hybridizace.

Od vysvětlení pojmu hybridizace, pro který je prostor sinosféry nesmírně živnou půdou, se dostaneme k filmovému fenoménu hongkongské produkce i spolupráci mezi Čínou, HK, Taiwanem a dalšími zeměmi. Společným jmenovatelem tohoto tématu je globalizace, která stále intenzivněji vytváří novou, kozmopolitní kulturu, na které se podílejí i početné asijské komunity jak v USA, tak v Evropě.

Film: Chunking Express.1994 Hongkong

Režie: Wong Kar-wai

11. Komercializace tradice.

Mýty a legendy na export.

Potřeba čelit rostoucímu vlyvu hollywoodske produkce, jejíž tlak jak politický, tak ekonomický se neustále zvyšuje, obrátila pozornost k vytvoření vlastného, komerčně úspěšného a exportu schopného modelu. Kromě historie je dalším inspirativním teritoriem literatura a její příběhy, klasické romány, ale i lidové pohádky o démonech a duších. Vedoucí pozici má v komercializaci čínského tradičního dědictví Hongkong a jeho zkušenosti s filmama bojových umění.

V této přednášce se dostaneme od přeformátování tradiční literatury do její komerční verze.

Film: Putování na západ: vítězství nad démony. 2013 Hongkong, Čína

Režie: Stephen Chow, Derek Kok

12.Exotizace a etnografie.

S exotizací historie úspěšně přišla v Číně 5. generace , reprezentovaná Zhang Yimouem a Chen Kaigem. Tato populární cesta inspirovala i tvůrce, kteří hledají témata v rurálním prostředí a vytvořila obraz Číny, odlišný od všeho, co můžeme vidět ve většině filmů. Portréty přírody a života na vesnici formují společenské a často mocenské požadavky. Na této přednášce si uděláme krátký historický exkurz do vývoje žánru v čínském filmu a srovnáme ho s jeho variantami ve filmu zemí sinosféry.

Film: Tuyino manželství. 2006 Čína

Režie: Wang Quan´an

13. Sinoverze populární kultury.

Z definic populární kultury vyplývá, že s folklorem a lidovým uměním je hodně spojuje. V Thajsku se filmoví tvůrci dopracovali k povýšení těchto vzorců na uměleckou úroveň a vytvořili tak výjimečné filmy, které zaujali i světové festivaly. Paralelu k tomuto procesu lze hledat i v Japonsku. V přednášce se budeme věnovat i televizní tvorbě, která se populárních vzorců v mnohém dotýká.

Film: Tropická choroba. 2004 Thajsko

Režie: Apichatpong Weerastehakul

14. Lovestory, fenomén Východu.

I když v Asii se spíš udržuje kult bojových umění a mužských hrdinů, svoje místo si našel i milostný příběh. Jeho tradice jsou z jiného kulturního prostředí a v mnohém souvisí s náboženstvím. Vysvětlíme si jeho původ i kulturně podmíněné formy projevu emocí a vztahu mezi mužem a ženou na ve všech kulturách sinosféry.

Film: Tři krát.2005 Taiwan

Režie: Hou Hsiao Hsien

B/ Hindosféra

1. Extáze, infantilita a průmysl fastfilmů.

Indii, s miliardou obyvatel se v okolitých zemích říká subkontinent. Podobně jako Čína, tvoří centrum kulturního okruhu, určeného především vulkanickým a extatickým náboženstvím. Určuje v mnohém jak dynamiku, tak vizuál filmové kultury, která odráží požadavky, vkus, ale i mentalitu publika. Produkce 800 filmů ročně má prvky masové industriální výroby a i když se o tomto způsobu natáčení filmu často vtipkuje, sklízí obrovský úspěch po celém světě. Filmy v Indii vznikají i mimo Bollywoodu a navazují na odlišné tradice, které v 50. a 60. letech reprezentovali slavní indičtí režiséři Bimal Roj, Satjadžit Raj, nebo Mrinal Sen.

Na úvod to bude rámcová přednáška nového teritoria a jeho kulturního zázemí.

Film: Kamasutra.1996 Indie

Režie: Mira Nair

2. Masala : syntéza forem.

O indické kinematografii se často mluví jako o kinematografii jediného žánru, hudební melodrámě, případně muzikálu. Vysvětlením pojmu Bollywood, termínu, který se objevil v 80. letech a nahradil označení ?hindi film?, a vším co souvísí s jeho existencí i vývojem se budeme zabývat v pokračování tohoto přednáškového cyklu.

Film: Devdas.2002 + ukázky z filmu Devdas z roku 1955 Indie

Réžia: Sandžaj Leela Bhansali

3. Západní inspirace.

I když pohlížíme na indické, iránské, nebo čínské westerny ( a mnohé jiné žánry) s ironií, jejich nedokonalosti a často komická přibližnost je mnohdy jediným dostupným způsobem, jak se miliardové publikum, nejčastěji negramotné, seznamuje se Západem. V bollywoodskych filmech vystupuje jako snový prostor a jeho selektovaná vizáž je leckdy překvapivá i pro cizince.

V jistém smyslu tady pokračujeme v tématu hybridizace z předcházejícího bloku. Porovnáme jeho formy a obsahy.

Film: Ohýnky. (Sholay.) 1975 Indie

Režie: Ramesh Sippy

4. Tvořivá hollywoodizace.

Úspěch režisérů indického původu v Hollywoodu je neobvyklý, Mira Nair, Shechar Kapoor, nebo Manoj Night Shyamalan, nakonec i Deepa Mehta jsou toho důkazem. Zvláštní sympatie a porozumění nejsou jenom výsledkem společného finančního zájmu. Generování nového produktu, vzniklého na polcestě mezi Indií a Amerikou vzniká pod tlakem globalizace a jeho publikum se už dnes počítá na miliardy, od Číny, přes Rusko až po Blízký východ.

V této přednášce se budeme věnovat H/B spolupráci, všemu, čo produkuje a navážeme na téma globalizace.

Film: Bollywood/Hollywood. 2002 Indie

Režie: Deepa Mehta

5. Tabu: od radosti ke strachu.

Systém zákazů a přísných pravidel v kastovní společnosti vytváří prostředí mnohých paradoxů. Senzualita a kult těla tak stojí v opozici k zákazu zobrazení sexuálního kontaktu mezi mužem a ženou. I když byl donedávna tabuizován i polibek, Bollywood dnes experimentuje právě na tomto poli a zvedá tak jak vlny souhlasu, tak odporu. Odvážným krokem byl film režisérky Deepy Mehty o lesbickém vztahu dvou žen.

Přednáška vysvětlí historické pozadí tohoto jevu a jeho kritické zázemí, na kterém má svůj významný podíl i Bollywood.

Film: Oheň.1996 Indie

Režie: Deepa Mehta

6.Dědictví kolonialismu.

I když příběhy s koloniální tématikou, byli spíš výsadou britských tvůrců (Ghándí, Cesta do Indie, atd.), první Oscar pro indický film se inspiroval právě tímto obdobím. Popularita bollywoodskych filmů je dnes v Británií vyšší, než u domácích filmů. Indo-Britské filmové dědictví je dnes předmětem bádání historiků filmu.

Do rozpravy o kolonialismu patří i zmínka o Pákistánu, někdejší součásti Indie, i když je to stát moslimský. Faktem ovšem je, že mezi největší bollywoodske hvězdy dnes patří generace, jejich rodiče se při dělení Indie přistěhovali z Pákistánu. Vzájemná spolupráce mezi oběma zeměmi probíhá i na poli filmu.

Film: Lagaan.2001 Indie

Réžia: Ashutosh Gowariker

C/ Islamosféra

1.Islám a film.

I v zemích, kde dominuje náboženství, které teoreticky popírá a omezuje možnosti šíření umění, dnes existují rozvinuté filmové kultury. Jde především o Írán, ale dnes známe i filmy z největší moslimské země Indonesie, vznikají i v Malajsii a na Blízkém východě. Do tohoto portfolia patří i země postsovětské Střední Asie a Afganistán. Osobité postavení má v této souvislosti Turecko.

Předmětem této přednášky bude všeobecný obraz postavení filmu v této části světa a obeznámení s islámskou zobrazovací tradicí.

Film: Osama. Afganistán

Režie: Siddiq Barmak

2. Šiítizmus a estetika smutku.

Schizma, ke které dochází v islámu v 7. století, rozdělí toto náboženství na dva hlavní proudy sunnitský a šiítsky. Rozdíly mezi oběma větvemi islámu jsou obsaženy i v odlišné umělecké ?rétorice? šiítizmu, plné stísňujícího fatalismu, melancholie, smutku ze zmařených tužeb a nadějí s vidnou brzkého, apokalyptického konce.

Jak právě teologická filozofie šiítizmu ovlyvnila íránsky film bude předmětem pojednání této přednášky.

Film: Svadba požehnaného.1989 Írán

Réžie: Mohsen Machmalbaf

3. Zdroje poeticko-mystické konstelace.

Vazba perské poezie a filmu, pro který byla živým inspiračním zdrojem se odráží ve filmech nejznámějších íránských tvůrců. Abbás Kiarostami se v mnohých svých filmech inspiroval poezií. Disciplinovaný a zastřený emocionalismus poezie, vystupuje z islámskeho mysticismu, zejména škol neortodoxního súfismu.

Srovnáme zároveň západní ?kult těla? a východní ?kult tajemství?, jenž patří i do spektra filmové vizuality, která koncem 80.let a zejména v 90.letech upoutala světové publikum.

Film: Kde je dům mého přítele? 1987 Írán

Režie: Abbás Kiarostami

4.Závan melancholie.

Jinou variantu ?smutku? nabízí turecký film, i když vychází z odlišné konfigurace náboženství a historie, jenž formovala zdejší kulturní kontext. Vysvětlíme si obsah termínu ?hüzün? a jeho melancholickou rovinu, které jsou klíčové pro hlubší pochopení meditativní poetiky tureckého filmu.

Film: Vzdálený. 2002 Turecko

Režie: Nuri Bilge Ceylan

5.Kočovnické putování.

Toto téma je spojené především se Střední Asií a kulturou nomádů s jejich permanentní mobilitou a náboženstvím, které se pohybuje na rozhraní šamanizmu a islámu.

Setkávají se tady dva odlišné kulturní vzorce, tradiční život stepních pastýřů a všeho, co se do zdejších kultur včlenilo v průběhu desetiletí sovětizace. I těmto kinematografiím dominuje téma urbanizace, spojené s vnitřní migrací z vesnic do měst a zároveň se všechny ? kazašská, kyrgyzská, uzbecká i méně rozvinuté, tádžická a turkménská, vyrovnávají se svým tradičním kulturním dědictvím, přítomným zejména ve filmech s etnografickou tématikou.

Film: Beškempir.1998 Kyrgystán

Režie: Aktan Abdykalykov

6.Humor bez cenzury.

Postavení humoru v patriarchálních moslimských společnostech je složité a řídí se dlouhou řadou pravidel. Nicméně v literatuře a následně i ve filmu se tento žánr objevuje. Íránská komedie je u nás prakticky neznámá a platí to na všechny země tohoto teritoria. Výklad tématu se bude odvíjet od literatury, postavy Hodžu Nasredina, divadla a perské komediální formy ru-howzi a rovněž zmapujeme situaci v současném komediálním žánru.

Film: Strážce ohně.2009 Irán

Režie: Mohsen Amiryoussefi

7. Verze realizmu.

Vztah k realistickému zobrazení má v tomto teritoriu historii odlišnou od evropské a její formy se uplatňují až koncem 19. století se šířením modernizace. Vysvětlíme si, jak se koncept neorealizmu včleňoval do íránskeho filmu a jaký vliv měla ruská realistická škola v kinematografiích sovětské Střední Asie, t.j. porovnáme rozdílne koncepty relizmu a jejich funkčnost v ázijském filmu.

Film: Tři bratři. 1997 Kazachstán

Režie: Seryk Aprymov

Hodnoticí metody a kritéria:

Klasifikace na základě docházky a výsledku písemného závěrečného testu

Webová stránka předmětu:
Poznámka:

Přednášející.

PhDr. Viera Langerová PhD.

Filmová novinářka a publicistka, absolventka filmové a divadelní vědy na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, postgraduálního studia kulturologie na Karlově universitě v Praze a mezikulturní komunikace na Bussines School (Tallinn, Estonsko).

Pracovala jako redaktorka časopisů Film a divadlo, Dialóg, Slovenské pohľady, šéfredaktorka slovensko-českého měsíčniku Listy, a jako spolupracovnice tiskové agentury Associated Press na Slovensku. Po čtyřletém pobytu v Kazachstánu, Kyrgyzstánu a pětiletém v Pákistánu, se věnuje ázijským kinematografiím a rovněž kinematografiím postkomunistické Evropy. Je autorkou knihy Filmový zeměpis: kontinentální Čína, Hongkong , Taiwan (2010) a travelogu Urdu, parda, burka.Pět let v Pákistánu (2011), řady studií a odborných článků.

Přednášela filmové předměty na Tallinské univerzitě a na Baltic Film and Media School v Estonsku. Je zároveň konzultantkou filmového festivalu v Karlových Varech, MFF moslimského filmu v Kazani (Ruská federace), MFF Duhok v Iraku a je programovou konzultantkou Festivalu íránského filmu v Praze. Věnuje se i kurátorské činnosti, podílela se na přípravě retrospektivy kazašského filmu na MFF Karlovy Vary ( 1999), nebo na programu Focus to Kurdish Film na MFF Karlovy Vary (2013

Další informace:
Předmět je součástí nabídky volitelných předmětů pro celou AMU
Rozvrh na zimní semestr 2014/2015:
Rozvrh zatím není připraven
Rozvrh na letní semestr 2014/2015:
06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
Út
St
místnost 207
Učebna 2
(Lažanský palác)
LANGEROVÁ V.
14:50–18:05
(přednášková par. 1)
Čt
Pá
Datum Den Čas Vyučující Místo Poznámky Č. paralelky
St 14:50–18:05 LANGEROVÁ V. Učebna 2
Lažanský palác 		přednášková par. 1
Předmět je součástí následujících studijních plánů:
Platnost dat k 16. 6. 2015