Poetika interpretačního výkonu 3

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu:

Ivana BAŽANTOVÁ

Jméno vyučujícího (jména vyučujících):

Ivana BAŽANTOVÁ

Výsledky učení dané vzdělávací složky:

Seminární předmět pro 1. a 2. ročník navazujícího magisterského studia společně, probíhá ve čtyřech povinných otevřených setkáních během akademického roku, tedy dva semináře za semestr. Obsah určuje vedoucí semináře - konkrétní doktorand a jeho školitel. Předmět je ukončen zápočtem po každém semestru. Seminář má za cíl prohloubit vhled do práce umělce, tedy interpreta hudby, a to napříč obory, zároveň jako příprava a vzor k rozpravě při státních závěrečných zkouškách z uměleckého oboru.

Forma studia:

Na semináři vystupují adepti doktorského studia a jejich školitelé, přednášejí téma týkající se jejich doktorské práce nebo látku, kterou se zabývají ve své profesionální činnosti. Žádoucí je interakce mezi oběma hlavními protagonisty a zároveň do publika. Podle potřeby doktoranda jsou k dispozici: zvukové ukázky, živá hra na nástroje, promítání, přílohy s příklady, hosté, praktické modely apod.

Předpoklady a další požadavky:

Absolvování PIV 1 a PIV 2

Obsah kurzu:

Seminární předmět pro 1. a 2. ročník navazujícího magisterského studia společně, probíhá ve čtyřech povinných otevřených setkáních během akademického roku, tedy dva semináře za semestr. Obsah určuje vedoucí semináře - konkrétní doktorand a jeho školitel. Předmět je ukončen zápočtem po každém semestru. Slouží jako příprava k rozpravě při státních závěrečných zkouškách z uměleckého oboru.

Nejčastější tématické okruhy, jichž se může týkat náhradní písemná práce (při nesplnění aktivní účasti na seminářích):

Přehled tematických okruhů:

Průprava k interpretační činnosti

Příprava interpretačního výkonu

Manuální, dechové, hlasové techniky

Specifika a rozlišnosti interpretačních škol

Pódiová a studiová praktika

Interpretační zákonitosti v orchestrální, komorní, sborové, sólistické a nahrávací praxi

Historicky poučená interpretace

Specifika interpretace hudby 2. pol. 20. století

Psychologické a metodické předpoklady k interpretační činnosti

Interpretační výkon jako duševní vlastnictví a jeho vazba na autorský zákon

Vynikající interpreti naší minulosti a současnosti

Zápis hudebního díla a jeho interpretační výklad

Doporučená nebo povinná literatura:

Literatura není vyčerpávající, záleží na vhledu a tématu. Tato literatura slouží také jako zdroj písemných prací, které je nutno vypracovat pro případ absencí v semináři.

Literatura (česká) - výběr:

Bach, C. Ph. E.: Úvaha o dobré hře na klavír, Paido Brno 2003

Černý, M. K.: Problém hudebního díla, jeho podstaty, identity a forem existence, in Estetika 11/1974, č. 3 (str. 164 - 182) ač. 4 (str. 193 - 212)

Dušek, Bohumil: Dialektika metra, tempa, hybnosti, rytmu a melodie v hudebních skladbách, in: Opus Musicum 10/1978, č. 9, str. 263

Dolmetsch, Arnold: Interpretace hudby 17. a 18. století, SNKLHU 1957

Etudy o klavíru. Interpretace, technika, pedagogika, estetika. Editio Supraphon 1987

Ginzburg, Lev: Estetika studia nástrojové hry. Supraphon Praha 1968

Holečková-Dolanská, Jelena: O deklamaci zpívaného slova. Živá hudba VII, 1980

Hudební věda II, kap. 2 Problém pojetí hudby ve smyslu hudebního díla, str. 316,

-kap. 7 Teorie a dějiny hudební interpretace, str. 572, SPN 1988

Jiránek, Jaroslav: Hudební sémantika a sémiotika, skriptum, Univ. Olomouc 1996

Jindrák, Jindřich: K interpretační problematice Dvořákových Biblických písní. Živá hudba VII, 1980

Klinda, Ferdinand: Orgánová interpretácia, Opus Bratislava 1983

Kratochvíl, Jiří: Otázka původního znění Mozartova Koncertu pro klarinet a Kvintetu pro klarinet a smyčce. Hudební věda 1967, č. 1.

Kratochvíl, Jiří: Interpretace dechových koncertů W. A. Mozarta na Mezinárodní soutěži PJ 1968. Hudební věda 1969/4.

Kratochvíl, Jiří: Několik poznámek k historii dechového kvinteta. Referát ze sympozia o A. Rejchovi. Hudební věda 1970, č. 3

Kratochvíl, Jiří: Dechové nástroje v klavírních koncertech W. A. Mozarta. Živá hudba VII, 1980

Kratochvíl, Jiří: Úpravy a retuše v praxi. Živá hudba IX, Praha 1986

Kratochvíl, Jiří: Koncertantní dechové nástroje ve vokálních skladbách J. J. Ryby. Živá hudba VIII, Praha 1983.

Kratochvíl, Jiří: Mozartovské otazníky. Živá hudba X, Praha 1989

Kuna, Milan - Bláha, Miloš: Čas a hudba. K dramaturgii časových prostředků v hudebně interpretačním výkonu Studie ČSAV č. 18, Praha Academia 1982

Mozart, Leopold: Důkladná škola na housle. temperament, Ivan Černý 1999

Nejgauz, Genrich: Poetika klavíru

Novotný, Břetislav: Partity J. S. Bacha. Komentář interpretace polyfonní hudby na smyčcové nástroje.

Quantz J.J.: Pokus o návod, jak hrát na příčnou flétnu.

Růžičková, Zuzana: Interpretační praxe v barokní hudbě se zřetelem k cembalu a klávesovým nástrojům

Slovník české hudební kultury, Supraphon Praha 1997 (doporučená hesla: hudebně rétorické figury, hudební myšlení, interpretace, notace, poezie)

Stanislav, Ján - Kresánek, Jozef: Zo vzťahou medzi rečou, hudbou a spevom. K problematice umeleckého majstrovstva, in Hudební rozhledy, roč. II, sv. 5, Praha 1956

Sýkora, Václav Jan: Dějiny klavírního umění. Praha 1973.

Sýkora, Václav Jan: Improvizace včera a dnes. Praha 1966.

Váňová, Radana: Grafické znaky rozličných druhů pizzicata. JAMU Brno 1980

Zich, Jaroslav: Instrumentační práce se skupinami. SNKLHU, Praha 1957.

Zich, Jaroslav: Prostředky výkonného hudebního umění. SNKLHU, Praha 1959.

Zich, Jaroslav: Instrumentace Smyčcové serenády Josefa Suka. Živá hudba 1962, SPN, Praha 1962.

Zich, Jaroslav: Instrumentace Dechové serenády Antonína Dvořáka. Živá hudba IV, 1969.

Zich, Jaroslav: Orchestrace koncertu pro smyčcový nástroj (A. Dvořák: Koncert pro violoncello) Živá hudba VI, 1976

Zich, Jaroslav: Instrumentace Páté symfonie Dmitrije Šostakoviče. Živá hudba VII, 1980

Zich, Jaroslav: Orchestrace klavírní skladby (A. Glazunov, Chopiniana, op. 46). Živá hudba VIII, Praha 1983.

Zich, Jaroslav: Orchestrace finále Čtvrté symfonie Gustava Mahlera (Zpěv s orchestrem). Živá hudba IX, Praha 1986

Zich, Jaroslav: Sdělovací schopnost hudby. In: Kapitoly a studie z hudební estetiky. Supraphon, Praha 1975.

Zich, Jaroslav: Orchestrace a sborová sazba.

Hodnoticí metody a kritéria:

Podmínky zápočtu: Povinná účast na semináři je samozřejmá, minimálně však 50% (jeden za každý semestr). Zápočet udělí v každém semestru magisterského studia o. as. I. Bažantová na základě prezence. Posluchači, jejichž prezence bude shledána nedostačující, splní náhradní úkol ve formě vypracování a obhájení textu (rozsah alespoň čtyři strany za semestr, nejméně osm stran za celý akademický rok) k některému z bodů osnovy (viz výše) tohoto předmětu při odborné rozpravě.

Webová stránka předmětu:

Poznámka:

Konkrétní rozpis seminářů je třeba sledovat na vývěskách (oborové, studijní, seminární ve vestibulu) nebo ve Vaší školní mailové schránce, zároveň je datum konání (pokud je včas známo) součástí poznámky v rozvrhu systému KOS.

Rozvrh na zimní semestr 2016/2017:

	06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
Út	místnost LIC-9022 Galerie HAMU (Lichenštejnský palác) BAŽANTOVÁ I. 15:30–17:00 (paralelka 1) Jen ve vyhlášených datech 1.11. a 22.11.
St
Čt
Pá

Datum	Den	Čas	Vyučující	Místo	Poznámky	Č. paralelky
	Út	15:30–17:00	Ivana BAŽANTOVÁ	Galerie HAMU Lichenštejnský palác	Jen ve vyhlášených datech 1.11. a 22.11.	paralelka 1

Rozvrh na letní semestr 2016/2017:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

• Obor Operní režie (Mg) ()
• Obor Zpěv (Mg) ()
• Obor Cembalo (Mg) ()
• Obor Klavír (Mg) ()
• Obor Varhany (Mg) ()
• Obor Harfa (Mg) ()
• Obor Housle (Mg) ()
• Obor Komorní hra (Mg)-smyčcové kvarteto ()
• Obor Kontrabas (Mg) ()
• Obor Kytara (Mg) ()
• Obor Violoncello (Mg) ()
• Obor Viola (Mg) ()
• Obor Fagot (Mg) ()
• Obor Flétna (Mg) ()
• Obor Hoboj (Mg) ()
• Obor Komorní hra (Mg)-dechové kvinteto ()
• Obor Klarinet (Mg) ()
• Obor Lesní roh (Mg) ()
• Obor Pozoun (Mg) ()
• Obor Trubka (Mg) ()
• Obor Tuba (Mg) ()
• Obor Bicí nástroje (Mg) ()
• Obor Komorní hra (Mg) ()