Hudební teorie - systematika 7

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu:

Jméno vyučujícího (jména vyučujících):

Výsledky učení dané vzdělávací složky:

Přednáška o vyšší hudebně teoretické problematice. Základní okruhy: úvod do hudební teorie, hudebně teoretická systematika a analýza, aplikovaná hudební teorie, vědecká hudební teorie systematická a analytická. Cílem je připravit profesionálně vybavené odborníky oboru Hudební teorie s perspektivou uplatnění na poli muzikologickém i pedagogickém.

Forma studia:

Kontaktní výuka. přednáška o vyšší hudebně teoretické problematice, kritické srovnávání textů s aplikací analýzy vybraných příkladů hudební struktury

Předpoklady a další požadavky:

Prerekvizity:

Znalostní a dovednostní požadavky, dané rozsahem a úrovní požadavků přijetí ke studiu oboru magisterského studijního programu, tj. odpovídající rozsahu a úrovni znalostí a dovedností, prokázaných v rámci úspěšného absolutoria bakalářského stupně.

Korekvizity - studijní předměty:

Hudební teorie - specializovaná problematika 7

Analýza hudebně teoretického textu 7

Seminář hudební teorie 7

Organologie 1

Hudební estetika 1

Seminář hudební estetiky 1

Uvedené korekvizity nejsou požadovány v případě, zvolí-li si student předmět Hudební teorie - systematika 7 v rámci svého studijního plánu jako volitelný předmět.

Obsah kurzu:

Teorie kompozičních metod 20. století

- Významné práce o kompozičních metodách 20. století

Metody deterministické

- Racionální metody organizace tónových výšek

- Racionální metody organizace hudebního času

- Racionální metody organizace témbru a dynamiky

Metody, počítající s faktorem náhody

- Aleatorika malá a velká

Hudebně teoretické aspekty tzv. momentové formy

Hudebně teoretické aspekty minimalismu

Hudebně teoretická problematika kompoziční práce s mikrointervaly

Doporučená nebo povinná literatura:

Adorno, Theodor W.: Philosophie der neuen Musik. Frankfurt a. M. 1958.

Burghauser, Jarmil: Seriální harmonický princip. Nové cesty hudby, SHV, Praha 1964.

Čas v hudbě. Sborník ze semináře hudebně vědecké oblasti SČSKU, věnovaného otázkám hudebního rytmu. Praha 1983 (?).

Fokker, Adriaan D.: Neue Musik mit 31 Tönen. Düsseldorf 1966

Hába, Alois.: Neue Harmonielehre des diatonischen, chromatischen, Viertel-, Drittel-, Sechstel- und Zwölftel-Tonsystems. Kistner u Siegel, Leipzig 1927

Herzog, Eduard: Úplný rejstřík dvanáctitónových všeintervalových řad. Nové cesty hudby, SHV, Praha 1964.

Hradecký, Emil: Paul Hindemith, svár teorie s praxí. Supraphon, Praha 1974.

Ištvan, Miloslav: Metoda montáže izolovaných prvků v hudbě. Panton, Praha 1973.

Ištvan, Miloslav: Jednohlas v soudobé hudbě. JAMU. Brno 1989.

Kohoutek, Ctirad: Projektová hudební kompozice. SPN, Praha 1969.

Lébl, Vladimír: Nástin typologie zvukového materiálu. In: Hudební věda č. 3, Praha 1969

Lébl, Vladimír: Příspěvek k morfologii zvukové struktury. Hudební věda 1971, č. 1.

Nové cesty hudby I. SHV, Praha 1964.

Nové cesty hudby II. Supraphon Praha-Bratislava 197O.

Piňos, Alois - Herzog, Eduard - Jan, Jiří: Vyvážené intervalové řady. Nové cesty hudby II., Supraphon Praha-Bratislava 197O.

Piňos, Alois: Tónové skupiny. Supraphon, Praha 1971.

Pukl, Oldřich: Poznámky k problematice a koncepci momentové formy. In: Sborník referátů z HT semináře „K systematice tektonických struktur a hudebních forem“. SČSKU, Praha 1982.

Risinger, Karel: Nauka o hudební tektonice XX. století. AMU, Praha 1998.

Rut, Josef: Dvanáctitónová tonální teorie. Panton, Praha 1969.

Tichý, Vladimír: Úvod do studia hudební kinetiky. HAMU, Praha 1994, 2. vydání 2002

Tichý, Vladimír: Harmonic Field. In: Musicologica Olomucensia III. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc 1997.

Tichý, Vladimír: Systematika hudební kinetiky jako součást teorie skladby. In: Musica Nova. JAMU, Brno 1997

Aspekte der Neuen Musik. Kassel, Bärenreiter 1968.

Eimert, Herbert: Grundlagen der musikalischen Reihentechnik. Bücherrheie. Wien 1964.

Eimert, Herbert: Lehrbuch der Zwölftechnik. Wiesbaden 1954.

Gieseler, W.: Komposition im 2O. Jahrhundert. Celle, Moeck Verlag 1975.

Hába, Alois.: Neue Harmonielehre des diatonischen, chromatischen, Viertel-, Drittel-, Sechstel- und Zwölftel-Tonsystems. Kistner u Siegel, Leipzig 1927

Hindemith, Paul: Unterweisung im Tonsatz I., theoretischer Teil. B. Schotts Söhne, Mainz 194O. (New expanded edition)

Jelinek, Hans: Anleitung zur Zvölftonkomposition (český překlad Uvedení do dodekafonické skladby, přeložil Eduard Herzog, Supraphon, Praha-Bratislava 1967.

Messiaen, Olivier: Technik meiner musikalischen Sprache (Translated from the French).

Notation Neuer Musik. Mainz, Schotts Söhne 1965.

Schaeffer, Pierre: Traité des objects musicaux. Paris 1966

Schaeffer, Pierre: Konkrétní hudba. Praha 1971

Webern, Anton: Der Weg zur neuen Musik. Ed. Willi Reich, Wien 196O.

Hodnoticí metody a kritéria:

Kredity jsou uděleny na základě aktivní účasti na seminářích a zpracování a prezentace seminární práce k zadanému tématu přednášky

aktivity na přednáškách a seminářích

vypracování a prezentace semestrální práce

Webová stránka předmětu:

Přednáška
o
vyšší
hudebně
teoretické
problematice.
Okruhy:
úvod
do
hudební
teorie,
hudebně
teoretická
systematika
a
analýza,
aplikovaná
hudební
teorie,
vědecká
hudební
teorie
systematická
a
analytická.
Důraz
je
kladen
na
rozvoj
samostatné
kreativity.

Poznámka:

Přednáška se tematicky komplementárně doplňuje se Seminářem hudební teorie.

Další informace:

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů: