Dějiny umění pro taneční obory 2

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu:

Dorota GREMLICOVÁ

Jméno vyučujícího (jména vyučujících):

Dorota GREMLICOVÁ

Výsledky učení dané vzdělávací složky:

Studenti předmětu získají přehled a znalosti z látky dějin českých a světových dějin umění, které rozšíří jejich dosavadní vědomosti z dějin studovaných uměleckých druhů a prohloubí porozumění umění v širších kulturních, společenských a politických souvislostech. Dvousemestrální přednáškový cyklus poskytuje základní přehled o dějinách umění a kultury od antiky až do počátku baroka a posluchače seznamuje se základy oboru dějiny umění v kulturních, společenských, politických souvislostech a s jeho podílem na utváření evropské vzdělanosti ve vztahu k ostatním humanitním disciplínám (estetika, filozofie, psychologie, sociologie, historie ad.).

Forma studia:

Přednášky doplněné projekcí uměleckých děl a dokumentů o umění a kultuře.

Předpoklady a další požadavky:

Student musí mít ukončen zápočtem předmět Dějiny umění 1.

Obsah kurzu:

Obsah přednášek v letním semestru zahrnuje tematiku od románského umění a kultury k počátkům baroka. Výklad románského umění je založený na charakteristice jednotících a rozdílných prvků v architektuře a s ní svázané sochařské výzdobě jednotlivých hlavních „románských“ škol (Akvitánské, Auverňské, Burgundské, Perigordské a Rýnské) a je doplněn tematikou vývoje nástěnné malby v tomto období. Vznik a vývoj gotického umění je demonstrován zejména na příkladech francouzské architektury (katedrála jako synonymum gotického slohu). Tematika gotického malířství a sochařství je doplněna o vytříbené projevy nového dvorského umění, které se rozvíjelo v nově koncipovaném architektonickém prostoru. Ve spojitosti s panovnickými dvory italských městských států (Ferrara, Mantova, Urbino ad.) a zejména ve Florencii, Benátkách a Římě je nejprve charakterizován vývoj malířství v renesančním období. Počátky renesančního sochařství jsou představeny na modelu sochařské školy ve Florencii, s níž jsou srovnávány následující vývojové etapy renesančního slohu v dalších italských uměleckých centrech. Semestrální přednáškový cyklus je zakončen charakteristikou manýrismu (včetně jeho projevů v rudolfinské Praze) jako přechodového článku mezi renesancí a barokem. V jednotlivých tematických okruzích je představen paralelní vývoj umění a kultury v českých zemích. Přednáškový cyklus je rozšířen o specializované přednášky odborníků na gotické, renesanční a manýristické umění a kulturu, kteří hlavní tematiku (podle jejich časových možností v průběhu semestru) doplní podrobnějšími výklady v těchto tematických okruzích:

Co lze vyčíst z nálezu středověkého pokladu

Zakládání středověkého města

Středověká katedrála - stavební hutě

Vznik a vývoj měst pražských

Gregoriánský chorál v západní kultuře

Hvězdné nebe nade mnou: souhvězdí a planety ve středověkých astronomických knihách

Středověká písařská dílna - předchůdce moderních vydavatelství

Umění a mystika ve středověku a renesanci

Malířské cechy, umění a reformace

Renesanční zahrada

Kořeny evropské zdvořilosti v období renesance

Rozvoj astronomie v 16. století v českých zemích a její průnik do oblasti umění

Alchymistická ikonografie a její vědecké a umělecké vazby ke kultuře 16. století

Umělecké řemeslo na dvoře Rudolfa II.

Malířství na rudolfinském dvoře

Hudba v rudolfinské Praze

Sbírky Rudolfa II.

Architektura rudolfinské Prahy

Doporučená nebo povinná literatura:

Povinná literatura letní semestr:

Gombrich, E. H.: Příběh umění (s. 137-312). Praha 1992 (nebo další vydání: 1997, 2001).

Pijoan, J. a kol.: Dějiny umění I.-X. (III. s. 207-325, IV. s. 7-164, V. s. 7-311, VI. s. 7-339). Praha 1977-84 (nebo další vydání: 1982-1985; 1987-1991).

Doporučená literatura k tématům letního semestru:

Adámková, I. (ed.): Suger. Spisy o Saint-Denis. Praha 2006.

Bártlová, M.: Poctivé obrazy. České deskové malířství 1400-1460. Praha 2001.

Burke, P.: Italská renesance. Kultura a společnost v Itálii. Praha 1996.

Čarek, J.: Románská Praha. Praha 1947.

Evans, R.: Rudolf II. a jeho svět, myšlení a kultura ve střední Evropě 1576-1612. Praha 1997.

Fajt, J. (ed.): Karel IV. císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310-1437. Praha 2006.

Francastel, P.: Figura a místo. Vizuální řád v italském malířství 15. století. Praha1984.

Francastel, P.: Malířství a společnost. Výtvarný prostor od renesance ke kubismu. Brno 2003.

Fučíková, E.: Rudolfínská kresba. Praha 1986.

Fučíková, E. (ed.): Rudolf II. a Praha, císařský dvůr a residenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy. Praha 1997.

Huyghe, R. (ed.): Umění středověku. Praha 1969.

Huyghe, R. (ed.): Umění renesance a baroku. Praha 1970.

Chlíbec, J.: Italské renesanční sochařství v českých státních a soukromých sbírkách. Praha 2006.

Kalina, P.: Praha 1310-1419. Kapitoly o vrcholné gotice. Praha 2004.

Kalina, P.: Praha 1437-1610. Kapitoly o pozdně gotické a renesanční architektuře. Praha 2011.

Kalina, P.: Umění a mystika. Praha 2013.

Kidson, P.: Románské a gotické umění. Praha 1973.

Kol. aut.: Dějiny českého výtvarného umění I/1. Od počátků do konce středověku. Praha 1984.

Kol. aut.: Dějiny architektury. Praha 1990.

Kováč, P.: Stavitelé katedrál 1. Katedrála v Chartres. Francouzské umění rané a vrcholné gotiky. Praha 2007.

Kováč, P.: Stavitelé katedrál 2. Kristova trnová koruna. Paříž, Sainte Chapelle a dvorské umění svatého Ludvíka. Praha 2009.

Kratochvíl, P. (ed.): Velké dějiny Koruny české. Tematická řada.

Architektura. Praha / Litomyšl 2009.

Kropáček, P.: Malířství doby husitské. Praha 1946.

Kutal, A.: České gotické umění. Praha 1972.

Kuthan, J.: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města - hrady - kláštery - kostely. Vimperk 1994.

Kuthan, J., Šmied Miroslav (ed.): Korunovační řád českých králů. Praha 2009.

Kuthan, J.: Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců. Díl první: Král a šlechta. Praha 2010.

Kuthan, J., Royt, J.: Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Svatyně českých patronů a králů. Praha 2011.

Líbal, D.: Gotická architektura v Čechách a na Moravě. Praha 1948.

Martindale, A.: Člověk a renesance. Praha 1971.

Mašín, J.: Románská nástěnná malba v Čechách a na Moravě. Praha 1954.

Matějček, A.: Česká malba gotická. Deskové malířství 1350-1450. Praha 1950.

Mencl, V.: Česká architektura doby lucemburské. Praha 1948.

Merhautová, A.: Raně středověká architektura v Čechách. Praha 1971.

Merhautová, A., Třeštík, D.: Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha 1983.

Merhautová, A., Třeštík, D.: Ideové proudy v českém umění 12. století. Praha 1985.

Merhautová, A., Spunar, P.: Kodex vyšehradský. Praha 2006.

Muchka, I. P.: Deset století architektury, Architektura renesanční. Praha 2001.

Pešina, J.: Česká malba pozdní gotiky a renesance 1450 - 1550. Praha 1950.

Pešina, J. (ed.): České umění gotické 1350-1420. Praha 1970.

Pešina, J.: Mistr Vyšebrodského oltáře. Praha 1982.

Petráň, J., Mencl, V., Homolka, J.: Pozdně gotické umění v Čechách 1471 - 1526. Praha 1978.

Preiss, P.: Panoráma manýrismu. Praha 1974.

Preiss, P.: Italští umělci v Praze. Praha 1986.

Plumb, J. H.: Renesance. Praha 1969.

Royt, J.: Středověké malířství v Čechách. Praha 2002.

Sypher, W.: Od renesance k baroku. Praha 1971.

Šamánková, E.: Architektura české renesance. Praha 1961.

Štech, V. V.: Italská renesanční plastika. Praha 1960.

Toman, R. (ed.): Románské umění. Bratislava 2005.

Toman, R. (ed.): Gotika. Architektura - Plastika - Malířství. Praha 2000.

Toman, R. (ed.): Umění italské renesance. Praha 1996.

Vasari, G.: Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, I a II. Praha 1998.

Hodnoticí metody a kritéria:

V letním semestru je předmět Dějiny umění a kultury 2 zakončen zkouškou, která se skládá z písemné a ústní části. Zkouška prověří znalosti konkrétních uměleckých děl, jejich autorství, zvládnutí oborové odborné terminologie, orientaci v dataci a slohovém zařazování autorů a jejich děl včetně celkových kulturních, společenských a politických souvislostí na základě odpřednášené látky a povinné literatury.

Písemná a ústní zkouška se koná v jeden den. První část zkoušky je písemná. Na tuto první část zkoušky se studenti dostaví hromadně ve vypsaném termínu a čase. Po vyhodnocení písemné části se bude ve stejný den konat ústní část zkoušky pro studenty, kteří úspěšně složí písemnou část. Výsledná známka je tvořena součtem výsledků obou částí zkoušky. Písemná část zkoušky: 60%. Ústní část zkoušky: 40%. Podmínkou připuštění k ústní části zkoušky je dosažení alespoň 8 bodů z celkových 15 bodů v písemné části zkoušky.

Budou vypsány tři termíny zkoušky. Studenti se na termín zkoušky povinně zapisují elektronicky prostřednictvím systému KOS. Pokud se student nedostaví na zapsaný termín, je klasifikován hodnocením neprospěl.

Webová stránka předmětu:

Poznámka:

Nejsou.

Rozvrh na zimní semestr 2016/2017:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2016/2017:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

• Obor Choreografie (Bc) ()
• Obor Pedagogika tance (Bc) ()
• Obor Taneční věda (Bc) ()