Pentium dějin audiovize: Dějiny fotografie 1

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu:

Tomáš DVOŘÁK

Jméno vyučujícího (jména vyučujících):

Tomáš DVOŘÁK

Výsledky učení dané vzdělávací složky:

studenti se seznámí s dějinami fotografie, médií a vizuální kultury 19. století a současnými teoretickými a historickými přístupy k tématu

Forma studia:

přednáška

Předpoklady a další požadavky:

n/a

Obsah kurzu:

01. (7/10) Úvod: teorie a dějiny fotografie (Tomáš Dvořák)

Přehled struktury kurzu, požadavků na ukončení a studijních materiálů;

úvod k povinné literatuře příští přednášky.

02. (14/10) Zrod technických obrazů (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována vizuální kultuře konce 18. a počátku 19. století s důrazem na mechanické a technické formy zobrazení (camera obscura, camera lucida, laterna magica, Lichtenbergovy a Chladniho obrazce, panoramata a dioramata, optické hračky, přístroje mechanického zápisu, tisk a litografie). Věnuje se různým přístupům k problému historizace vnímání a jeho vztahu k vývoji vizuálních technik a artefaktů, zejména pak metodě archeologie médií.

Geoffrey BATCHEN, „Zviditelnění elektřiny.“ in: T. Dvořák (ed.), Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: AVU 2010, s. 215-232.

03. (21/10) Efekt reálného: fotografie, malířství, literatura (Tomáš Dvořák)

Přednáška představuje a kriticky interpretuje nároky na realističnost fotografie vznášené v průběhu 19. století a situuje je do širšího rámce literárních, divadelních a výtvarných technik usilujících o vytvoření dojmu skutečnosti. Popisuje genezi, povahu a funkci masové kultury a masových médií a jejich vztah k umění.

Jonathan CRARY, „Géricault, the Panorama, and Sites of Reality in the Early Nineteenth Century.“ Grey Room, 2002, no. 9, pp. 5-25.

(28/10 - státní svátek)

04. (4/11) Realismus a realismy (Josef Ledvina)

Od svého zrodu je fotografie označována za techniku vytváření obrazů s privilegovaným vztahem k „realitě“ (André Bazin, Kendall Walton ad.). Zároveň je však tento přístup z různých pozic opakovaně podrobován kritice (Joel Snyder, Allan Sekula ad.). Přednáška představí kritický historiografický průřez dosud neukončenou debatou. Na díle vybraných fotografů (Peter Henry Emerson, Henri Cartier-Bresson) zároveň demonstruje do jaké míry může být realistický účin snímků kontrolovaný a zamýšlený.

Joel SNYDER - Neil WALSH ALLEN, „Photography, Vision, and Reproduction“, Critical Inquiry, roč. 2, 1975, č. 1, s. 143-169.

05. (11/11) Fotografický portrét a problém moderní individuality (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována fotografickému portrétu 19. a počátku 20. století s důrazem na Nadara, Daumiera, Galtona a Sandera; sleduje proměny a vzájemné vztahy portrétního žánru v malířství, kresbě a grafice, včetně tradice siluet či karikatur. Vysvětluje genezi koncepcí fotografického portrétu ve vztahu k tradicím fyziognomie, kriminalistickým metodám identifikace či snaze o definování a zachycení sociálního typu a sleduje tak vzájemnou podmíněnost fotografických konvencí zobrazování lidské individuality a dobového (filosofického, sociologického i byrokratického) chápání subjektu.

Allan SEKULA, „The Body and the Archive.“ October, roč. 39, 1986, s. 3-64.

06. (18/11) Fotografie jako (vědecká) vizualizace (Tomáš Dvořák)

Přednáška se soustředí na epistemologické aspekty fotografie: analyzuje vztah technických přístrojů, automatizace a vědění a představuje využití fotografie ve vědeckých výzkumech 19. století (astronomie, fyzika, fyziologie, psychiatrie, statistika) s důrazem na grafickou a fotografickou metodu E.-J. Mareye a proměny chápání objektivity v 19. a 20. století.

Lorraine DASTON - Peter GALISON, „The Image of Objectivity.“ Representations, no. 40, 1992, pp. 81-128.

07. (25/11) Fotografické reprodukce uměleckých děl (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována vývoji fotografických reprodukčních procesů (fotogravura a fotolitografie) v 19. století s důrazem na problém reprodukce uměleckých děl a jeho důsledky pro expertní i laické vnímání (tradice) výtvarných umění a chápání rozdílu mezi malířstvím a fotografií.

Walter BENJAMIN, „Umělecké dílo v době své technické reprodukovatelnosti.“ Dílo a jeho zdroj, Praha: ODEON 1979, s. 17-47.

08. (2/12) Fotografie v tisku, obraz a text (Hana Buddeus)

Přednáška mapuje prolínání obrazu a textu v dějinách fotografie a možné podoby uplatnění této kombinace v teorii („rétorika“ obrazu, otázka narativity, možnosti „čtení“ obrazu) i v praxi (obrazové noviny a časopisy, fotožurnalistika, fotografické knihy, fotografie v reklamě).

Roland BARTHES, „Rétorika obrazu“ (1964). In: Karel CÍSAŘ (ed.), Co je to fotografie?, Praha: Herrmann & synové 2004, s. 51-61.

09. (9/12) Technické a mediální vztahy mezi fotografií a malířstvím (Robert Silverio)

Přednáška se zabývá vztahy mezi technickými a předtechnickými obrazy - především pak vztahy mezi fotografií a malbou. Na rozdíl od jiných analýz se nezaměřuje na autory pracujícími s malířskými referencemi. Soustřeďuje se na základní fungování obou médií a na to, jak je toto fungování u fotografie technicky podmíněno. The medium is the message - tedy médium podmiňuje výsledné sdělení - u technického média se však můžeme ptát podle jakých vzorů je toto médium nastavováno.

Vilém FLUSSER, „Fotoaparát.“ Za filosofii fotografie, Praha: Hynek 1994, s. 19-29.

10. (16/12) Piktorialismus (Hana Buddeus)

V přednášce se budeme věnovat vývoji vztahu fotografie k malířství, dotkneme se otázky indexikality, respektive ikonicity fotografického obrazu a poukážeme na různé momenty v dějinách fotografie, kdy se fotografové zajímali o možnost využití fotografické technologie k vytvoření stylizovaných obrazů spíše než k objektivnímu kopírování skutečnosti. Začneme „sebeuvědomovacím procesem fotografie “ (Anna Fárová), ušlechtilými tisky a Stieglitzovou piktoriální fotografií, ale problematiku fotografie jako obrazu a prolínání malířství a fotografie budeme dále rozvíjet i na příkladech z umění 20. století („Picture Generation“, Hiroshi Sugimoto, Gerhard Richter ad.), prostřednictvím teoretických textů, poukazujících na obrazovou povahu fotografie v současném umění (Michael Fried, Jean François Chevrier, Douglas Crimp).

Jean-François CHEVRIER. „The Adventures of the Picture Form in the History of Photography“ (1989). In: Douglas FOGLE, The Last Picture Show: Artists Using Photography 1960-1982, exh. cat., Minneapolis, Minnesota: Walker Art Center 2003.

Doporučená nebo povinná literatura:

viz obsah kurzu

texty ke stažení:

https://drive.google.com/open?id=0B36pcjuZK5yyUW1rVWNzMXRBclU

Hodnoticí metody a kritéria:

Podmínkou absolvování kurzu je jednak splnění docházky (tolerovány jsou maximálně 2 absence za semestr), jednak dodání obou požadovaných výstupů (nebude-li odevzdán jen jeden z referátů v zadaném termínu, celkové hodnocení kurzu je F).

Výsledná známka je určena souhrnem hodnocení obou výstupů (100-90% = A, 90-80% = B, 80-70% = C, 70-60% = D, 60-50% = E, 50-0% = F).

40% - 1. psaný referát v rozsahu 2-3 normostrany, interpretuje či rozvádí vybraný text ze seznamu povinné literatury

termín odevzdání: 29.11.2015

60% - 2. semestrální práce v rozsahu 5-10 normostran na předem domluvené téma musí být odevzdána nejpozději 4.1.2016 (oba texty ve formátu doc, odt nebo pdf posílejte na tomdvorak@famu.cz, neobdržíte-li mailem potvrzení o jejich přijetí, považujte texty za neodevzdané)

zkouška spočívá v diskusi nad oběma texty

Webová stránka předmětu:

Poznámka:

Předmět se koná každoročně.

Další informace:

Předmět je součástí nabídky volitelných předmětů pro celou AMU

Rozvrh na zimní semestr 2015/2016:

	06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
Út
St	místnost 124 Projekce FAMU (Lažanský palác) DVOŘÁK T. 14:50–18:05 (přednášková par. 1)
Čt
Pá

Datum	Den	Čas	Vyučující	Místo	Poznámky	Č. paralelky
	St	14:50–18:05	Tomáš DVOŘÁK	Projekce FAMU Lažanský palác		přednášková par. 1

Rozvrh na letní semestr 2015/2016:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

• Fotografie CZ - bakalář (fakultní předmět, volitelný předmět)
• Fotografie CZ: Restaurování fotografie- 2013 (fakultní předmět, volitelný předmět)