Prostorové vztahy - úvod do scénografie 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu:

Jméno vyučujícího (jména vyučujících):

Výsledky učení dané vzdělávací složky:

Předmět si klade za cíl:

1. seznámit posluchače se základními možnostmi kompozice a prostorových vztahů (architektura, sochařství, environment, land art),

2. zprostředkovat posluchačům základní informace o vývoji divadelního prostoru, scénografie i jejích jednotlivých prostředků (typy divadelních prostorů, scénografické prostředky),

3. umožnit posluchačům osobní zkušenost práce s dramatickým textem s ohledem na prostor a scénografii (cesta od textu k prostoru dramatu).

Ve výsledku jde o pochopení místa a smyslu scénografie v procesu tvorby divadelní inscenace nebo dramatické akce. Absolvent by měl být schopen použít v praxi prvky výtvarné práce ve struktuře inscenace jako součást divadelního jazyka.

Forma studia:

kontaktní výuka, výroba, diskuse, analýza ukázek divadelních produkcí zaznamenaných na médiích, čtení, analýza textů

Předpoklady a další požadavky:

- Absolvování vstupního divadelní projektu.

- Poznatky a zkušeností získané v práci s materiálem a hmotou.

- Schopnost divadelně a výtvarně vnímat kvalitu hmoty a prostorového uspořádání.

Obsah kurzu:

Úvod do scénografické disciplíny. V předmětu jde hlavně o zúročení poznatků a zkušeností získaných v práci s materiálem a hmotou a prohlubování se schopnosti divadelně a výtvarně vnímat kvalitu hmoty a prostorového uspořádání na úrovni zvoleného oboru.

1. Vývoj jevištního prostoru a scénografických prostředků. Tvar a orientace jeviště a hlediště.

2. Scénografická dramaturgie: praktická zkušenost s rozborem textu ze scénografického hlediska.

3. Výtvarně režijní koncepce - budování výtvarně režijní koncepce na konkrétním textu a její názorný záznam výtvarně-grafickými prostředky.

Doporučená nebo povinná literatura:

ARTAUD, Antonin. Divadlo a jeho dvojenec. Přel. Jan Kopecký a Ladislav Šerý. Praha: Herrmann & synové, 1994. 176 s. Přel. z: Le Théâtre et son double.

BRAUN, Kazimierz. Divadelní prostor. Přel. Jiří Vondráček. Praha:ÄMU, Divadelní fakuta, katedra scénografie, 2001. 268, s. Přel. z: Przestrzeń teatralna. ISBN 80-85883-73-2.

---. Druhá divadelní reforma? Přel. Jiří Vondráček. Praha: Divadelní ústav; Praha: Městská knihovna; Praha: AMU; Brno: JAMU, 1993. 176 s. Přel. z: Druga reforma teatru? ISBN 80-7008-037-X.

BROCKETT, Oscar G. Dějiny divadla. Přel. Milan Lukeš a Zdena Benešová. Praha: Nakladatelství Lidové noviny; Praha: Divadelní ústav, 1999. 948 s. Přel. z: History of the Theatre. ISBN 80-7008-096-5 (Divadelní ústav). 80-7106-364-9 (Lidové noviny).

BROOK, Peter. Pohyblivý bod: Čtyřicet let divadelního výzkumu 1946-1987. Přel. Jan Hančil. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1996. 248 s. Přel. z: The Shifting Point.

---. Prázdný prostor. Přel. Alois Bejblík. Praha: Panorama, 1988. 232 s. Přel. z: The Empty Space.

ČECHOVÁ, Jana. Kostým v amatérském divadle. Praha: SKKS, 1982. 90 s.

HEROUT, Jaroslav. Staletí kolem nás: přehled stavebních slohů. Praha: Orbis, 1961. 236 s.

JINDRA, Vladimír. Specifičnost scénografie: soubor statí. Praha: Divadelní ústav, 1983. 144 s., 12 s. příl. Scénografie, sv. 50-51.

KOUŘIL, Miroslav. Divadelní prostor. Praha: Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol, 1945. 124 s.

KYBALOVÁ, Ludmila; HERBENOVÁ, Olga; LAMAROVÁ, Milena. Obrazová encyklopedie módy. Praha: Artia, 1973. 624 s., 32 bar. příl.

MAREŠOVÁ, Sylva (ed.). Naše současná loutkářská scénografie. Praha: Divadelní ústav, 1987. 110s. 18 s. příl. Scénografie 55.

PTÁČKOVÁ, Věra. Česká scénografie XX. století. Praha: Odeon, 1982. 366 s.

---. Zrcadlo světového divadla: Pražské quadriennale 1967-1991. Praha: Divadelní ústav, 1995. 382 s. ISBN 80-7008-047-7

PÖRTNER, Paul. Experimentální divadlo. Přel. Jan Rak, Praha: Orbis, 1965. Horizont, sv. 1. 176 s. Přel. z: Experiment Theater.

STEHLÍKOVÁ Eva. Antické divadlo. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum, 2005. 384 s. ISBN 80-246-1105-8.

---. Římské divadlo. Praha: Koniasch Latin Press, 1993. 132 s. ISBN 80-901508-2-9.

TOMÁNEK, Alois. Scénický prostor současného loutkového divadla. Praha: AMU, 1986. 126 s.

---. Scénický prostor současného loutkového divadla II: Jevištní praktikum. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 72 s.

VACKOVÁ, Růžena. Výtvarný projev v dramatickém umění. Praha: Václav Tomsa, 1948. 650 s.

VITRUVIUS. Deset knih o architektuře. 2., přep. vyd. Přel. Alois Otoupalík. Praha: Svoboda, 1979. 432 s. Přel. z: De architectura libri decem.

ZAVARSKÝ, Ján. Kapitolky zo scénografie. Bratislava: Osvetový ústav, 1980. 204 s.

ZICH, Otakar. Estetika dramatického umění: Teoretická dramaturgie. 2. vyd. Praha: Panorama, 1987. 416 s.

Hodnoticí metody a kritéria:

Kredity jsou udělovány za aktivitu při cvičeních a seminářích a za samostatnou semestrální práci.

Podmínkou absolvování kurzu je vytvoření vlastního scénografického návrhu a explikace a obhájení této koncepce na půdorysu příběhu.

Webová stránka předmětu:

Poznámka:

Další informace:

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

• Dramatická výchova - tříleté prezenční (B.A.) (povinný předmět)