Pentium dějin audiovize: Dějiny fotografie 2

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu:

Tomáš DVOŘÁK

Jméno vyučujícího (jména vyučujících):

Tomáš DVOŘÁK

Výsledky učení dané vzdělávací složky:

studenti se seznámí s dějinami fotografie, médií a vizuální kultury 19. století a současnými teoretickými a historickými přístupy k tématu

Forma studia:

přednáška

Předpoklady a další požadavky:

n/a

Obsah kurzu:

10.2. Formalismus a fotografie (Josef Ledvina)

Podle formaistické estetické doktríny jsou hlavním zdrojem estetické hodnoty uměleckého díla jeho formální kvality. Fotografie se zprvu snažila dosáhnout statusu uměleckého oboru asimilací tradičních (nemodernistických) malířských postupů. Byli to pak především stoupenci přímé fotografie, kteří od počátků 20. století systematicky vyzdvihovali formální kvality svých snímků na úkor jejich obsahu. Po druhé světové válce se pokusil vymezit specifické v průběhu dějin média vyjevované formální kvality fotografického zobrazení dlouholetý vedoucí MoMA John Szrakowski. Na přelomu 70. a 80. let se stalo jeho přístup předmětem kritiky (Allan Sekula, Rosalind Krauss ad.).

Rosalind KRAUSS, „Diskurzivní prostory fotografie“ (1982). In: Karel CÍSAŘ (ed.), Co je to fotografie?, Praha: Herrmann & synové 2004, s. 151-169.

17.2. Fotografická avantgarda v sovětském Rusku a v Německu ve 20. letech (Robert Silverio)

Přednáška se soustředí na téma konstruktivistické fotografie v prostředí Bauhausu. Bude se zabývat interdisciplinárními aktivitami hlavních osobností v tomto okruhu. Důraz je kladen tedy i na vlivy, které na fotografii měla ostatními média. Součástí přednášky je i komparace s ruskou konstruktivistickou fotografií.

László MOHOLY-NAGY, Painting, Photography, Film. Cambridge, Mass.: MIT Press 1969, pp. 27-40.

24.2. Fotografie v rámci surrealistické imaginace (Robert Silverio)

Surrealistická fotografie je silně provázána se surrealismem v malbě i v literatuře. Její specifikum je nicméně překračování žánrů a technik. Důležitý je vliv koláže. Bude srovnávána inscenovaná surrealistická fotografie a fotografie používající zvláštní technické postupy s metodou objet trouvé, důležitou zejména po druhé světové válce. Přednáška se soustředí na francouzský, ale i český surrealismus a jejich prolínání.

André BRETON, „Manifest surrealismu 1924.“ Analogon, 16/1996, Sen, vize s skutečnost, s. i-x.

2.3. Česká avantgarda a v kontext soudobých světových fotografických avantgard (Robert Silverio)

Česká meziválečná fotografická avantgarda patří i v rámci světových meziválečných fotografických avantgard k velmi významným. Mezi její základní rysy, kterými se odlišuje od situace v Německu, Rusku či Francie, patří relativně malá provázanost jednotlivých autorů s ostatní uměleckými obory a to s výjimkou surrealistů. Je zároveň pozoruhodné, že v jejím rámci najdeme velké množství stylů, respektive prvků různých stylů konstruktivismu, surrealismu, nové věcnosti a specificky českého poetismu. I když velká část avantgardní ikonografie je nadnárodní, některé formální rysy se vyskytují u mnoha autorů a mají charakter lokální ikonografie (např. oblíbená projekce stínů). Do celkového dění je nutné zařadit i solitérní autory, kteří se definici avantgardy v užším slova smyslu vymykají (F. Drtikol, J. Sudek).

Karel TEIGE, „Poetismus.“ Avantgarda známá a neznámá. Praha: Svoboda, 1970. str. 254-61.

9.3. Válečná dokumentární a propagandistická fotografie (Robert Silverio)

Válečná fotografie prodělala zejména ve 20. století zásadní proměnu. Od střízlivých záznamů přes ikonickou a vlivnou fotožurnalistickou válečnou fotografii, tak významnou za druhé světové války a války ve Vietnamu se dostala až na okraj zájmu veřejnosti. Její vliv a její společenský dopad bude porovnáván s neprofesionálními fotografickými válečnými dokumenty na straně jedné a oficiální propagandistickou fotografii na straně druhé.

Susan SONTAG, S bolestí druhých před očima. Praha: Paseka 2011, s. 16-32.

16.3. Fotografie v 60. letech 20. st. zachycující kulturní zlom v Evropě a USA (Robert Silverio)

Šedesátá léta jsou často vnímána jako převratná revoluční dekáda. Přednáška se zabývá ikonickými fotografiemi v tomto desetiletí a to napříč žánry. Vedle sebe je stavěna vědecká, žurnalistická, reklamní i amatérská fotografie, přičemž jejich analýza je vázaná na konkrétní historické události i na obecný celospolečenský kontext.

Umberto ECO, Skeptikové a těšitelé. Praha: Svoboda 1995, s. 31-59.

23.3. Výstavy fotografie (Pavel Vančát)

Přednáška se věnuje vybraným výstavám v dějinách fotografie a soustředí se na proměny chápání estetiky a významu fotografické výstavy. Počínaje 40. léty 19. století, přes výstavy piktorialistů až po dadaistické a konstruktivistické výstavy (Film und Foto, Stuttgart) sleduje formální prolínání fotografie a jiných médií. Výstava Family of Man je pak kulminací těchto tendencí i oficiální poltickou demonstrací poválečného humanismu.

Fred TURNER, „The Family of Man and the Politics of Attention in Cold War America.“ Public Culture, vol. 24, 2012, no.1, pp. 55-84.

30.3. Institucionalizace fotografie jako uměleckého oboru (Pavel Vančát)

Přednáška sleduje zapojení fotografie do kánonu moderního umění a postupný přerod fotografické praxe od amatérismu k profesionalismu. Tato emancipace fotografie kulminovala především v 70. letech a doprovázel ji hromadný vznik muzejních sbírek, univerzitních oborů i galerijního trhu, jak jej známe dnes.

Abigail SOLOMON-GODEAU, „Fotografie po umělecké fotografii.“ in: Karel Císař (ed.), Co je to fotografie? Praha: Herrmann & synové 2004, s. 319-339.

6.4. Amatérská, vernakulární a inzitní fotografie (Pavel Vančát)

Přednáška navazuje na předchozí a zabývá se fotografy tvořícími mimo modernistický kánon fotografie, kteří jím byli nicméně často časem absorbováni. Ať již šlo o talentované amatéry (Jacques-Henri Lartigue, ), umělce používající fotografii (Warhol, Ruscha aj.), či tvůrce na pomezí inzitní tvorby (Miroslav Tichý, Michal Kalhous), ozřejmují svými příklady hranice a témata klasické moderní fotografie i způsoby konstrukce kánonu dějin fotografie.

Andy GRUNDBERG, „Art and Photography, Photography and Art: Across the Modernist Membrane.“ in: Elisabeth Janus (ed.), Veronica's Revenge: Contemporary Perspectives on Photography. Zurich: Scalo1998, pp. ???

13.4. Proměny dokumentární fotografie (Hana Buddeus)

Přednáška se zabývá zásadními zvraty v dějinách a teorii dokumentární fotografie, od vzniku dokumentárního žánru a sociální fotografie (Lewis Hine), přes dokumentaci historických památek (Mission héliographique), fotografické aktivity v rámci Farm Security Administration (Walker Evans, Dorothea Lange), kritický dokument 70. a 80. let (Martha Rosler, Allan Sekula, Victor Burgin) až po dokumentární obrat v umění na přelomu 21. století. Zaměříme se nejen na proměny dokumentárního stylu, ale i na širší problematiku vztahů fotografovaného, fotografujícího a diváka a otázku fotografie jako politického nástroje.

Martha ROSLER, „V ní, kolem ní a další postřehy (o dokumentární fotografii)“, in: Martina PACHMANOVÁ (ed.), Martha Rosler, kat. výst., Praha: Langhans Galerie 2008

20.4. Fotografie v konceptuálním umění (Hana Buddeus)

V přednášce se zaměříme na užití fotografie v konceptuálním umění a v umění performativního typu a jeho specifickou estetiku, vymezující se vůči tradici umělecké fotografie. Budeme se věnovat jak dílům dnes už kanonických zahraničních autorů (Ed Ruscha, Dan Graham ad.) a jejich teoretické reflexi (Jeff Wall, Nancy Foote), ale poukážeme i na příbuzné projevy v českém umění (Pavel Vančát / Jan Freiberg: fotografie??).

Jeff WALL, „,Známky lhostejnosti'. Aspekty fotografie (jako) konceptuálního umění“, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2012, č. 12, s. 58-100.

27.4. Japonská fotografie 1920-80 (Robert Silverio)

Japonská tvůrčí fotografie zaznamenala po druhé světové válce silný rozmach. Byla výrazně ovlivněna americkou a evropskou fotografií, podařilo se ji přitom však udržet si některé autonomní kulturní rysy. Přednáška je průřezem tvorby předních osobností japonské fotografie od čtyřicátých do osmdesátých let dvacátého století doplněná analýzou konkrétních internacionálních vlivů. Podtržen je i fenomén japonské fotografické knihy.

Anne TUCKER - Ktar IIZAWA - Naoyuki KINOSHITA, The History of Japanese Photography. New Haven: Yale University Press 2003, pp. ???

4.5. Problémy s postmodernou (Josef Ledvina)

Postmodernismus představuje mnohoznačný pojem, o jehož konkrétnějším obsahu se vedly a v menší míře dosud vedou debaty. Snahy učinit z něj univerzální periodizační kategorii pro uměleckou produkci dané doby (nejčastěji 70. a 80. let), zpravidla selhávají kvůli různosti individuálních, skupinových nebo oborových „postmoderních“ programů. Vedle základního představení dobové diskuse nad postmodernismem se bude přednáška věnovat především teoreticky uvědomělé práci umělců tzv. Pictures Generation (Cindy Sherman, Sherrie Levin, Jack Gldstein ad.), pro něž představovala fotografie klíčový nástroj.

Douglas CRIMP, „Fotografie jako postmoderní aktivita“ (1980). In: Karel CÍSAŘ (ed.), Co je to fotografie?, Praha: Herrmann & synové 2004, s. 305-317.

11.5. Teorie nových médií a fotografie (Tomáš Dvořák)

Přednáška zprostředkuje přehled a kritickou analýzu teoretických přístupů k novým médiím od 90. let 20. století do současnosti s důrazem na proměnu forem a funkcí fotografického obrazu. Věnuje se především posunu od „realistických“ forem reprezentace, dominujících ve 20. století (fotografie, film, televize, virtuální realita), k technologiím převažujícím v současnosti: databázím, geografickým informačním systémům a vizualizaci dat.

Jay David BOLTER - Richard GRUSIN, „Imediace, hypermediace, remediace.“ in: T. Dvořák (ed.), Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: AVU 2010, s. 69-93.

Doporučená nebo povinná literatura:

viz obsah kurzu

texty ke stažení:

https://drive.google.com/open?id=0B36pcjuZK5yyUW1rVWNzMXRBclU

Hodnoticí metody a kritéria:

Podmínkou absolvování kurzu je jednak splnění docházky (tolerovány jsou maximálně 2 absence za semestr), jednak dodání obou požadovaných výstupů (nebude-li odevzdán jen jeden z referátů v zadaném termínu, celkové hodnocení kurzu je F).

Výsledná známka je určena souhrnem hodnocení obou výstupů (100-90% = A, 90-80% = B, 80-70% = C, 70-60% = D, 60-50% = E, 50-0% = F).

40% - 1. psaný referát v rozsahu 2-3 normostrany, popisuje a interpretuje vybranou fotografii 20. století

termín odevzdání: 10.04.2016

60% - 2. semestrální práce v rozsahu 5-10 normostran na předem domluvené téma musí být odevzdána nejpozději 12.06.2016 (oba texty ve formátu doc, odt nebo pdf posílejte na tomdvorak@famu.cz, neobdržíte-li mailem potvrzení o jejich přijetí, považujte texty za neodevzdané)

zkouška spočívá v diskusi nad oběma texty

Webová stránka předmětu:

Poznámka:

Předmět se koná pro 1. a 2. ročník společně vždy jednou za dva roky. Vypisuje se v roce 2014/15.

Další informace:

Předmět je součástí nabídky volitelných předmětů pro celou AMU

Rozvrh na zimní semestr 2015/2016:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2015/2016:

	06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
Út
St	místnost 124 Projekce FAMU (Lažanský palác) DVOŘÁK T. 14:50–18:05 (přednášková par. 1)
Čt
Pá

Datum	Den	Čas	Vyučující	Místo	Poznámky	Č. paralelky
	St	14:50–18:05	Tomáš DVOŘÁK	Projekce FAMU Lažanský palác		přednášková par. 1

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

• Fotografie CZ - bakalář (fakultní předmět, volitelný předmět)
• Fotografie CZ: Restaurování fotografie- 2013 (fakultní předmět, volitelný předmět)