Didaktika dramatické výchovy 3

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu:

Jméno vyučujícího (jména vyučujících):

Výsledky učení dané vzdělávací složky:

Vybavit posluchače celou šíří poznatků o vyučování dramatické výchovy ve všech jejích formách, dovést je k uvědomělému a cílevědomému zacházení s praktickými zkušenostmi, k formulování a pojmenovávaní všech složek a částí odbornosti učitele dramatické výchovy.

Forma studia:

Řízený dialog, diskuse, analýza ukázek zaznamenaných na mediích, společná příprava projektů, pozorování studentské praxe a didaktických projektů a následné hodnocení, konzultace studentské praxe.

Předpoklady a další požadavky:

1. Student je schopen uvažovat o kontextu dramatické výchovy.

2. Student je schopen uvažovat o cílech své práce, tvořit a hodnotit s vědomím těchto cílů.

3. Student je schopen reflektovat a hodnotit svou práci.

4. V jednotlivých semestrech výuky didaktiky student vnáší do výuky poznatky získané v prakticky zaměřených kurzech (Praktikum I, II, Metodika práce s dětským souborem...).

5. Jednotlivé semestry výuky didaktiky jsou navazující, zapsání do výuky předpokládá splnění požadavků předcházejícího semestru didaktiky.

Obsah kurzu:

1. Specifika DV a její principy

Principy DV společné s jinými směry a obory výchovy a vyučování. Principy specifické pro DV.

2. Proces v DV

Vztah procesu a produktu v DV. Skupina, prostor, styly vedení, chování a jednání učitele v lekci. „Třídní management“ (řízení procesu). Verbální metody řízení, učitel v roli, další typy motivace a vedení. Stavba lekce.

3. Plánování v DV a stanovení cílů

Plánování. Formulace cílů, volba vyučovacích prostředků.

4. Formy dramatické výchovy

Formy v pedagogice. V DV různé formy organizační a institucionální: zájmová dramatická výchova, školní dramatická výchova. Dramatické metody ve vyučování jiných předmětů, na různých stupních. DV ve speciální pedagogice, zdravotnictví a sociálních službách. DV v přípravě učitelů.

5. Obsah dramatické výchovy

Zdroje obsahu DV. Didaktická transformace vybraných poznatků.

6. Metody dramatické výchovy

Směry dramatu ve světě. Typy třídění metod. Modely improvizací. Tematické celky a dramatické strukturování. Improvizace podle příběhu (playmaking). Hry a cvičení, jejich systémy, cíle a uspořádání.

7. Divadelní práce s dětmi a mládeží

Problematika veřejného vystupování. Podmínky veřejného vystupování a jeho hodnoty, psychologie dětského jevištního projevu. Proces vzniku inscenace. Kritika v dětském a mladém divadle, soutěže a přehlídky.

8. Hodnocení v DV

Diagnostika, klasifikace, evaluace. Hodnocení kriteriální a normativní, průběžné a závěrečné. Hodnocení jednotlivců a skupiny, pomocné hodnotící tabulky. Sebehodnocení učitele.

9. Didaktické projekty

V průběhu lekcí didaktiky se realizuje tzv. didaktický projekt. Skupina ve spolupráci s pedagogem vybírá látky, na základě společně dohodnutých témat nebo předloh pak menší skupiny (2-3 posluchači) projekt realizují s vlastní či jinou skupinou.

10. Seminární práce

Posluchači si volí didaktická témata z nabídky pedagoga, buď obecná témata, nebo vázaná na některou z forem DV, některý typ školy, věk či instituci, předmět atp.

Doporučená nebo povinná literatura:

BUDÍNSKÁ, Hana. Hry pro šest smyslů: Kartotéka pro loutkáře i neloutkáře, kteří si umějí hrát s dětmi. 7., uprav. vyd. Praha: NIPOS-ARTAMA, 2008 [1984]. 28, 16, 218 s. ISBN 978-80-7068-217-3.

CANGELOSI, James S. Strategie řízení třídy: Jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Přel. Milan Koldinský. Praha: Portál, 1994. 296 s. Přel. z: Cooperation in the classroom: Students and teachers together. ISBN 80-7118-022-7.

ČÁP, Jan; MAREŠ, Jiří. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001. 656 s. ISBN 80-7178-463-X.

DISMAN, Miloslav. Receptář dramatické výchovy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1976. 148 s.

HELUS, Zdeněk. Dítě v osobnostním pojetí: obrat k dítěti jako výzva a úkol pro učitele i rodiče. Praha: Portál, 2004. 228 s. ISBN 80-7178-888-0.

KASÍKOVÁ, Hana. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997. 152 s. ISBN 80-7178-167-3.

MACKOVÁ, Silva. Dramatická výchova. Brno: JAMU, Divadelní fakulta, 2004. 216 s. ISBN 80-85429-93-4.

MACHKOVÁ, Eva. Jak se učí dramatická výchova: didaktika dramatické výchovy. Praha: AMU, Divadelní fakulta, katedra výchovné dramatiky, 2004. ISBN 80-7331-021-X.

---. Metodika dramatické výchovy: zásobník dramatických her a improvizací. 11., upravené vyd. Praha: Sdružení pro tvořivou dramatiku, 2007 [1978]. 156 s. ISBN 978-80-901660-9-0.

---. Úvod do studia dramatické výchovy. 2., upravené vyd. Praha: NIPOS, 2007. 198 s. ISBN 978-80-7068-207-4.

MILLAR(OVÁ), Susanna. Psychologie hry. Přel. Jarmila Milnerová. Praha: Panorama, 1978. 360 s. Přel. z: The Psychology of Play. Edice Pyramida.

MLEJNEK, Josef. Dětská tvořivá hra. 2., přeprac. vyd. Praha: IPOS ARTAMA, 1997.152 s. ISBN 80-7068-104-7.

MORGAN(OVÁ), Norah; SAXTON(OVÁ), Juliana. Vyučování dramatu: hlava plná nápadů. Přel. Helena Zymonová a Jaroslav Provazník. Praha: STD, 2001. 252 s. Přel. z Teaching drama: a mind of many wonders [1987]. ISBN 80-901660-2-4.

PALARČÍKOVÁ, Alena. Tygr v oku aneb O tvorbě inscenace s dětmi a mládeží. Praha: STD; Společnost Amatérské divadlo a svět, 2001. 144 s. ISBN 80-901660-5-9.

PASCH, Marvin; GARDNER, Trevor G.; SPARKS-LANGER(OVÁ), Georgea; STARK(OVÁ), Alane J.; MOODY(OVÁ), Christella D. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Přel. Milan Koldinský, Praha: Portál, 1998. 424 s. Přel. z: Teaching as Decision Making [1991, 1995]. ISBN 80-7178-127-4.

PIAGET, Jean; INHELDER(OVÁ), Bärbel. Psychologie dítěte. Přel. Eva Vyskočilová, Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1970. 116 s. Klub přátel pedagogické literatury. Přel. z: La psychologie de l´enfant.

ULRYCHOVÁ, Irina; GREGOROVÁ, Vlasta; ŠVEJDOVÁ, Hana. Hrajeme si s pohádkami: dramatická výchova v mateřské škole a na 1. stupni základní školy. Praha: Portál, 2000. 120 s. ISBN 80-7178-355-2.

VALENTA, Josef. Metody a techniky dramatické výchovy. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 352 s. ISBN 978-80-247-1865-1.

WAY, Brian. Rozvoj osobnosti dramatickou improvizací. Přel. Eva Machsková. Praha: ISV nakladatelství, 1996. 220 s. Přel. z: Development Through Drama [1967]. ISBN 80-85866-16-1.

Tvořivá dramatika. Vydává NIPOS-pracoviště ARTAMA ve spolupráci se Sdružením pro tvořivou dramatiku a katedrou výchovné dramatiky DAMU. 1990-, roč. 1, č. 0-. Praha: NIPOS-pracoviště ARTAMA. 3x ročně. ISSN 1211-8001.

školní dokumenty (RVP, vzdělávací program Obecná/Občanská škola, alternativní programy aj.)

Hodnoticí metody a kritéria:

Kredity z navazujících semestrů didaktiky dramatické výchovy jsou postupně udělovány na základě:

aktivity na seminářích,

vypracování semestrální práce,

vytvoření didaktického projektu,

realizace projektu a jeho hodnocení,

hodnocení zvoleného projektu jiné skupiny, jiného pedagoga,

absolvování závěrečného testu a ústního pohovoru.

Webová stránka předmětu:

Poznámka:

Další informace:

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů: