Teorie a kritika (8203R069)

bakalářský obor

Požadavky na přijetí:

Maturita, zájem o divadlo a umění vůbec, přehled o aktuálním dění v českém divadle, informovanost o základní divadelně-vědné literatuře, jistá čtenářská zkušenost s dramatickou literaturou, literární předpoklady, schopnost porozumět obrazu, znalost jednoho jazyka. Přijímací řízení probíhá dvoukolově: v prvním kole, které je vyřazovací, se ověřují základní znalosti uchazečů v oboru a příbuzných oblastech (společensko-kulturní dějiny, literatura, film, hudba, výtvarné umění) na úrovni maturitní zkoušky a schopnost porozumět odbornému textu. V druhém kole se podrobněji zkoumají další předpoklady pro studium (analyticko-kritické myšlení, vyjadřovací schopnosti, schopnost formulovat názor atd.); dále probíhá diskuse o dodaných domácích pracích (analýza dramatického textu, popis hereckého výkonu).

Požadavky na uznání předchozího vzdělání:

Obor nemá žádné specifické požadavky pro uznávání předchozího vzdělání.

Postup uznávání se na AMU řídí články č. 89 a č. 90 Zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. v platném znění a Studijním a zkušebním řádem AMU (články 8, 14, 18).

Kvalifikační požadavky a předpisy:

Úplné střední nebo úplné střední odborné vzdělání s maturitou.

Předpisy: Český vzdělávací systém je upraven Zákonem o vysokých školách v platném znění (zákon č. 111/1998 Sb.) a vnitřními předpisy Akademie múzických umění v Praze.

Profil oboru:

Základním východiskem oboru je nahlížení na dramatickou a divadelní tvorbu nikoliv jako na výsledek, ale jako na proces. Výuka probíhá v úzkém sepjetí s tvorbou, jejíž konkrétní praktické aspekty mohou studenti katedry poznávat i prostřednictvím vlastního tvůrčího zkoušení. Studenti se seznámí s veškerými složkami divadelní tvorby: režií, dramaturgií, herectvím, scénografií, produkcí; jsou uvedeni do problematiky loutkového divadla a do problematiky specifičnosti překladu dramatického textu, důraz je kladen i na poznání výrazných trendů současného evropského dramatického a divadelního umění. Páteří bakalářského studia je seminář kritiky, v jehož rámci se studenti učí vnímat a reflektovat konkrétní divadelní díla nejrůznějších žánrů, seznamují se s vývojem české divadelní kritiky i se zásadami kritického psaní. Teorie pěstovaná na katedře rovněž bere v potaz divadelní tvorbu jako proces a snaží se na ni nahlížet „zevnitř“, tzn. přes její konkrétní a praktické aspekty, které jsou posléze zobecňovány. Historie divadla je probírána v rámci celoškolních předmětů a také výběrově formou několika seminářů; má studentům pomoci pochopit souvislosti ve vývoji divadla, prolínání a vzájemné ovlivňování divadelních kultur na evropském kontinentě, a v neposlední řadě naučit je vnímat stav současné divadelní kultury jako nutný a logický výsledek tohoto vývoje. Ve třetím ročníku absolvují studenti dvě stáže (ve školním divadle DISK při přípravě absolventské inscenace či v některém z pražských divadel), jejichž výstupem je podrobná kritická reflexe procesu se zaměřením na všechny složky a jejich interakci.

Hlavní výsledky učení:

Absolvent se orientuje v dějinách divadelní tvorby v souvislosti s dějinami západní kultury jako celku; má přehled o základních trendech současného divadelního umění a dokáže je reflektovat i s ohledem na dlouhodobější vývojové tendence i aktuální stav umění i společnosti. Je seznámen s hlavními trendy a osobnostmi teoretického myšlení o divadle, dokáže je shrnout, interpretovat, eventuálně je schopen s nimi vést polemiku. Rozumí interakci jednotlivých složek součinných při vzniku divadelního díla, dokáže analyzovat jejich podíl v případech konkrétních inscenací. Je schopen kriticky reflektovat a hodnotit divadelní díla vznikající v různých žánrech, písemně i ústně, na patřičné vyjadřovací úrovni. Má zkušenost s překladem uměleckého textu, je schopen posoudit kvalitu překladu a vhodnost pro jevištní ztvárnění.

Profesní profil absolventů s příklady:

Absolventi nacházejí uplatnění v prvé řadě v oblastech reflexe umělecké tvorby (deníková kritika, odborná publikační činnost, média), dále v samotném divadelním provozu (lektor dramatugie, asistent atd.), v institucích kulturní politiky (referent, metodik atd.), a dále samozřejmě v šířeji pojaté kulturní a vzdělávací sféře (nakladatelství, vydavatelství, agenturní činnost atd.)

Přístup k dalšímu vzdělávání:

Studium magisterského oboru Teorie a kritika na DAMU, studium příbuzných oborů na DAMU, magisterské studium humanitních či uměleckovědních oborů na jiných vysokých školách.

Organizace a pravidla zkoušek, hodnocení a hodnocení (známkování):

Formami kontroly studia jsou zápočet a zkouška, stanovené studijními plány. Student je o nich informován prostřednictvím informačního systému.

Student se přihlašuje ke zkoušce v informačním systému.

Student má právo na dva opravné termíny. Neuspěje-li ani v těchto případech, může mu výjimečně děkan povolit třetí opravný, tzv. děkanský termín. Děkanský termín je zkouška komisionální, které se zúčastní děkan nebo jím pověřený proděkan. U hlavních předmětů a u klauzurních zkoušek není přípustný opravný termín.

Zápočet je neklasifikovaná forma kontroly studia. Uděluje se za splnění povinností stanovených pro jednotlivé předměty a zapisuje do informačního systému slovem Započteno (Z). Zkouška je klasifikovaná forma kontroly studia, jíž se prověřují vědomosti i míra tvořivosti v příslušném předmětu. V hlavních oborech jsou zkoušky komisionální. Zkouška může být praktická, písemná, ústní, nebo kombinovaná. V případě hlavních předmětu probíhají zkoušky obvykle před komisí.

Zkoušky jsou klasifikovány podle stupnice A, B, C, D, E, F.

Požadavky pro úspěšné absolvování:

Student splní požadavky odpovídající studijnímu plánu.

Státní bakalářská zkouška z oboru Teorie a kritika má tyto části:

Diplomová práce a její obhajoba.

Teorie a historie dramatického umění

Teorie a historie oboru

Forma studia:

prezenční

Garant oboru:

Daniela JOBERTOVÁ

Obor je součástí studijního programu:

• Dramatická umění – (B8203)

Studijní plány oboru:

• Teorie a kritika (B.A.)