Teorie a kritika (8203T069)

magisterský obor

Požadavky na přijetí:

Bakalářský titul z oboru teorie a kritika, divadelní věda, dramaturgie, či příbuzných oborů (estetika, moderní filologie atd.), jistá zkušenost s praktickou divadelní tvorbou (dramaturgie, režie, překlad), schopnost kritického myšlení, vítána je zkušenost s odbornou publikační činností (deníková kritika, festivalová kritika, publicistika).

Předložení projektu magisterské diplomové práce včetně odborné literatury a návrhu harmonogramu práce na tématu, obhájení projektu.

Požadavky na uznání předchozího vzdělání:

Obor nemá žádné specifické požadavky pro uznávání předchozího vzdělání.

Postup uznávání se na AMU řídí články č. 89 a č. 90 Zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. v platném znění a Studijním a zkušebním řádem AMU (články 8, 14, 18).

Kvalifikační požadavky a předpisy:

Bakalářské vzdělání v oboru teorie a kritika či oboru příbuzném (divadelní věda, estetika, moderní filologie atd.).

Úplné střední nebo úplné střední odborné vzdělání.

Předpisy: Český vzdělávací systém je upraven Zákonem o vysokých školách v platném znění (zákon č. 111/1998 Sb.) a vnitřními předpisy Akademie múzických umění v Praze.

Profil oboru:

Magisterské studium oboru teorie a kritika - v návaznosti na studium bakalářské - se zabývá především: 1. současným stavem umění, jeho tendencemi a proměnami spíše než jeho historií; 2. tvůrčími postupy a procesy spíše než výsledky. V tomto ohledu je ukotvení oboru na Divadelní fakultě zásadní, neboť metodika je mimo jiné založena na setkávání s praktikujícími uměleckými osobnostmi po celou dobu studia.

Magisterské studium oboru teorie a kritika je zaměřeno na rozvíjení a prohlubování znalostí, dovedností a kompetencí absolventů bakalářského oboru teorie a kritika či oborů příbuzných, jako například dramaturgie, divadelní věda, estetika, moderní filologie atd. V prvé řadě jde samozřejmě o návaznost na předchozí studium divadla jako specifického uměleckého druhu (a to zejména v jeho současných podobách a proměnách), ale také o jeho zasazování do širších uměleckých a společenských kontextů, tedy s jistými přesahy zejména k literatuře, filmu, médiím, dále rovněž filozofii, antropologii a obecné teorii umění. Povinné studijní penzum tvoří předměty realizující základní vymezení oboru na teorii a kritiku. K páteřním předmětům patří zejména čtyřsemestrální kurz Současné teorie divadla, doplněný obecnějším kurzem Umělecká kritika a její teorie a kurzem dějin světové divadelní kritiky nazvaným Vývoj a proměny divadelní kritiky. Vedle těchto předmětů klade magisterské studium ve své povinné části důraz i na samostatnou práci studentů spojenou s tematicky zacílenou rešerší a poučenou prací s odbornými texty - vlastními i existujícími (zejména jde o předměty Principy a postupy teatrologického výzkumu a Analýza a překlad odborného textu). Významnou součástí studijního plánu a zároveň tvůrčím výstupem je koncepce a realizace odborného divadelního časopisu v rámci čtyřsemestrálního předmětu Kritické praktikum I., II. Časopis má vyjadřovat argumentované generační názory a postoje a esejistickou formou se zabývat i širšími otázkami přesahujícími hranice divadelního umění a dotýkajícími se obecnějších problémů dnešní kultury i společnosti. V rámci povinně-volitelných předmětů, vypisovaných s periodicitou 2-3 roky, se studenti kromě kmenových pedagogů katedry setkávají s dalšími osobnostmi z oblasti publicistiky, kulturologie, dramaturgie, filozofie, které je vedou k přemýšlení o divadle v širších souvislostech; působení odborníků z praxe je pro obor zcela zásadní, neboť podporuje průběžnou inovaci výuky vycházející z vývoje a proměn profesního prostředí.

Hlavní výsledky učení:

Absolvent magisterského studia oboru teorie a kritika:

dokáže analyzovat a kriticky reflektovat konkrétní artefakt, zasadit ho do širších uměleckých souvislostí, posoudit jeho originalitu a přínos;

orientuje se v současném performančním umění, dokáže spatřovat souvislosti, pojmenovávat trendy, vztahovat vývoj divadelního umění k ostatním uměleckým druhům;

rozumí fungování divadelní instituce, a to jak v oblasti kamenných, institucionálních scén, tak v oblasti nezávislé, projektově vznikající a řízené tvorby;

orientuje se v médiích, rozumí jejich specifičnosti dané formou, čtenářskou/diváckou obcí, technickými parametry; chápe média jako zprostředkovatele myšlení o kultuře, jejichž prostřednictvím sám dokáže ovlivňovat veřejný prostor;

praktikuje uměleckou kritiku jako součást společenských procesů (mimo jiné i formou diskuse, moderování atd.);

veškerým činnostem se věnuje na příslušné odborné i vyjadřovací úrovni, a to v ústním i písemném projevu;

ovládá základy badatelské a vědecké práce, dokáže pracovat s prameny, vyhledat, zpracovat, analyzovat materiály, formulovat argumentovaný odborný názor;

má solidní základy redakční práce, dokáže koncepčně a týmově pracovat, má zkušenost s různými odbornými i publicistickými žánry (recenze, esej, interview, studie);

orientuje se v oborové literatuře - odborné i umělecké, české i cizojazyčné (v angličtině, event. v dalším jazyce), dokáže ji analyzovat (včetně recenzování);

má zkušenost s literární/dramatickou tvorbou, dokáže realizovat zadaný žánr či tvůrčím způsobem zpracovat zadané téma s ohledem na specifičnost cílového média.

Profesní profil absolventů s příklady:

Obor vychovává tvořivé odborníky schopné reflektovat současné divadelní umění v širších kulturních a společenských souvislostech. Absolventi se uplatní jak v profesích bezprostředně spjatých s divadelní tvorbou a její kritickou reflexí, tak v kulturní administrativě, v institucích kulturní politiky, v médiích, v publicistice, v redakční a agenturní činnosti, ve školství (příklady povolání: umělecký kritik, odborný redaktor, dramaturg, lektor dramaturgie, badatel, pedagog, zaměstnanec v oblasti kulturní politiky atd.).

Přístup k dalšímu vzdělávání:

Studium doktorského programu oboru Teorie a praxe divadelní tvorby a Scénická tvorba a teorie scénické tvorby na DAMU, studium doktorských oborů na katedrách divadelní vědy příbuzných VŠ.

Organizace a pravidla zkoušek, hodnocení a hodnocení (známkování):

Formami kontroly studia jsou zápočet a zkouška, stanovené studijními plány. Student je o nich informován prostřednictvím informačního systému.

Student se přihlašuje ke zkoušce v informačním systému.

Student má právo na dva opravné termíny. Neuspěje-li ani v těchto případech, může mu výjimečně děkan povolit třetí opravný, tzv. děkanský termín. Děkanský termín je zkouška komisionální, které se zúčastní děkan nebo jím pověřený proděkan. U hlavních předmětů a u klauzurních zkoušek není přípustný opravný termín.

Zápočet je neklasifikovaná forma kontroly studia. Uděluje se za splnění povinností stanovených pro jednotlivé předměty a zapisuje do informačního systému slovem Započteno (Z). Zkouška je klasifikovaná forma kontroly studia, jíž se prověřují vědomosti i míra tvořivosti v příslušném předmětu. V hlavních oborech jsou zkoušky komisionální. Zkouška může být praktická, písemná, ústní, nebo kombinovaná. V případě hlavních předmětu probíhají zkoušky obvykle před komisí.

Zkoušky jsou klasifikovány podle stupnice A, B, C, D, E, F.

Požadavky pro úspěšné absolvování:

např.

Student splní požadavky odpovídající studijnímu plánu.

Státní magisterská zkouška z oboru Teorie a kritika má tyto části:

Diplomová práce a její obhajoba.

Vývoj myšlení o divadle a jeho současné směry.

Vývoj divadelního umění a jeho současné podoby.

Forma studia:

prezenční

Garant oboru:

Daniela JOBERTOVÁ

Obor je součástí studijního programu:

• Dramatická umění – (N8203)

Studijní plány oboru:

• Teorie a kritika (M.A.)